(17.20 hodin)
Poslankyně Jana Suchá: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, já asi nebudu citovat stanovisko prezidenta, všichni jste jej dostali, takže pouze navrhuji Sněmovně, aby setrvala na svém původním návrhu, resp. na tom znění, jak jej schválila. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, děkuji. Otevírám tedy rozpravu a jenom vám připomenu, že samozřejmě to už není čas na nějaké pozměňovací návrhy, vedeme tedy pouze rozpravu k tomu zamítavému stanovisku nebo k tomu vrácení prezidentem republiky. Takže prosím, přijímám přihlášky do této rozpravy. Pokud vidím, nevidím... Aha, já jsem zapomněl, že tu máme... Takže poprosím pana poslance Michala Doktora jako prvního, aby se urychleně dostavil (s úsměvem), hbitě... (Posl. Doktor přichází o francouzských holích.)
Poslanec Michal Doktor: Mílovými kroky. Tak, opřel jsem si nohy náhradní.
Vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, s ohledem na to, že projednávanou věc jsem nepodporoval v žádné fázi jejího projednávání, a to ani tehdy, kdy ji předložila vládní koalice vládnoucí v tomto volebním období, ale ani nikdy v minulosti, dovolte, abych předložil své stanovisko k návrhu zákona o trestněprávní odpovědnosti právnických osob.
Kolegyně a kolegové, zdroje, jejich dostupnost, schopnost člověka maximálně efektivně je využívat, nalézat nové, jsou základem ekonomické prosperity. Dlouhodobá prosperita jednotlivce, spolupracujících osob, občanů sdílejících společný ekonomický prostor, tedy stát, je základem schopnosti hájit svá práva a své zájmy ve vztahu k okolí a býti konkurenceschopnými. Zkušenost a pokora vědomí toho, že některé zdroje mohou a také nejspíše jsou omezené a neopakovatelné, má vést společnost ke střídmosti a rozvážnému rozhodování. Důvěra a trpělivost, jakkoli jsou to možná z pohledu exaktního měření těžko uchopitelné indikátory, jsou zdrojem energie každé ekonomiky. Nedůvěra tedy jevem působícím přesně obráceně. Zákon podkopávající důvěru v právní stát, jeho základní akceptovatelnou logiku a komunikovatelnou logiku vytvářející představu faktického nadání právnických osob páchat trestnou činnost ohrožuje ekonomiku každého státu. Ohrožuje totiž právo na úspěch a a priori kriminalizuje stav opačný. Kladu otázku, nikoliv pouze řečnickou: Opravdu může firma - právnická osoba - spáchat trestný čin? Opravdu může instituce někoho zavraždit, někoho zmrzačit, okrást či omezovat v jeho svobodách a právech? Pokud zní vaše odpověď ano, může, pak mne tedy napadá jiná otázka. Je tedy možné vykonat hrdelní exekuci nad firmou, je ji snad možné popravit? Je možné instituci zbavit například na 15 let svobody a práv, která fakticky povedou k její skutečné likvidaci? Já odpovídám, že není. A pakliže vy tvrdíte, že ano, obávám se, že společnosti předkládáme koncept nikoliv právního, srozumitelného státu, ale dalšího matení pojmů a mísení hodnot ve společnosti, které nemůže ničemu prospět. Není také ve společnosti stojící na principu individuální trestní odpovědnosti, tedy odpovědnosti konkrétních osob nadaných svobodou volby, svobodou rozhodnutí, ale také povinných nést důsledky za své chyby. Alibismus není nutné spojovat výhradně s modernistickými tendencemi, ale vždy je nutné klást rovnítko mezi alibismus, zmar a pocit hořkosti.
Zákon o trestněprávní odpovědnosti firem se může stát nástrojem nekalého konkurenčního boje, účelového procesního napadání se a další rovinou možné mediální skandalizace předem vybraných a vytipovaných osob. Tento zákon na základě důvodů a skutečností, které jsem uvedl, v mém vnímání věcí zdroje společnosti, a to prosím vnímáno v dlouhodobém kontextu, zmenšuje a ohrožuje, snižuje tedy schopnost naší ekonomiky obstát v konkurenčním boji. Proto jej nepodpořím ani v této fázi projednávání a připojuji se k vetu prezidenta České republiky.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano a požádám paní poslankyni Marii Nedvědovou.
Poslankyně Marie Nedvědová: Dobrý večer, pane předsedající, kolegyně, kolegové. Mně se nestává často, že bych souhlasila s názory prezidenta republiky, ale pokud jde o jeho veto, které se týká zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim včetně zákona týkajícího se změny některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, mohu se se závěry tohoto stanoviska prakticky ztotožnit.
Princip individuální trestní odpovědnosti je s ohledem na otázku zavinění stále aktuální. Projednávaný návrh zákona však klade řadu otázek a neodpovídá na ně. Zejména právě na otázku odpovědnosti za jednání. Vůbec není řešeno, kdy by měla nastupovat odpovědnost individuální a kdy odpovědnost právnické osoby, případně kdy by měla být dána odpovědnost obojí. Jde přitom především o to, aby nedocházelo k přenášení viny a odpovědnosti na jiného či na větší počet osob, a takto ji rozmělňovat. Hlavně tyto problémy měly být vyřešeny již v předchozím řízení. Když jsme jako skupina poslanců za KSČM podávali návrh novely trestního zákona týkajícího se znovuzavedení účinné lítosti, jedním z hlavních argumentů proti tomuto zákonu bylo to, že údajně nebyla provedena patřičná analýza týkající se tohoto zákona. Já se tedy ptám: byla provedena analýza tohoto zákona? Jak již jsem opakovaně zdůraznila v minulosti, prakticky jediným důvodem pro přijetí tohoto projednávaného zákona bylo to, že jsme jediná země Evropská unie, která ho údajně nemá. Má námitka, že máme desítky, či dokonce stovky zákonů, které umožňují v konkrétních případech postihnout právnické osoby za skutečně konkrétní jednání, nebyla zodpovězena a ani vyvrácena, natož aby byl v tomto směru proveden podrobnější rozbor.
Jak uvádí i prezident ve svém vetu, zavedení trestní odpovědnosti právnických osob nic neřeší a velmi pravděpodobně jen postihne nevinné. Vůbec není zřejmé, jak má tento zákon působit proti korupci či další trestné činnosti. Obávám se však, že na tyto námitky a otázky nedostaneme ani nyní odpověď, stejně jako příslušná parlamentní většina ani nezareaguje na podnět prezidenta, aby se Parlament se pokusil nalézt způsob, jak protiprávní jednání prováděná prostřednictvím právnických osob postihnout při zachování individuální trestní odpovědnosti tak, aby byli odhalováni skuteční viníci.
Když jsem v minulosti požadovala opakovaně po ministru vnitra tehdy Radku Johnovi odpověď na otázku, jaké je procento objasněnosti trestných činů, bylo mi vždy odpovězeno vyhýbavě nebo nebylo odpovězeno vůbec. Následně jsem pak zjistila, že toto procento objasněnosti vůči počtu spáchaných trestných činů je naprosto směšné a pohybuje se hluboce pod padesáti procenty. Jestliže tedy naše policie není schopna objasňovat trestné činy fyzických osob, pak při zavedení trestní odpovědnosti právnických osob se obávám, aby se policie nezaměřila spíše na právnické osoby, kde je naprosto jednoduché zjistit pachatele právě na úkor postihu fyzické osoby, čímž si jednoduše zvýší i statistiku objasněnosti. Já se proto domnívám - nebo já osobně tedy veto prezidenta republiky budu podporovat. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Šeich je další přihlášený do rozpravy.***