(13.00 hodin)
(pokračuje Váhalová)
Dovolím si citovat z tohoto materiálu MPSV: Pěstounská péče a další formy péče rodinného typu se nehodí pro všechny děti. Péče rodinného typu sice prospívá většině dětí, ovšem některé starší dívky a chlapci nejsou schopni nebo ochotni žít v jiné rodině. Pro takové mladé lidi by byla vhodná ústavní péče v domovech pro malé skupiny dětí a mladých lidí, přinejmenším na krátkou dobu. Toto téma podrobněji rozebírá první pracovní dokument této série (EveryChild 2011). Platí to pro děti, které v minulosti z pěstounské péče utekly a potřebují přísnější dohled, děti, které potřebují zvláštní lékařskou péči, kterou lze snadněji zajistit v domovech pro malé skupiny dětí, a dospívající mladí lidé, kteří si přejí více samostatnosti. Pěstounská péče nemusí být vhodnou volbou u skupiny sourozenců, kterou je potřeba udržet pohromadě, ani u mladých lidí, kteří se přesouvají z psychiatrických ústavů nebo nápravných zařízení. Takovýmto dětem a mladým lidem by mohly vyhovovat domovy pro malé skupiny dětí a mladých lidí, kde by žili do chvíle, než by pro ně byla k dispozici podpora rodičů nebo komunity (Barth 2002, EveryChild 2011). Ve Velké Británii bývá důvodem pro umístění starších dětí do domovů pro mladé skupiny dětí časté přesouvání dívek a chlapců k jiným pěstounům. Domovy jim naproti tomu mohou nabídnout stabilnější prostředí.
Dovolím si dále citovat z materiálu MPSV: Systému náhradní péče ve Velké Británii vévodí pěstounská péče s přibližně 57 % dětí oproti pouhým 13 % dětí v ústavní péči (EuroChild 2010). Přestože tento systém je obecně považován za posun k lepšímu od forem ústavní péče, které měly v minulosti na děti nepříznivý vliv, mnozí upozorňují na nedostatky stávajícího systému péče, zejména pak na následující problémy:
1. nedostatek pěstounů - podle odhadů chybí ve Velké Británii 10 000 pěstounů (Hannon a kol. 2010),
2. růst počtu dětí, které potřebují pěstounskou péči - v letech 2009 a 2010 se 82 % místních úřadů v Británii setkalo s nárůstem počtu dětí, které potřebují pěstounskou péči, a 58 % místních úřadů prohlašuje, že je pro ně stále obtížnější najít pro děti vhodné pěstouny (Hannon a kol. 2010),
3. časté přesuny mezi pěstouny - k přesunům dětí mezi pěstouny dochází často, a to z různých důvodů, mezi něž patří nemožnost najít pro děti vhodné pěstouny kvůli nedostatků pěstounů a fluktuaci sociálních pracovníků (Hannon a kol. 2010, Ward a Skuse 2001). S přesuny mezi pěstouny se musejí vypořádávat zejména náctileté děti (Fratter a kol. 1991). Podle odhadů se asi 10 % britských dětí v péči stěhuje třikrát i vícekrát za rok a kolem 1 500 dětí zažilo více než 20 pěstounů (The Times, 23. dubna 2010),
4. nepříznivé výsledky u dětí, které jsou zařazeny do systému péče - děti, které žijí v Británii v náhradní péči, dosahují často nižšího vzdělání, v dospělosti u nich bývá vyšší kriminalita a výskyt duševních poruch u nich hrozí častěji než u dětí z běžné populace (EuroChild 2010). Vysvětlení těchto skutečností se různí. Podle některých jde o důsledky problémů, které děti měly ještě před umístěním do náhradní péče a které systém veřejné péče nebyl schopen zmírnit (Jackson a McParlin 2006). Určitý vliv má v tomto směru zřejmě i časté střídání pěstounů (Biehal a kol. 2011).
Vlivem výše popsaných faktorů se systémy péče poskytované mimo vlastní rodinu dětí blíží ke kritické hranici. Jako možné řešení je stále častěji prosazována péče poskytovaná příbuznými (Bromfield a kol. 2005). Za období pěti let od roku 2003 do roku 2008 se počet dětí v pěstounské péči ve Velké Británii a v Severním Irsku snížil o 7 %, naproti tomu počet dětí v péči příbuzných vzrostl o 6 % z 20 % v roce 2003 na 26 % v roce 2008 (EuroChild 2010). Ozývají se rovněž hlasy volající po uváženějším využívání ústavní péče. Některé z nich tvrdí, že v místech, kde se pěstounská péče v současnosti využívá u většiny dětí v péči státu, by mohly být ve větší míře využívány domovy pro malé skupiny dětí (Hannon a kol. 2010).
