(10.30 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. My jsme to v prvém čtení přikázali rozpočtovému výboru. 447/2 je příslušný tisk. Požádal bych pana poslance Víta Bártu, jestli by nám mohl shrnout jednání rozpočtového výboru. (Nereaguje.) Ještě jednou - poprosím pana poslance Víta Bártu, jestli by mohl shrnout jednání rozpočtového výboru k tomuto tématu.
Poslanec Vít Bárta: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, rád bych konstatoval, že rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny projednal pozměňovací návrh, nicméně zároveň pan poslanec Vladislav Vilímec připravil druhý pozměňovací návrh po dohodě obou dvou zainteresovaných ministerstev, který následně přednese. Proto já bych si nyní dovolil konstatovat pouze tolik, že návrhem zákona se zabýval rozpočtový výbor na svém zasedání dne 18. 1. 2012 a přijal usnesení a pozměňovací návrh, které jsou obsažené v tisku 447/2, a současně mě zmocnil, abych vás s tímto seznámil v rozsahu tohoto usnesení. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, děkuji. Teď otevírám obecnou rozpravu, do které se v této chvíli nehlásí nikdo. Takže obecnou rozpravu můžeme ukončit a zároveň otevřít rozpravu podrobnou. Do ní požádám pana poslance Vladislava Vilímce, aby načetl svůj pozměňovací návrh.
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu pod sněmovním dokumentem 963 k tomuto tisku. Tak jak již uvedl pan poslanec Vít Bárta, tento návrh je jakousi výslednicí dohody mezi Ministerstvem financí a Ministerstvem vnitra, tedy ministerstvy příslušnými k vyřizování žádostí jak podle zákona 212, které jsou podávány, tak podle předcházejících zákonů nebo úpravy ještě z padesátých let. Tam je příslušné Ministerstvo financí. Pozměňovací návrh se vyrovnává právě s tou dvojkolejností právních úprav. Ruší ty zákony a vyhlášky z roku 1959, tak aby již nebylo možné nové žádosti podle těchto archaických vyhlášek podávat. Jinak obsahuje tytéž principy ve zhruba deseti bodech, které jsou obsaženy i v návrhu, který schválil rozpočtový výbor.
Tady bych chtěl jen poznamenat, že v době, kdy zasedal rozpočtový výbor a ve druhém čtení projednával tento návrh zákona, tedy 18. ledna, ještě nebyla na stole ta výsledná dohoda zainteresovaných ministerstev, takže rozpočtový výbor se pouze omezil na dva body ve svém usnesení, které reagují na ty nejvážnější připomínky ze strany vlády.
Ten kompletnější návrh, který předkládám, je veden skutečně snahou omezit tvrdost, tak jak byl předpoklad navrhovatele, omezit tvrdost těch aplikačních podmínek, tvrdost zákona tak, aby se efektivním způsobem mohli domáhat určité náhrady škody, kterou utrpěli tito občané, za majetek, který byl postoupen Svazu sovětských socialistických republik.
Na závěr připomenu pouze nebo zdůrazním, že ve sněmovním dokumentu je ke každému z těch bodů pozměňovacího návrhu připojeno podrobné odůvodnění, takže máte možnost se s tímto odůvodněním seznámit.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Do podrobné rozpravy ještě někdo? (Nehlásí se nikdo.) Zdá se, že to byl jediný příspěvek pozměňovací do podrobné rozpravy a můžeme podrobnou rozpravu ukončit. To je zřejmě všechno. Děkuji předkladatelům a děkuji panu senátorovi také. Můžeme i ukončit projednávání tohoto bodu ve druhém čtení.
Bod číslo 16 - to se přesouváme do prvých čtení. V tuto chvíli jsme ukončili sérii druhých čtení a začínáme tedy čtení první, tak jak jsme avizovali dnes. Máme tady jako první bod
16.
