(17.30 hodin)
(pokračuje Paroubek)
Zásady výše uvedené jsou v předkládaném návrhu obsaženy, a to na základě shody odborné veřejnosti, resp. všech dotčených profesních skupin, které se podílely na přípravě návrhu zákona v pracovní skupině při Ministerstvu spravedlnosti. Návrh zákona je však - bohužel - zároveň vnitřně rozporný a směrem k profesní skupině advokátů tyto principy nelogicky a nesystematicky prolamuje. Návrh zákona bez spravedlivého důvodu přináší odlišné a privilegované postavení advokátů při provádění mediace, a to při prokazování kvalifikace a při výkonu dohledu nad výkonem mediace.
Návrh zákona, resp. návrh změny občanského soudního řádu zejména nedůvodně privileguje mediátory-advokáty, resp. mediátory-právníky v přístupu ke kauzám, v nichž bude mediace, resp. první mediační sezení, nařízena soudem. Navrhovaná úprava se přitom dostává podle našeho názoru do kolize se zákonným pořádkem, neboť 'prostí' mediátoři jsou úpravou diskriminováni, bez oprávněného důvodu je jim znemožněna účast na hospodářské soutěži a jednotlivcům, resp. potenciálním účastníkům mediace je upíráno právo na svobodnou volbu dodavatele služby.
Dále podotýkáme, že pozměňovacím návrhem ústavněprávního výboru Sněmovny jsou základní principy mediace v případě mediátorů-advokátů dále prolomeny. Výbor navrhuje, aby advokáti odpovídali za soulad mediační dohody se zákonem, zejména však aby mediační dohoda mohla být v případě advokátů sjednaná s doložkou vykonatelnosti. Tento návrh je v přímém rozporu s principem nezávislosti a nestrannosti mediátora a tak dále.
A dále, v úplném závěru, žádáme proto, abyste při projednávání návrhu zákona vzali tato hlediska na zřetel a přijali takový zákon, který bude konformní s evropskými právními úpravami mediace a současně bude skutečným a efektivním východiskem pro ustálení mediace jako plnohodnotné a smysluplné alternativy soudního řízení v povědomí široké veřejnosti."
Já myslím, vážený pane ministře, že tady nejsou nějaké kategorické připomínky ze strany té Asociace mediátorů, ale ty věci skutečně by měly být k zamyšlení, a já se domnívám, že podle toho, jak to tady je uvedeno, pokud s těmi záležitostmi nebude udělána nějaká změna, tak já samozřejmě se vyjádřím svým způsobem, to jest, že budu hlasovat proti tomuto návrhu.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, tak to bylo. A ještě prosím pana poslance Chvojku a pak tedy pana poslance Křečka k tomuto tématu. Prosím, pan poslanec Chvojka jako první. Prosím.
Poslanec Jan Chvojka: Dobrý večer, dámy a pánové. Děkuji za slovo.
Když jsem dneska ráno jel tramvají, tak jsem čekal, že diskuze k tomuto zákonu, k tomuto bodu, nebude tak klidná, jako to bylo v prvním čtení, když už jsem vystupoval v rámci prvního čtení k tomuto zákonu a tento zákon jsem podpořil. Myslím si, že má svoji logiku, má svoje důvody. Určitě je potřeba, aby v české společnosti vznikl nějaký další, alternativní způsob řešení sporů, a zákon o mediaci mi přijde jako v podstatě dobrá a účinná věc, jak těm soudním sporům alespoň v nějakém způsobu - nějak to číslo omezit.
Nicméně jsem byl jeden z těch, kteří na půdě ústavněprávního výboru hlasovali pro ten pozměňovací návrh, který panem ministrem nemá býti, nebo dle jeho názoru by neměl býti schválen. Já si myslím, že - kolega Benda také říká, že nemá - myslím, že to hlasování bylo přece jenom většinové a většina ústavněprávního výboru řekla, že by ten pozměňovací návrh schválen být měl.
Já si myslím, že dochází k několika omylům. Já bych jich jenom pár chtěl vysvětlit - například v již zmiňovaných dnešních Lidových novinách, kde Petr Hruška, kouč ze společnosti Český koučink - ani jsem netušil, že taková společnost existuje, a nevím tedy ani, co dělá - v podstatě opakuje dle mého názoru některé omyly, které už zazněly na půdě ústavněprávního výboru. Cituji: "V návrhu zákona je háček. Podstatou činnosti advokátů je vyhrát spor pouze jedné straně, a ne pomáhat oběma stranám najít přijatelné řešení. Přínos nového zákona o mediaci však závisí na kvalitě osobnosti zapsaných mediátorů a zejména na jejich schopnosti pomoci oběma znesvářeným stranám při nalezení dohody. Advokáti jsou však zástupci pouze jedné ze stran, a proto nemohou být nestranní tak jako notáři, kteří dosud vykonatelnost udělují. Došlo by k posílení pravomoci advokátů preferujících jednu stranu na úkor na stranách nezávislých notářů."
