(14.40 hodin)
(pokračuje Novotný st.)
Říkám to proto, že zde projednáváme loterijní zákon, a loterijní zákon novou formu zdanění výrazně ovlivní a oni tlačí na nás, abychom s tím nic nedělali. Tak bychom měli tyto nadace oddělit od těch pseudonadací, protože ten, kdo dělá nadační činnost, tak neukládá na pět let 15 miliard. Ten schovává peníze, aby mu je nespotřebovala inflace. Tvrdím, že přínos nadačních a sportovních klubů je tímto, že byl financován zčásti hazardem, že prosazoval úlevy pro hazard, tak je výrazně snížen. Tvrdím, že je i nižší než přínos, který tyto nadace vytvořily. Protože když třeba vzpomenu pana Krásu, který tady lobbuje také za tu skupinu, tak tři roky zpátky se bez podpory hazardu obešel a Národní rada tělesně postižených fungovala velice dobře. A od té doby, byl jsem u toho osobně, když s panem Vrzáněm domluvil jakýsi příspěvek, který výrazně zlepšil a vytvořil nadstandardní podmínky, a teď se toho nechce vzdát. Já to chápu, ale já tady upozorňuji na stav, kdy hazard má na svědomí ročně přibližně 600 sebevražd a nadace si vytvářejí tím, že podporují hazard, vlastně práci, takže některé nadace tím poklesem společenské škodlivosti dopadu hazardu by vlastně mohly zaniknout. Zaniknout proto, že vlastně vytvářejí často tím tlakem na prohlubování problémů společnosti práci samy pro sebe. Takže v tomhle bych byl velmi opatrný.
Na závěr bych řekl: prosím vás, skutečně přicházíme do doby, kdy je potřeba se nejen fyzicky, ale hlavně psychicky probudit. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Dalším přihlášeným je pan poslanec Miroslav Svoboda. Prosím, pane kolego.
Poslanec Miroslav Svoboda: Děkuji za slovo. Paní předsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, dovolte, abych vás seznámil se svým příspěvkem. Já se přiznám, že jsem měl snahu si připravit příspěvek k tomuto obsáhlému tisku, neboť jsem jakýmsi garantem pro klub sociální demokracie, a pochopitelně asi bych byl schopen na bázi replik, případně vlastních zkušeností říci nějaké své stanovisko. Ale to není podstatné. Pochopitelně podstatnější se potom bude porovnat s jednotlivými pozměňovacími návrhy, kterých přichází desítky k jednotlivým aspektům.
Ale už jenom to, že je to asi nejrozsáhlejší novela od pověstných balíčků, které v minulosti tuto Poslaneckou sněmovnu postihly, tak jsem zvědavý, jak se s tím příští středu asi porveme. Proto mi připadlo daleko rozumnější a i na základě výstupu kolegy Doktora, který si vzal za terč odboráře a samozřejmě je spojil se sociální demokracií - já se za to dokonce nestydím, já dokonce jsem velmi rád, že do značné míry tematicky jsme na jedné lodi -, vás seznámit se stanoviskem, které vydala Českomoravská konfederace odborových svazů k návrhu zákona o změně zákonů souvisejících se zřízením jednotného inkasního místa.
Obecně k návrhu. Českomoravská konfederace odborových svazů zásadně odmítá předložený návrh o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa jako celek, a to z následujících důvodů. Předložený komplex změn zákonů je postaven na záměru dalšího poklesu daňových příjmů veřejných rozpočtů. Úhrnný dopad navrhovaných změn v letech 2013 a 2014 odhaduje předkladatel na zhruba - 7 až 8 mld. korun. S takovýmto pojetím Českomoravské odborové svazy zásadně nesouhlasí. - Přiznám se, že i na jednání rozpočtového výboru, který se zabýval touto novelou, tak tyto otázky a otazníky vznikaly, jestliže cílem je stabilizace veřejných rozpočtů, tak jsou tady vytvářeny kroky, které de facto tento deficit prohlubují.