Vládní návrh zákona o zásluhách Václava Havla
/sněmovní tisk 560/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Měli bychom to v prvém čtení zvládnout podle § 90 odstavec 2. Takže upozorňuji, že to znamená, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení.
Nyní poprosím, aby z pověření vlády předložený návrh předložil předseda vlády Petr Nečas. Prosím, pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, vládní návrh zákona o zásluhách Václava Havla vznikl bezprostředně poté, co nás v závěru loňského roku všechny zasáhla smutná zpráva o jeho úmrtí. Přijetí takového návrhu zákona vládou dne 19. prosince 2011 bylo proto zcela přirozenou a troufám si říct spontánní reakcí, neboť Václav Havel patří mezi nejvýznamnější osobnosti v novodobých českých dějinách a určitě mezi nejvýznamnější osobnosti posledního půlstoletí našich dějin.
Návrh zákona je poměrně stručný, ale o to více výmluvný a upřímný je jeho obsah. Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii. Nejen jako politik a státník, nýbrž i jako občan se mimořádnou měrou zasadil o pád komunistického režimu a o obnovení svobody a demokracie nejen v Československu a později v České republice, nýbrž i v rovině mezinárodní. Přitom vždy ctil a prosazoval myšlenky svobody, demokracie a humanismu, díky čemuž dosáhl oprávněného uznání i v zahraničí, kde jeho mimořádná osobnost nejenom v době, kdy vykonával úřad prezidenta republiky, napomáhala opětovnému zapojení Československa a později České republiky do rodiny evropských a světových demokracií. A je to právě svoboda a demokracie, která každého při vyslovení jména Václava Havla napadne především.
Někteří kritici návrhu zákona tvrdí, že podobné zákony by přijímány být neměly. S ohledem na českou ústavní tradici je však opak pravdou. Stalo se již jakousi ústavní zvyklostí, že podobné zákony jsou přijímány k docenění právě těch mimořádných osobností, které se o stát či demokratickou společnost zasloužily zcela zásadním a nezpochybnitelným způsobem. Jak ostatně konstatoval Ústavní soud České republiky ve svém nálezu již z roku 1993, parlament v demokratickém státě má nezpochybnitelné právo vyjádřit svou vůli i svá morální a politická stanoviska i ve formě zákona o ocenění zásluh.
Již v minulosti byly přijaty na našem území a platí zákon o zásluhách Tomáše Garrigua Masaryka z roku 1930 - jedná se o zákon číslo 22/1930 Sb. - zákon o zásluhách Milana Rastislava Štefánika z roku 1990 - jedná se o zákon číslo 17/1990 Sb. - a zákon o zásluhách Edvarda Beneše z roku 2004 - jedná se o zákon číslo 292/2004 Sb. S výjimkou ocenění zásluh Tomáše Garrigua Masaryka byly tyto zákony vždy přijímány in memoriam.
Ocenění zásluh Václava Havla o svobodu a demokracii je plně v souladu s ústavou garantovanými hodnotami úcty ke svobodě, k právům člověka a občana a k lidské důstojnosti, na níž je ústavní pořádek České republiky založen a které jsou jeho hlavními hodnotovými zdroji.
Vláda jako předkladatel návrhu požádala Poslaneckou sněmovnu, aby s vládním návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvním čtení. Je tomu tak především proto, že podle přesvědčení vlády si osobnost Václava Havla zasluhuje tuto formu uznání co nejdříve. Shoda na tom, že návrh zákona lze přijmout bez jeho dalšího projednávání ať už na výborech, nebo v rámci druhého a třetího čtení současně zdůrazní skutečnost, že na ocenění zásluh Václava Havla o svobodu a demokracii panuje všeobecná shoda napříč celým politickým spektrem, což už samo o sobě potvrzuje mimořádnost osoby Václava Havla.
Chtěl bych proto požádat Poslaneckou sněmovnu, aby návrh zákona o zásluhách Václava Havla schválila a aby se tak stalo již v prvním čtení. ***