(12.00 hodin)
(pokračuje Braný)
Roste tedy dále zadluženost našich municipalit, a to zejména větších obcí a měst, především potom měst statutárních. Obce v České republice jsou na tom nejhůře za dvacet let a mnohdy musí rozprodávat majetek. Ano, je nám známo, a já osobně velmi dobře znám ten disproporční stav, že skutečnost je, že daňový příjem na jednoho občana Prahy je podle současných zákonů kolem 30 000 korun, zatímco malá obec dostane necelých 7 000 korun na obyvatele, tedy 4,5krát méně. Města, v nichž žije přibližně 20 % obyvatel, dostávají z daňových zdrojů přibližně 45 % příjmů a obce a města zvláště těžce nesou to, že při dělení daní je znevýhodňována skupina měst s tisíci až deseti tisíci obyvatel. Znevýhodnění těžce nesou, přitom z aktuálního zvýšení DPH nedostaly obce ani korunu a stát dokonce zároveň snížil podíl obcí na DPH. Současně ale všechny obce tuto zvýšenou DPH musí platit.
Nebudu se nijak podrobně zaobírat těmi vlastně třemi návrhy, které jsou avizovány. Jeden je zde předložen, a byla zde řeč panem předsedou klubu ODS o ambici ODS, a i v určitých konturách, i když méně známý, je návrh, který připravuje vláda. Já se spíš jenom soustředím na některé výhrady, které vidím ještě nad rámec toho, co zde říkal pan zpravodaj.
Stanovisko vlády - ne vždy se s ním ztotožňuji, tady se s ním ztotožňuji -, které v tom tisku je, považuje navrženou právní úpravu rozpočtového určení daní územních samosprávných celků za tolik závažnou, že by podle jejího přesvědčení měla být řešena ve formě vládního návrhu zákona, jehož konečná podoba bude výsledkem nejenom rozsáhlé odborné i politické diskuse, ale také výsledkem široké shody v rámci odborného zázemí. Nechci mluvit za sociální demokracii, ta má také některé návrhy v této oblasti k zastropování velkých měst apod.
Hovořil jsem v úvodu, co bychom my mohli k tomu říct a dál k tomu nediskutovat, ale jsme si vědomi v opozici, a zejména klub KSČM, že je to tak složitá materie, že opravdu potřebuje dobrou přípravu, aby tam bylo co nejméně třecích ploch. Ony některé vždy budou a neodstraníme je. Vláda totéž avizuje vlastně ve svém usnesení k tomuto tisku, ale výsledek je, že dělají chvályhodnou aktivitu, já ji nechci nikomu brát, vlastně kluby vládní koalice samy a nečekají a nemají takovou důvěru ve vládu samu, že by tak učinila ona.
Výhrady, které vidím ještě v této věci, popřípadě si neodpustím nějaké srovnání v ODS a k těm návrhům, které jsou zatím známy.
Především nelze vyloučit, že snadno se může stát, že peníze, které dnes obce dostávají jinak, oněch zmíněných 1,5 miliardy korun na základní školy, budou přerozděleny všem obcím, tedy i těm, co nemají žádnou školu. Jedna nespravedlnost bude nahrazena jinou a nové schéma postaví proti sobě obce, které mají školu, a obce, které ji nemají.
Je třeba vidět, že koncept změn v příjmech měst a obcí uvažuje v tisku 541 ohledně absolutního posílení celkových ročních rozpočtů příjmů všech měst a obcí o sedm miliard korun. Tento může být podle mne nadsazený. Nelze totiž přehlédnout dvě věci. Jednak aktuální záměr Ministerstva financí, nyní se na něm pracuje, totiž že od roku 2014 zvýšit daň z nemovitostí je možno podle ceny pozemku i třeba o 100 % a ceny v jednotlivých lokalitách by se určovaly podle cenových map odvozených od obvyklých cen v daném místě. Na druhé straně je pravdou, že na celkových daňových příjmech měst a obcí se daň z nemovitostí podílí jen malou částí, avšak její navyšování negativně ovlivňuje a zatěžuje samozřejmě obyvatele. Především se ale jedná z hlediska těch očekávaných sedmi miliard, které předkladatelé avizují v tomto tisku, v příjmech obcí se jedná o příjem z hlediska loterijního zákona, který jsme přijali v loňském roce v prosinci, podle kterého by se daň z hazardu rozdělila mezi obce a stát. Obce mají získat těch 70 % z těchto daní přibližně a stát 20. Podle odhadu Ministerstva financí by tak dostaly obce téměř šest miliard korun ročně.