V Moravskoslezském kraji se rok od roku zvyšuje počet umístěných dětí do pěstounské péče. Nejenom v rámci našeho kraje, ale i v rámci jiných krajů. Přesto bych byla ráda, kdybychom se opravdu zamysleli nad tím, co budeme schvalovat, co budeme projednávat, a budu velmi ráda, když bude pozvána odborná veřejnost i k jednání na výborech.
Děkuji. (Potlesk zleva.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Vacek a poté budeme už směřovat k ukončení rozpravy. Prosím.
Poslanec Martin Vacek: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, chci vás jako předseda výboru pro sociální politiku Parlamentu České republiky ujistit, že je vážný zájem podrobně projednat novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí, a já z tohoto místa pevně věřím a chci se ujistit, že bude dostatek času ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí na věcné projednání uvedeného návrhu.
Chci znát praktické a faktické dopady novely připravené MPSV na vzniklou situaci. Jsou pro mne také důležitá konkrétní místa dosavadního výkonu a dopady na ně, místa, kde péče o dítě právně i fakticky probíhá. Například v jednom takovémto kojeneckém ústavu bude probíhat také výjezdní zasedání výboru pro sociální politiku, a to ještě v tomto měsíci, a proto na to potřebujeme čas.
Chci předem poděkovat všem, kterým tato problematika není lhostejná a těm, kteří své návrhy v dostatečném předstihu výboru pro sociální politiku doručí. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. V tuto chvíli se chci ujistit, že mohu uzavřít obecnou rozpravu. Tuto ukončuji. Ptám se pana ministra. Přeje si vystoupit se závěrečným slovem, poté poprosím pana zpravodaje, aby nás ujistil o tom, zda padly, či nepadly žádné procedurální návrhy. Prosím, pane ministře.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek Děkuji za slovo. Paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, chtěl bych poděkovat za diskusi, která se vedla na velmi odborné úrovni. Myslím si, že témata, která tady padla, zejména způsob získávání nových pěstounů, rozsah školení pěstounů, problematika stěhování dětí mezi pěstouny, problematika odměn pěstounů, záležitost problémových dětí, téma péče prostřednictvím příbuzných, to jsou všechno velmi vážná témata, která je skutečně potřeba diskutovat na odborné úrovni.
Já jsem už na začátku avizoval, že nebudu navrhovat zkrácení lhůty. Myslím, že je potřeba projednat tento materiál v řádné lhůtě, a velmi si vážím toho, že zde nepadl návrh na zamítnutí zákona. Prosím, aby diskuse mezi prvním a druhým čtením byla skutečně za účasti odborníků, abychom došli k co nejlepšímu výsledku v zájmu našich dětí.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane ministře. Pan zpravodaj nás pravděpodobně pouze ujistí o tom, že není žádný procedurální návrh.
Poslanec Jan Čechlovský: Ano, děkuji pěkně. Pan zpravodaj vás bezesporu ujistí o tom, že skutečně nebyl předložen žádný procedurální návrh.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji pěkně. Budeme se tedy nyní zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku. Nyní se vás táži, zda někdo má nějaký jiný návrh. Paní poslankyně Semelová a paní poslankyně Navrátilová též. Prosím.
Poslankyně Marta Semelová: Já navrhuji ještě přikázání do výboru školského a do výboru pro zdravotnictví.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Školský, zdravotnický. Paní poslankyně Navrátilová. Prosím.
Poslankyně Dagmar Navrátilová: Já se omlouvám paní předsedkyni Langšádlové. Já jsem ji tady totiž v sále neviděla, takže navrhuji přikázání pro stálou komisi pro rodinu a rovné příležitosti.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano, děkuji. Tím pravděpodobně odpadá důvod a zájem paní poslankyně Langšádlové též vystoupit s návrhem. Nyní přistoupíme postupně k hlasování. Přivolala jsem naše kolegy.
Jako první budeme hlasovat návrh organizačního výboru, aby se předloženým návrhem zabýval výbor pro sociální politiku.
O tomto zahajuji hlasování. Ptám se vás, kdo podporuje tento návrh. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 79 z přihlášených 143 poslanců pro 109, proti 1. Tento návrh byl přijat. ***