(15.00 hodin)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pan poslanec Vojtěch Filip má slovo. Prosím.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, paní předsedkyně. Pane premiére, členové vlády, paní a pánové, dovolte mi, abych navrhl zařazení nového bodu jako prvního bodu bloku zpráv a informací, a to bodu, který by se týkal reakce Parlamentu České republiky na rozhodnutí Evropského parlamentu z 28. září roku 2011 a týkal by se hospodářského a politického řízení Evropské unie. Ten bod považuji za důležitý vzhledem k tomu, jak rozporná stanoviska jsme slyšeli v poslední době, a to jak od pana premiéra Camerona, tak od pana prezidenta Sarkozyho či paní kancléřky Merkelové. V tomto ohledu si myslím, že by Poslanecká sněmovna měla zařadit bod, který by se týkal informace o postupu české vlády vůči stabilizaci Evropské unie a její ekonomiky. Rozhodnutí, ke kterému bychom měli dospět, by bylo v podstatě dvojího charakteru. Bylo by konstatační, to znamená, jestli uznáváme, že situace v Evropské unii je složitá, a to konstatování by bylo asi takové, že nová ustanovení, která přijal Evropský parlament, nejsou pouze nepřijatelným útokem proti nejdůležitějším základním principům demokracie, neboť brání národům a parlamentům vykonávat svou suverenitu, ale představují také nový stupeň podřízení hospodářské politiky iracionálním požadavkům finančních trhů.
Dosud převládající strategie bezpodmínečně úsporné politiky je sociálně nespravedlivá a ekonomicky zkrachovalá. Spíše je načase nastolit nový řád finančnictví, tak jak to nepřehlédnutelně požadovaly tisíce účastníků celosvětových protestních akcí 15. října letošního roku ať už pod heslem Occupy Wall Street, nebo Occupy Frankfurt a podobně. Přitom by Poslanecká sněmovna při tom projednání vyzvala vládu České republiky, aby učinila minimálně tyto kroky na jednání Evropské rady:
Společně a současně s vládami ostatních zemí Evropské unie předložila návrh zákona, který by v celé Evropské unii v roce 2012 upravil zavedení daně z finančních transakcí s velice nízkými daňovými sazbami ve výši 0,1 procenta pro akcie a obligace a 0,05 procenta pro všechny ostatní transakce včetně devizových obchodů na veškeré finanční nástroje. Kritériem by pak bylo jako u návrhu předloženého Evropskou komisí daňové bydliště, resp. sídlo obchodní společnosti objednavatele, a nikoliv místo, ve kterém se provádějí transakce. Výnosy z těchto daní by se z poloviny měly použít na spolupráci s rozvojovými zeměmi v rámci programu boje proti chudobě.
Za druhé by bylo důležité, aby vláda České republiky společně s vládami jednotlivých zemí při jednáních na úrovni Evropské unie a eurozóny svoji veškerou politickou váhu vsadila na to, aby se po celé Evropské unii vybírala zvláštní majetková daň od fyzických osob, jejichž majetek činí více než jeden milion eur. Tato daň by se měla vybírat ve všech 27 zemích Evropské unie a úhrn těchto daňových příjmů by se přidělil do všeobecného rozpočtu členských zemí. Vzhledem k tomu, že majetek evropských milionářů činil v roce 2010 cca 8000 miliard eur, znamenala by odpovídající daň jen v eurozóně příjmy několika miliard eur, jimiž by členské státy mohly v podstatě snížit svůj rostoucí deficit.
Případně státní rekapitalizační opatření týkající se evropských bank by měla být v souladu s převzetím trvalých většinových účastí státu na kapitálu těchto bank, aby se stát jako většinový vlastník postaral i o to, aby se banky opět koncentrovaly na svoji základní obchodní činnost, tedy na obstarávání úvěrů pro hospodářství a společnost.
Dále, aby se snižovala zahraniční hospodářská nevyváženost uvnitř Evropské unie. V budoucnosti je potřebné, aby i země s bilančním přebytkem například díky oživení tuzemské ekonomiky přispívaly svým dílem k tomu, aby se v rámci Evropské unie a eurozóny výrazně snížila nebezpečná nevyváženost.
A konečně, aby se více regulovaly a snížily finanční trhy v Evropské unii. K tomu patří mimo jiné, aby byl v Evropské unii stanoven zákaz bianco prodejů a nekrytých swapů úvěrového selhání, tzv. CDS, tak jak to již částečně existuje v sousední Spolkové republice Německo jako opatření na potírání spekulací se státními dluhy. Navíc by měl být zakázán mimoburzovní finanční obchod.