Zákon také nově zavádí poplatek těch 20 tisíc za každý výherní automat a odvod těch 20 % rozdílu mezi vsazenými částkami a vyplacenými výhrami, tedy ze zisku loterijních firem. Tady zase podle mne ta částka je též nadnesená. Za prvé očekáváním růstu v této oblasti a proti tomu - a to je chvályhodné - tlak samospráv omezovat tento loterijní průmysl. A už jsou zde první vlaštovky, které ukazují, že ta města se vzdávají příjmů. Například České Budějovice 50 až 70 milionů se rozhodly, a jsou i další města, že vypustí v dalších letech ze svého příjmu.
Nároky na státní rozpočet z titulu kompenzací čtyř velkých měst jsou značné. V této souvislosti je nutno zmínit, jak už jsem řekl, úvahu České strany sociálně demokratické z konce loňského října, kterou jsem zaznamenal, totiž jít v této oblasti cestou zastropování příjmů čtyř velkých měst na současné úrovni. Pokud tento názor se zastává nadále, tak potom je zde možné očekávat jistou politickou dohodu v této věci s TOP 09 a je určitě možná. Jsou zde ovšem možné i další variace k tisku 541, uvažované kompenzace. Ale říkám, zase neřeší nic z hlediska navýšení příjmů jako do celku.
ODS vidí změny v rozpočtovém určení daní, jak už bylo řečeno, odlišně od TOP 09, tedy od tisku, který projednáváme, 541, a jejich úvahy ale asi nejsou zcela zřejmé a jsou i variantní. Především uvažuje o zvýšení peněz rozpočtového určení daní ze současných přibližně 117 miliard na 131 miliard korun pro obce. Přednostně chce přidat obcím od 500 do 20 000 obyvatel. Příspěvky pro Brno, Ostravu a Plzeň by podle ODS měly zůstat na současné úrovni. Praze navrhuje ubrat jako městu zhruba tři až čtyři miliardy a přidat tuto částku krajům. To je to otevření rozpočtového určení krajů. Chce také snížit důležitost parametru rozlohy obce oproti tisku 541, nebo proti stávajícímu stavu možná. Peníze na zmíněné navýšení potom ODS chce získat z některých dotačních programů, už to tu zaznělo, dále z úspor na ministerstvech a konečně s Kalouskem původně chystaného tendru na likvidaci starých ekologických zátěží, tak si to vyhodnocují. Ovšem objevily se i názory na snížení daňových příjmů krajů v této souvislosti.
Je otázkou, zda tisk číslo 541 přináší skutečně systémové a odůvodňované rozdělování peněz samosprávám měst a obcí, které umožní lepší plánování jejich výdajů. Nelze také nevidět, že neupravuje přerozdělování daní na úrovni krajů. Změny rozpočtového určení daní jsou velmi citlivou záležitostí a měly by být prováděny maximálně citlivě bez poškození dlouhodobé stability rozpočtů obcí a jisté soudržností mezi obcemi různých velikostí. Skutečností je, že velká i střední města zajišťují řadu služeb, které konzumují obyvatelé obcí malých, středních a vysoké školství, nemocnice, kulturní a sportovní zařízení, a mohl bych dál pokračovat ve výčtu. Je také naprosto legitimní, když v rámci rozpočtového určení daní větší obce dostávají na výše uvedené veřejné služby větší příděl rozpočtových prostředků. Na straně druhé i malé obce by měly mít dostatek prostředků na svůj rozvoj.
Z mého pohledu tisk 541, za nímž stojí zejména Starostové a nezávislí, zavání pro mne velice laciným populismem na podporu tohoto návrhu. 1. listopadu loňského roku, je třeba říct, asi tisícovka obcí a měst, členové sdružení místních samospráv vyvěsili bílé vlajky požadující odstranění nepoměru v distribuci daňových příjmů. A vyhrotilo se vlastně na základě této akce i to vyjádření, které jsem uvedl, pana Gazdíka k setrvání ve vládě. Otázkou je, zda tato poslanecká iniciativa poslanců za TOP 09 urychlí přípravu vládního návrhu zákona o daních pro obce a města, nebo naopak rozklíží koalici. Chci věřit, že to spíš povede k tomu, že se vládní návrh pohne a rychleji se dostane ke sněmovně, k diskusi a k projednávání. Je bohužel skutečností, že menší města a obce jsou podfinancované, což je třeba řešit. Nemůže se tak ovšem stát na úkor velkých měst.
Přístup tisku 541 de facto je založen pouze a jenom na přerozdělování, zatímco finanční zdroje by bylo třeba navýšit. V této souvislosti nelze nevidět, že takováto řešení jsou přesně v logice pravicového uvažování. Český státní dluh by totiž nebyl problémem, kdybychom měli souhrnnou daňovou kvótu včetně pojištění na úrovni vyspělé Evropy. Deficit státního rozpočtu, který je kolem 3 až 4 % HDP, by nevznikl, protože naše souhrnná daňová kvóta je zhruba o 4 až 5 % pod průměrem vyspělých evropských států. ***