(9.10 hodin)
(pokračuje Hanáková)
V létě loňského roku pak subjektům umožnil podávat žaloby na vydávání jejich historického majetku. Vzhledem k těmto rozhodnutím je místo okřídleného "je za pět minut dvanáct" na místě použít spíše "je pět minut po dvanácté".
Vskutku, dnes tu nepředkládám návrh zákona, kterým můžeme rozhodnout, zda budeme vydávat původní církevní majetek, nebo nebudeme. O tom už je po nálezech Ústavního soudu jasno. My zde však můžeme rozhodnout o podobě tohoto vydávání. Pokud bude tento zákon odmítnut, proběhne vydávání soudní cestou, a to velmi živelně. Dojde ke znejistění značné části majetkových vztahů, a to na relativně dlouhou dobu, než se vytvoří ustálená judikatura. Tomu můžeme my poslanci zabránit a dát tomuto procesu zákonem jasná pravidla. Můžeme naturální vydávání omezit pouze na stát a z vydávání vyjmout majetek obcí, krajů a soukromých osob. Můžeme stanovit, že se nevydávají zastavěné pozemky, můžeme určit nepřekročitelné lhůty.
S ohledem na to, co jsem dosud uvedla, by se mohlo zdát, že cílem zákona je pouze vypořádání křivd z minulosti. Tak tomu však není. Návrh zákona míří do budoucnosti. Jeho ambicí je uspořádat vztahy mezi státem a církvemi tak, aby odpovídaly modernímu konfesně neutrálnímu státu 21. století.
Dosud je financování církví a náboženských společností řízeno zákonem z roku 1949 o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem. Tento zákon využil situaci, kdy byl zestátněn takřka veškerý církevní majetek, a podřídil církve a náboženské společnosti všestranné státní kontrole.
Přes změny v 90. letech zůstala zavedená hospodářská závislost církví a náboženských společností na státu zachována. Navíc, aby nedošlo k diskriminaci, musel být systém státního financování otevřen i pro nově vzniklé církve. V současné době je tak ze státního rozpočtu financováno celkem 17 z 32 církví a náboženských společností, které jsou registrovány. Stávající právní úprava však i zbývajícím církvím a náboženským společnostem umožňuje získat právo na financování ze státního rozpočtu. Už v roce 2012 proto mohou toto právo získat další čtyři církve a náboženské společnosti. (V sále je trvalý hluk.)
Současný model financování církví představuje pro stát finanční břemeno a riziko do budoucna. Z ústavního hlediska pak není v souladu s Listinou základních práv a svobod, neboť církve mají být na státu nezávislé ve všech směrech. Návrh zákona proto nastavuje nový systém, který předpokládá samofinancování církví. Opuštění financování státem a náběh samofinancování však musí být postupné, aby nedošlo k ohrožení všech dosavadních činností církví, včetně nemocnic, škol a hospiců.
Předkládaný návrh je výsledkem dlouhé práce a mnoha jednání, za což patří dík především mému předchůdci, bývalému ministru Jiřímu Besserovi.
Návrh vychází z kompromisu. Naturálně vydaná bude část historického církevního majetku, který nyní vlastní stát. Jedná se zejména o lesy a zemědělskou půdu, se kterými hospodaří Pozemkový fond České republiky a státní podnik Lesy České republiky. Za půdní církevní majetek, který nyní vlastní obce, kraje a soukromé osoby, stát církvím vyplatí finanční náhradu. Rozdělení finanční náhrady je stanoveno v souladu s historickou dohodou, kterou uzavřelo všech 17 dotčených církví a náboženských společností.
K 1. lednu 2013 bude zrušena blokace církevního majetku, který nyní patří obcím, krajům a dalším nestátním subjektům. Zůstane blokován pouze církevní majetek, který nyní patří státu. Církvím začne běžet dvanáctiměsíční lhůta pro uplatnění nároku na vydání. Dále bude k 1. lednu 2013 zrušen zákon z roku 1949 Sbírky o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem. Současně začne platit sedmnáctileté přechodné období, ve kterém ještě bude 17 církví a náboženských společností financováno ze státního rozpočtu. Do konce roku 2013 pak bude 17 církvím a náboženským společnostem vyplacena první splátka finanční náhrady, jejíž splácení je rozloženo do 30 let.
Už v době jednání o podobě majetkového vyrovnání jsem se často setkala s reakcí, že v čase krize stát rozdává majetek nás všech církvím. Tady je třeba si uvědomit dvě věci. Tou první je, že se bude vracet majetek, který církevním subjektům skutečně patřil. U každé jednotlivé položky bude muset být tento fakt prokázán. Tou druhou věcí je, jak s navráceným majetkem církev naloží.
(V sále je stále velký hluk, zejména na levé straně sálu se poslanci hlasitě baví.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Promiňte, paní ministryně, já vás ještě jednou přeruším. Požádám všechny kolegy, aby cokoli, co chtějí řešit, řešili mimo tento sál, pokud se to netýká projednávaného bodu, a k tomu mohou vystoupit, pouze když jim udělím slovo. Prosím o klid v jednacím sále!
Ministryně kultury ČR Alena Hanáková Lze právem předpokládat, že veřejně prospěšné aktivity církví na poli sociální péče, zdravotnictví či hospiců se po přijetí navrhovaného zákona dále rozvinou. Podobně lze očekávat, že dojde ke zvelebení řady církevních památek, na jejichž obnovu dnes stát nemá prostředky.
V této souvislosti chci rovněž připomenout, že přesun majetku nebude nikterak zásadní. Například největší položka, lesy, tvoří necelých 6 % z celkové plochy všech lesů v České republice. Zároveň je pravděpodobné, že církve nebudou nárokovat vydání celého rozsahu majetku, který návrh zákona umožňuje.
Dámy a pánové, argumentů pro podporu návrhu lze snést značné množství. To podstatné je, že návrh zákona představuje možnost zbavit se posledního velkého břemene minulého režimu a vkročit do nového období vztahů státu a církví. Jedná se skutečně o historický okamžik. Nechceme se vracet do středověku, do Rakouska-Uherska ani do první republiky, za níž rovněž nebyly vztahy státu a církví ideální. Chceme vybudovat vztahy nové, nezatížené, vztahy, které nebudou ani závislostí ani konfrontací, ale kooperací ve prospěch všech občanů.
Tím, že bychom majetkové vyrovnání s církvemi odmítli, bychom vyslali jasný signál a vzkaz, že stát neplní své závazky, stát nerespektuje rozhodnutí Ústavního soudu, stát nezajímají problémy obcí. Česká republika by se nadále mohla pyšnit prvenstvím, že je jediným postkomunistickým státem, který neodčinil křivdy spáchané na církvích a náboženských společnostech.
Věřím, že tento návrh zákona bude mít šanci být rozumně a věcně projednán a schválen. Je svou povahou natolik výjimečný, že si nezaslouží být rukojmím sporu koalice a opozice. Po mnoha letech se nám naskýtá příležitost splatit poslední velký dluh. Nepromarněme ji.
Děkuji. (Potlesk z pravé strany sálu.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji paní ministryni. Prosím o slovo zpravodaje. Pro prvé čtení je určen pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče. ***