(13.00 hodin)
Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji. Vážená paní předsedající, já se budu snažit být stručný vzhledem k tomu, že již celá řada věcí zde skutečně byla řečena a není důvod je opakovat. Podotknu k tomu, že tímto přijetím, předpokládaným přijetím nového občanského zákoníku dochází podle mého soudu k transformaci právního řádu a bude transformována celá jeho civilní část. Budeme se tím muset zabývat řadu dalších let. Je to úkol, který jsme na sebe tímto vzali, nicméně tento úkol je zde dán již tím, že občanský zákoník a záměr jeho nového přijetí byl avizován již před více než deseti lety.
Ddebata, která probíhala na půdě ústavněprávního výboru, byla rozhodně otevřená a nebyla taková, že by jakýmkoli způsobem zamezovala komukoli, i z nejširší veřejnosti, se vyjádřit. Jak probíhalo těch minulých deset let, nevím. Někdy jsem měl dojem, že podle jednotlivých názorů docházelo k debatě přesvědčených s přesvědčenými. Já osobně jsem u toho nebyl, takže to nemohu tvrdit jako závazný fakt, nicméně myslím, že teprve nyní, po případném nebo očekávaném schválení této normy, se otevřou stavidla jiným právním názorům, ovšem u nich je třeba říci, že tito lidé mlčeli, když věděli, že se tato norma připravuje a když věděli, že je projednávána parlamentem. To znamená vigilantibus iura, starej se o svá práva. V okamžiku, kdy se tedy tito lidé neozvali v době, kdy měli mluviti, pak nechť tedy mlčí, neboť si myslím, že ten právní prostor jim zde byl dán, i ten prostor legislativní.
Chci říci, že v oblasti hodnocení dopadů této normy je zřejmé, že dopady nejen na veřejný sektor, ale i soukromý sektor budou vyšší, než které uvádí předkladatel. Já myslím, že i předkladateli je to jasné. On sice uvádí, ministerstvo uvádí, že norma nebude mít dopad přímý ani nepřímý. Myslím si, že je to špatné tvrzení, a říkal jsem to již při prvním projednávání tohoto tisku, nicméně tyto náklady se rozhodla tato společnost prostřednictvím parlamentu i předchozích vlád v minulých obdobích, že prostě ponese. Je ovšem férové přiznat, že prostě nebudou úplně malé, takže i tuto otázku bychom neměli zapomínat.
Nová občanskoprávní úprava přináší zcela nové zásady, nebo nové - legitimní zásady, které nebyly v rámci stávající úpravy uplatněny. Je ovšem zcela normální, že jedna zásada je nahrazena jinou. Já jsem se s několika těmi zásadami samozřejmě ztotožnil, s jejich změnou, u některých mám pochybnosti a vyjádřil jsem je i tady. Například u toho dědického práva, kde v jednotlivých institutech je myslím ještě kolizní problém, kde zůstává problém. Já jsem zde již hovořil o oblasti nájemní úpravy. Zde do jisté míry si myslím, že může být spokojen pan kolega Křeček, a při vší úctě k němu mu k tomu mohu gratulovat, nicméně myslím, že ta část, která se dotýká práv a postavení vlastníků, v některých aspektech nedoznala té žádoucí ochrany. Já osobně jsem proto navrhoval pozměňovací návrh ve vztahu k podnájemní úpravě.
Musím rovněž říci, že mi je velmi blízká i úprava podání výpovědi bez výpovědního důvodu, to znamená úprava, která by i podle různých evropských úprav směřovala dlouhou dobu pro plynutí výpovědní doby, ale neomezovat, nesvazovat tento výpovědní důvod se zákonným konkrétním daným důvodem, to je úprava, která je blízká mému pojetí myšlení, nicméně nebyla přijata do této osnovy občanského zákoníku.
Stejně tak opuštění nemovitosti. Já jsem zde o tom hovořil již minule. Pokud se stát k této úpravě hlásí, zdá se mi, že neví zcela přesně, jaké budou důsledky. Ale rozumím tomu, že předkladatel na této úpravě trvá. Já jsem byl velmi rád, že se nám podařilo to přejití, přechod vlastnického práva směřovat na stranu státu, nikoli na stranu obcí, měst a krajů.
Dovolil bych se ještě vyjádřit k těm dvěma pozměňovacím návrhům, které zde byly předestřeny i panem ministrem, to je úprava podnájmu a úprava § 552. Je zřejmé, že úprava občanského zákoníku je velmi rozsáhlá, je i značně kazuistická. To je třeba říci. Na druhou stranu sjednocuje, a to je její velké pozitivum, např. obchodněprávní závazkové vztahy, které jsou teď ve zvláštním zákoně, obchodním zákoníku, a jsou z toho často velmi zásadní výkladové, interpretační problémy.