Základním kamenem programového prohlášení vlády České republiky měla být konsolidace veřejných rozpočtů, jak jsem řekl. Předložený návrh daňové reformy bohužel neodpovídá ani současnému stavu ekonomiky a veřejných financí, ani programovému prohlášení vlády. Navržená opatření podle propočtu předkladatele budou mít negativní dopady do veřejných financí, a tím budou jejich situaci dále zhoršovat. Veřejné finance České republiky dosáhly za poslední dva roky nejvyšších deficitů v celé historii České republiky a vývoj v prvních měsících letošního roku nenaplňuje Českomoravskou konfederaci odborových svazů přílišným optimismem. Inkaso prakticky všech druhů daní se nachází výrazně pod úrovní dosažených v roce 2010 a nejen to, ale i výrazně pod předpoklady rozpočtu pro rok 2011. Za prvních pět měsíců letošního roku v důsledku nízkého výběru daní přesáhl deficit státního rozpočtu 81 mld. korun, tedy o více než 25 mld. korun nad úrovní rozpočtu schváleného pro rok 2011. Přitom ekonomika vykazuje známky oživení. Podle odhadů ČSÚ vzrostl HDP v prvním čtvrtletí letošního roku o 2,8 % - a to myslím, že na základě posledních dat ten mírný optimismus se pomalinku rozplývá.
Českomoravské odborové svazy jsou navíc přesvědčeny, že v materiálu uvedené odhady poklesu příjmů v důsledku daňových změn jsou ve skutečnosti výrazně podhodnoceny. Odhad předkladatele, propad příjmů o 7 až 8 mld. korun do veřejných rozpočtů, je mimo jiné postaven na velmi vratké hypotéze, že převod 2 % zdravotního pojištění mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem bude v roce 2012 doprovázen úměrným zvýšením mezd zaměstnanců. Tím podle předkladatele dojde ke kalkulovanému zvýšení odvodů na sociálním a zdravotním pojištění hrazeném zaměstnavatelem, a to od 2,4 mld. korun, u sociálního pojištění o 1 mld. korun, u zdravotního pojištění o 1 mld. korun.
Tento předpoklad je podle názoru odborových svazů chybný minimálně z těchto důvodů:
Navrhovatel se při kalkulaci rozpočtových příjmů souvisejících s očekávaným zvýšením mezd a platů dostává do zásadního rozporu se svou údajnou snahou o snížení nákladů na pracovní sílu. Buď se sníží náklady práce, pak ale bude rozpočtový dopad navrhované operace proti kalkulacím předkladatele výrazně vyšší, nebo bude zvýšení pojistného zaměstnanci opravdu kompenzováno nárůstem mezd a náklady práce se ale v tomto případě nesníží.
Operace převodu části pojistného od zaměstnavatele k zaměstnanci se nebude uskutečňovat ve vakuu. Vedle daňové reformy popsané v předloženém dokumentu bude totiž paralelně probíhat proces sjednocení DPH s jasně negativními dopady jak do podnikatelského, tak zvláště do nepodnikatelského sektoru ekonomiky. Je téměř jisté, že většiny úlev zaměstnavatelům na platbě pojistného bude zkonzumována při eliminaci tohoto vlivu, a ne na zvýšení mezd.
Dalším faktorem zpochybňujícím uvedené propočty předkladatele jsou navrhované daňové a odvodové úlevy pro OSVČ, kombinované navíc s nově zaváděnou daní na úhradu mezd. Kombinace těchto dvou opatření výrazným způsobem prohloubí snahu zaměstnavatelů, ale i části zaměstnanců dále rozšířit již tak značný rozsah nepravého podnikání, takzvaného švarcsystému v České republice. Toto markantní, pro veřejné finance vysoce nebezpečné riziko však předkladatelé sice ve své důvodové zprávě připouštějí, ale ve svých kalkulacích je naprosto přehlížejí. Přitom pouhé 1 % zaměstnanců, které by díky této výrazné motivaci přešlo do švarcsystému, by způsobilo dodatečnou ztrátu veřejných financí v rozsahu cca 5 mld. korun.
Vzhledem k výše uvedeným důvodům je Českomoravský odborový svaz přesvědčen, že celkový dopad do veřejných rozpočtů nebude avizovaných minus 7 či 8 mld., ale přesáhne částku blížící se až 20 mld. korun - samozřejmě ročně.
Tuto připomínku samozřejmě považují odboráři za zásadní.***