(18.50 hodin)
(pokračuje Čechlovský)
Ústavní soud k námitkám navrhovatelů uvedl mimo jiné následující: "Ve vztahu k vymezení základu poplatku a sazby poplatků lze uvést určité pochybnosti ve vztahu ke specifické metodě, jak byly tyto atributy poplatků upraveny. Specifičnost tohoto poplatku spočívá v tom, že je poplatníkům stanovován sice podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů, nebo podle počtu uživatelů bytů, tedy navozuje dojem poplatku placeného pevnými částkami, tedy určitou sazbou, avšak podle vymezení základu, z něhož se poplatek stanoví, se jedná o cenu za poskytnuté služby, protože poplatek se vypočítává podle předpokládaných oprávněných nákladů atd. Pojem předpokládané oprávněné náklady obce vyplývající z režimu nakládání s komunálním odpadem však novelou zákona o odpadech přesně vymezeny nejsou, na druhé straně však vzhledem k povaze takto stanoveného základu ani vymezeny být přesně nemohou. Samy obce přitom ve svém vyjádření připouštějí, že tyto náklady se mohou výrazně lišit. V tomto směru tedy maximální výši poplatků nelze zřejmě stanovit jednoduše jednotnou částkou, protože to s ohledem na jeho konstrukci prostě není možné." Tolik citace z výroku z Ústavního soudu.
Tedy ještě jednou. Vzhledem k právě řečenému Ústavní soud neshledal, že by napadené ustanovení bylo v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle článku 10 ústavy, a proto návrh podaný skupinou senátorů zamítl. Dovolím si tedy se zeptat, jestliže Ústavní soud v rámci svého rozhodování týkajícího se poplatku, byť začleněného do zákona o odpadech, shledal, že způsob jeho vymezení je i bez stanovení maximální hranice v souladu s Listinou základních práv a svobod, jestli by měl právě v rámci místních poplatků, které obce rovněž zavádějí obecně závaznou vyhláškou, konstatovat závěr jiný.
Chtěl bych dále upozornit na skutečnost, že ustanovení téměř shodného znění je obsaženo v platném zákoně o odpadech, a to zejména v § 17a, který byl do tohoto zákona včleněn novelou provedenou zákonem 275/2002 Sb., a z důvodové zprávy této normy vyplývá, že navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem.
Dovolil bych si ještě dále vypíchnout podle svého názoru důležitou věc. Zatímco zmiňovaný § 17a platného zákona o odpadech, podle něhož mimochodem řada obcí postupuje, umožňuje stanovit maximální výši poplatků podle předpokládaných oprávněných nákladů obce, tak mnou navrhovaná změna zákona o obecních poplatcích potvrzuje a vychází ze skutečných nákladů obce na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu v předchozím roce, což - a to mi snad nevyvrátí už ani právníci - jednoznačně zakládá větší právní jistotu osobám, jež jsou povinny stanovený poplatek obci hradit.
K případné námitce, že článek 11 odstavce 5 Listiny základních práv a svobod stanoví, že daně a poplatky lze ukládat pouze na základě zákona, si dovolím opáčit, že pojem daň nebo poplatek není v Listině nijak blíže specifikován, a tak předpokládám, že je třeba toto ustanovení aplikovat shodně ve všech případech, tedy jak v oblasti místních poplatků, tak i poplatků ostatních.
No a konečně těm, které bych zmiňovaným nálezem Ústavního soudu ani dalším srovnáním nepřesvědčil a kteří trvají na tom, že v zákoně o místních poplatcích prostě musí být jednoznačně stanovena maximální sazba, si dovolím vzkázat, aby si tento zákon laskavě otevřeli. Hned za paragrafem 10b, který právě projednáváme, je § 10c, který řeší poplatek vlastníka stavebního pozemku za připojení na vodovod nebo kanalizaci. Odstavec 3 tohoto paragrafu s dovolením říká: Sazba poplatku nesmí přesáhnout rozdíl ceny stavebního pozemku bez možnosti připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace a ceny stavebního pozemku s touto možností. Cena stavebního pozemku v obci se stanoví podle zvláštního právního předpisu v kalendářním roce, ve kterém nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí pro stavbu vodovodu nebo kanalizace obcí vybudované. Výše sazby na jeden metr čtvereční zhodnoceného stavebního pozemku stanoví obec v obecně závazné vyhlášce. Konec odstavce.
Řekněte: Vidíte nebo slyšíte ve stávající platné právní úpravě nějaké zastropování sazby nějakou uměle vymyšlenou částkou?
Dámy a pánové, já se ještě jednou zdvořile omlouvám za to, že jsem byl poněkud delší a chvílemi možná nezáživný. Z kontextu snad nicméně vyplynulo, že ačkoliv jsem se snažil být maximálně stručný, víc to nešlo. Mé závěrečné shrnutí už bude stručné.