U práva na podnájem je zde pozměňovací návrh, který říká, že vždy by měl vlastník bytu rozhodovat, zda souhlasí s tím, aby nájemce bytu mohl ten prostor poskytnout do podnájmu. Tento pozměňovací návrh vychází z toho, že vlastnické právo má v této části přednost, a já si dovolím požádat vás, kolegyně a kolegové, o podporu tohoto návrhu, protože chápu, že možná ten návrh byl veden dobrým úmyslem, dokonce bych řekl, že o tom absolutně nepochybuji, ale textace, která v ustanovení § 2248 je, je podle mého soudu nešťastná. Ta hovoří o tom, že pokud nájemník sám v tom bytě trvale bydlí, tak sám asi neznamená, že tam je on jediný. Důvodová zpráva v této části mlčí, to slovíčko "sám", troufám si tvrdit, vyjadřuje, že ten nájemník zde má zajištěno bydlení, a jestli tam má nějaké členy domácnosti nebo další spolunájemníky, tak to na to podle mého názoru nedopadá. Trvalé bydlení je otázka evidenční, je otázka čistě nahlášení na obecním úřadě a nevím, jak se bude prokazovat, že ten nájemník tam skutečně trvale nebydlí. Já před touto úpravou varuji. Myslím si, že bude velmi důkazně nejisté, aby se prokázalo, že nájemník sám trvale nebydlí v daném bytě, a aby bylo dosaženo té možnosti, že pořád zůstane v gesci pronajímatele dávat souhlasy k podnájemním vztahům. Protože pokud nájemník bude tedy říkat, že tam trvale bydlí, bude na to mít potvrzení z obecního úřadu, tak prostě ty podnájmy může bez dalšího sjednávat a myslím si, že nám to může skutečně způsobit problémy, zřejmě teď i v těch lokalitách, které jsou mediálně tendovány, to znamená severní Čechy.
Poslední otázka - úprava smluvního příjmu, resp. sepisování smluv o věcných právech k nemovitostem prostřednictvím notářských zápisů či advokátních sepisů. Chci zde pouze ve stručnosti říct, protože se už kolem toho namluvilo hodně, že v souvislosti s přijetím občanského zákoníku není předložen změnový zákon. Já jsem tento postup akceptoval, nicméně změnový zákon bude řešit postavení veřejnoprávních korporací, obcí, měst, krajů, České republiky a fondů.Tato úprava § 552 se v žádném případě nedotkne obcí, měst a krajů, protože v rámci změnového zákona, který otevře otázky i novely zákona o obcích, o krajích, to je prostě zcela zřejmé, tak tato úprava zde bude odlišná. Takže chci garantovat všem starostům, kteří se v této věci obracejí, že v rámci změnového zákona tato problematika bude řešena, a to tak, že obce, města, kraje tento sepis potřebovat nebudou.
Chci říci, že tato úprava je podobná, ne-li stejná v Německu, v Itálii, Španělsku, Maďarsku, ingerence notáře je zcela zřejmá v rakouském právu. Tato úprava podle našeho názoru nebo přesvědčení předkladatelů směřuje k ochraně práv občanů, kdy jsou jejich práva, která přetrvávají desítky, desítky let v rámci zapisovaných práv do veřejných registrů, tak je důležité, aby tyto smlouvy byly skutečně kvalitní a platné. Případné nedokonalosti takových smluv jsou plně kryty advokátním pojištěním, resp. pojištěním notářů. Podle mého názoru není možné před touto úpravou pouze říkat, že jde o smluvní přímus. Jde i o smluvní ochranu právě účastníků převodů těchto nemovitostí a není záměrem předkladatele, aby se toto dotklo obcí, veřejnoprávních korporací.
Zároveň tedy ovšem musím poukázat na to, že vykonávám funkci advokáta, takže toto své postavení cítím povinnost zde oznámit, říci o něm.
Je jasné, že i v legisvakanční lhůtě, která nás bude čekat v následujících dvou letech, bude občanský zákoník otevřen, bude bezesporu otevřen, protože se bude hovořit o jednotlivých institutech, které ještě mohou doznat v souvislosti se změnovým zákonem změn. Já to nepovažuji za fatální, naopak považuji za důležité, že tento zákon není, i myslím, že předkladatelem, dnes pojímán jako naprosto nedotknutelný. Naopak, všechny věci, které ještě třeba mohou vyvstat jako problematické, mohou být upraveny, protože legisvakanční lhůta i díky smířlivému postoji předkladatele byla prodloužena o jeden rok. ***