A za poslední by bylo vhodné, aby vláda České republiky na úrovni Evropské unie usilovala o založení evropského fondu pro sociální solidární ekologický rozvoj. Fond by pak měl financovat veřejné plány na vytvoření a zabezpečení pracovních míst, na rozvoj vzdělávání a výzkumu, na ochranu životního prostředí a měl by podporovat sociální a ekologické strukturální změny v různých zemích a regionech Evropské unie. Tento fond by měl být financován mimo jiné prostřednictvím Evropské banky pro veřejné půjčky, prodával by se prostřednictvím státních dluhopisů z Evropské unie u centrální banky Evropské unie, a tím se vytvoří možnost státního financování za podmínek obchodních bank. Tato banka by se stala důležitým nástrojem pro to, aby se financování národních států odtrhlo ze závislosti na svévoli a přízni mezinárodních finančních trhů.
Jsem přesvědčen, že současná opatření, která jsou přijímána, nevedou ke stabilizaci a vedou k prohloubení krizové situace nejen v České republice, nejen v eurozóně, ale v celé sedmadvacítce. Děkuji vám.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pan místopředseda Zaorálek chce ještě něco navrhnout, prosím.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Mně to připadá, já se musím vyjádřit k tomu, protože tady vlastně byl zpochybněn můj návrh, jako kdyby byla situace naprosto idylická. Tady není se čeho obávat. Pan ministr Pospíšil vystoupil stejně jako premiér Nečas. Jedeme ve vlaku, který nás spolehlivě veze do společnosti, ve které už problém s korupcí nebude. To není pravda! Celá ta argumentace, kterou tady pan ministr Pospíšil předvedl, je naprosto zavádějící. Řeknu vám ještě jednou, jak ta situace stojí.
Máme tady kodex. Návrh zákona o obchodních korporacích. A to přece bylo to místo, kde jsme měli anonymní akcie upravit. Přátelé, takové řeči, jako že teď to tedy neuděláme, ale v příštím roce budeme pracovat na zákoně o transparentních obchodních společnostech, to není nic nového, takhle se to tady přece dělá pořád! Když byla novela, návrh, novela zákona o veřejných zakázkách, tak přece se také řeklo, že teď uděláme transparentní novelu zákona o veřejných zakázkách. Jak to dopadlo? Máme výsledek, ve kterém se k žádným transparentním fyzickým vlastníkům nedostaneme. Vy budete tvrdit, že to ani nejde - to je taky řešení, samozřejmě. A jednotliví poslanci vládních stran za mnou přicházejí, jsou si vědomi toho, že tam je díra, a říkají mi: Nevadí, do půl roku sedneme a začneme pracovat na úpravě, kterou to spravíme. Říkají mi: Je to pravda, takhle je to nesmysl. Nic transparentního na tom není. Ti, kteří jsou mezi vámi, mi to potvrzují, že to tak je. A dokonce chtějí vytvořit alianci na to, abychom s tím něco udělali. A říkají: My to myslíme smrtelně vážně, víme, že to je nedostatečné, že tohle je netransparentní, že se to bude obcházet, a chceme pracovat na něčem pořádném.
To je přesně ta strategie! Rozumíte? Teď je ten zákon, kde se to má upravit. Ono se to neudělá z tisíce důvodů a jako nálepka se řekne: Příští rok budeme pracovat na tom, kde to konečně provedeme. A stejná je filozofie, kterou tady předvádí pan ministr Pospíšil. On mi říká: Proč se tady čílíte? Co v roce 2015? Už příští rok budeme mít nový! Ale já se vás ptám: Teď tady je obchodní kodex, teď se to mělo udělat!
A pak jsou ještě někteří, kteří tvrdí dokonce, že i veřejné zakázky a jejich transparentnost jsme měli také dělat v obchodním kodexu - naprosto nesmyslně. Já prostě tvrdím, že tohle je všechno vyhýbání se tomu, aby se přijala taková podoba, která skutečně s anonymními akciemi nebo s akciemi na doručitele v této zemi udělá pořádek. Každý den tu skoro máme kauzu, ve které vznikne kolem nich problém.
Pan ministr Drábek, co tady řekl, to bylo taky pěkně vychytralé. On tady řekl - jako kdybych já mluvil o tom, že jeho společnost má akcie na doručitele. Nic takového jsem samozřejmě neřekl. Tak jednoduché to není. Jeho společnost v tomto nebyla anonymní společnost. Tady jde přece o to, že v této společnosti on končil v roce 2009, do roku 2010 tam měl svého prvního náměstka Šišku a pak to prodali společnosti Vítkovice, která má akcie na doručitele. A zrovna tato společnost dostala onu zakázku - elektronické účtenky! Tak proč to pan ministr tady takhle - rozumíte, takhle nesmyslně, jak on to tvrdí, jsem to netvrdil! Ta věc je složitější. A samozřejmě, že se nedá tak jednoduše v tom udělat jasno. Ale je to prostě celé podivné! Jak to, že zrovna tato anonymní společnost dostala tuto veřejnou? Jak je to možné, že veřejné zakázky, zakázky státu, dostává společnost, která je anonymní? ***