Pokud bychom měli podpořit tento názor, tak bychom do toho zákona o mediaci v podstatě neměli vůbec dát možnost, aby mediaci prováděli advokáti, protože zde už dochází k určité předpojatosti, o které jsem mluvil už na půdě ústavněprávního výboru, že prostě advokát sám o sobě nemůže prostě tu mediaci dělat, protože není nestranný z titulu své funkce, z titulu svých zvyklostí, prostě není nestranný a tu mediaci by dělat neměl. Nevím tedy, proč jsme do toho zákona to nedali, proč to tam ministerstvo nedalo, že advokát nemůže dělat mediaci, protože nemůže být nestranný. Já si myslím, že tomu tak není, že prostě došlo i k jednomu dalšímu hlubokému omylu, prostě v tom návrhu, v tom pozměňovacím návrhu je, že pokud advokát uzavře mediační dohodu, nebo pomůže uzavřít mediační dohodu, tak už v této věci nemůže poskytovat dále jakoukoli další právní pomoc. Takže tam už je absolutně vyloučeno dle mého názoru, aby v této věci zastupoval jednu ze stran mediační dohody.
Já cítím, že argumenty proti tomu pozměňovacímu návrhu samozřejmě dají se odůvodnit nějakými právními principy nebo kvazilogikou, ale podle mě jde čistě o to, že dosavadní mediátoři cítí konkurenci, cítí, že lidé spíš budou chodit za advokáty než za nimi, notáři samozřejmě si chtějí zanechat monopol, pokud bude zabráno exekutorům - zabrána možnost psát exekutorské zápisy, takže dle mého názoru jde pouze čistě o konkurenční boj, jinak si myslím, že návrh ústavněprávního výboru má logiku, že prostě člověk, občan, který podstoupí mediaci nebo chce podstoupit mediaci, by si měl vybrat, a pokud bude chtít, aby ta dohoda, kterou uzavře, byla vykonatelná, tak má prostě tento způsob, má tuto možnost, a já si myslím, že bychom si neměli hrát na nějakou kvaziprávní logiku, ale dle mého názoru, opakuji, jde čistě o konkurenční boj a to je dle mého názoru - takto argumentovat je hloupé. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pana poslance Křečka bych požádal, aby vystoupil.
Poslanec Stanislav Křeček: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já v podstatě chci jenom zdůraznit to, co řekl pan kolega Chvojka. Advokát je advokát a mediátor je mediátor. Nevím, proč se to tady stále směšuje, prostě mediátor je ten, kdo složí mediatorní zkoušky, jaké zaměstnání dělal předtím nebo jaké bude dělat potom, vůbec není podstatné. On v této chvíli je mediátor, snaží se dohodnout spor, který je, vyřešit spor, který je, a na jeho vzdělání, na jeho - co dělal předtím nebo potom - to nemá žádný vliv. Ale teď, jakmile je ten spor dohodnut, nastává jiná situace. Nastává situace ta, že je-li advokátem čili osobou znalou práva, také to může těm lidem sepsat. Kdežto normálně mediátor může říct co? "Dohodli jsme se, no dobře, ale to je všechno, běžte zítra za notářem, on vám to sepíše." Ale do té doby se může říct řada věcí, kdežto je-li tím mediátorem náhodou také advokát ještě navíc, tak advokát může říct: "Já vám to hned teď sepíšu, podepíšeme to, jdete domů už s dohodnutou věcí, s vykonatelným, a váš spor je definitivně rozhodnut." To je to, co ústavněprávní výbor schválil a co já myslím je ku prospěchu těch věci, těch lidí, kteří před těmi mediátory stojí a kterým to nikdo jiný než ten advokát udělat nemůže. Čili není to prosím vás žádné zvýhodnění advokátů, zdaleka ne všichni advokáti budou také mediátory, mediátor musí složit zvláštní zkoušky a řada advokátů se tomu prostě věnovat nebude, ale bude-li se náhodou vedle své advokátní činnosti ještě věnovat mediaci, tak má tuto možnost těm lidem ten komfort té služby daleko zlepšit. Není to nic proti ničemu a myslím, že to rozdělování a ztotožňování, kdo je a kdo není závislý, není na místě.
Děkuji. ***