Považuji svůj návrh, kdy se nestanovuje maximální hranice sazby poplatku uměle vymyšlenou částkou, ale částkou maximálně do výše skutečných nákladů obce za předchozí rok, za správný. Místní poplatek je příjmem obce. Ta ho musí stanovit obecně závaznou vyhláškou. A já otevřeně říkám, že nevidím jediný důvod, proč bychom měli dopředu podezírat obecní zastupitele, že by chtěli zatížit obyvatele vyšším, nebo snad dokonce neodpovídajícím poplatkem. Tvrdím navíc, že jednotnou částku prostě nelze stanovit. Náklady jednotlivých obcí se zkrátka liší a ovlivňuje je celá řada skutečností i mimo obce samotné, jakými může být například vzdálenost skládky odpadů od obce, cena za uložení odpadů atd.
Na úvodní repliku, že někteří právníci považují můj návrh za protiústavní, já odpovídám, že někteří ho naopak za protiústavní nepovažují. Tedy si vyberte. Já jsem si vybral. Jak říká jeden z Murphyho zákonů, máte-li na své straně zákon, ohánějte se zákonem. Máte-li na své straně fakta, ohánějte se fakty. Nemáte-li na své straně ani jedno, řvěte jako pominutí. Já - alespoň si to tedy myslím já sám - jsem se pokusil o fakta.
Děkuji uctivě. (Zatleskání poslanců TOP 09.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Já tady mám několik přihlášených, ale pan poslanec Husák má právo teď vystoupit jako první.
Poslanec Jan Husák: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já jenom krátce budu reagovat na slova pana kolegy Čechlovského.
Z věcného hlediska a z pohledu starosty, člena zastupitelstva, s tím absolutně nemám problém. Co se týče stanovení výše poplatku nebo toho limitu, vycházeli jsme v podstatě ze shodného stanoviska, které zastává i sněmovní legislativa. Mám pouze obavu o to, abychom se opravdu nedostali do rozporu s ústavou. Věc podrobíme další diskusi a argumentaci a konzultaci s panem kolegou Čechlovským jako předkladatelem tohoto návrhu a budeme se snažit ve třetím čtení tyto věci dát na nějakou platformu nebo rovinu tak, aby tento zákon byl hlasovatelný.
Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím teď pana poslance Polčáka.
Poslanec Stanislav Polčák: Vážený pane místopředsedo, já bych se chtěl pouze přiznat ve faktické poznámce k tomu, že jsem byl jeden z těch, kdo s panem kolegou poslancem Čechlovským o té normě hovořili, a musím přiznat, že jeho poměrně svěží vystoupení mě z hlediska mých právních názorů poměrně podlomilo. Já se tedy přiznávám k tomu, že to, co tady pan kolega poslanec Čechlovský hovořil, má hlavu a patu, a tudíž pokud by navrhovatelé nalezli nějakou míru dohody o tom, kde bude tedy ta reálná hranice, tak si myslím, že toto je schůdné řešení.
Pro mě je překvapivé zejména zjištění, že Ústavní soud v České republice nepodmiňuje veřejnoprávní platbu okruhem, nebo respektive rozmezím, které by přímo vyplývalo ze zákona, protože článek čtyři Listiny základních práv a svobod tedy říká - řekněme - něco opačného. Ale pokud tomu tak je, tak to řešení, které nabízí kolega Čechlovský, se mi docela líbí. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: A teď je ještě pořád obecná rozprava, ale myslím, že jsme vyčerpali všechny přihlášky do ní, takže můžeme obecnou rozpravu ukončit.
Otevřel bych rozpravu podrobnou, do které je přihlášená paní poslankyně Konečná a po ní pan poslanec Vilímec. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, já vás dlouho nezdržím, protože jen zopakuji svůj pozměňující návrh, který jsem zde dala už v předchozím druhém čtení. Nicméně teď vzhledem k tomu, že došlo k tomu, že komplexní pozměňovací návrh byl stažen, tak svůj pozměňovací návrh načtu k původnímu návrhu zákona předkládaného kolegy. Bude tedy znít, že v článku jedna se bod pět vypouští. Toť vše.
Jedná se o to, že já si na rozdíl od kolegy Čechlovského ani dalších kolegů z vládní koalice vůbec nemyslím, že bychom měli nedej bože neomezeně, ale jakkoliv zvyšovat a zatěžovat občany platbami za komunální odpad. A myslím si, že už jsme jim toho na jejich bedra uvalili dost, respektive vy jako vládní koalice, na to, abychom další poplatky nezvyšovali. Takže my budeme trvat na tom, aby ten poplatek zůstal v této míře, protože my ty firmy, které tyto odpady vyvážejí, prostě podporovat nechceme.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Vilímec byl ještě další přihlášený do podrobné rozpravy. ***