(21.10 hodin)

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Možná bych mohl souhlasit s tím, že nemusíme tolik času věnovat tomu, přít se o to, kdo toho zavinil víc. Rozdíl mezi námi je v tuto chvíli ten, že my už ty dluhy nechceme dále zvyšovat a chceme s nimi bojovat, a vy říkáte a tváříte se, jako by to nebylo důležité, že můžeme dělat další a další dluhy. Za prvé není pravda, že za vlád Václava Klause vznikly stamiliardové dluhy, myslím si, že máme stejná čísla. Máme stejná čísla, mohou kolegové hlučet, ale tak se podívejte na Český statistický úřad, podívejte se na ta čísla v jednotlivých letech, k tomu si dejte, jaké byly vlády, a pak to můžeme sečíst. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Čas. Také děkuji a zvu pana poslance Jana Babora, který je dalším přihlášeným do rozpravy.

 

Poslanec Jan Babor: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážení páni ministři, já bych se chtěl vyjádřit po této diskusi mezi panem Stanjurou a naším kolegou k bodu 90, je to sněmovní tisk 372. Je to novela zákona o pomoci v hmotné nouzi. Tato novela novelizuje zákon České národní rady o přestupcích, zákon ČNR o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákon o státní sociální podpoře, zákon o rozpočtových pravidlech a změně některých souvisejících zákonů, zákon o sociálních službách, zákon o životním a existenčním minimu, zákon o pomoci v hmotné nouzi, zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů a zákon, kterým se mění zákon č. 108/2006 o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a nakonec zákon o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů. Vidíte, jak je to složitá norma. Tento zákon zamítnutý Senátem byl předložen Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Snahy Ministerstva práce a sociálních věcí nejsou dle mého názoru zaměřeny na řešení sociální situace občanů, neřeší rostoucí nezaměstnanost a nefunkční sociální systém. Nejde tedy o reformu jde sice o jakousi nedomyšlenou administrativní reorganizaci, hlavně ušetření výdajů za každou cenu. Takzvaná reforma přesouvá odpovědnost ze státu na občany, popřípadě na kraje a obce, a už vůbec neřeší dlouholeté problémy s nelegální prací, agenturami práce, s neefektivními rekvalifikacemi a zneužíváním tzv. švarcsystému. Návrh zákona, místo aby situaci řešil, tak ji dle mého prakticky komplikuje, a to nejen u zdravotně postižených občanů. Škrty pouze prohloubí sociální krizi v naší společnosti, protože jenom zhorší už dnes již tak špatnou situaci nezaměstnaných lidí se zdravotním postižením a rodin pečujících o zdravotně postižené děti.

Celá reforma Ministerstva práce a sociálních věcí je postavena na premise, že lidé, kteří dostávají sociální dávky, jich zneužívají. Jistě je dost případů, kdy dochází k podvodům při nárokování sociálních dávek a také k jejich zneužívání. Ptejme se však proč. Je to prostě tím, že nejsou dobré zákony a hlavně není odpovídající kontrolní činnost nad odpovědným dodržováním zákonů.

Jsem přesvědčen, že už ve své podstatě nejde ani o úsporná opatření, ale že jde o postupnou demontáž sociálního státu. Nejen pan ministr, ale i ostatní ministři včetně pana premiéra nám stále poukazují na Řecko či ostatní země Evropské unie kolem Jadranu, ale už nám neříkají, proč tam ta situace je taková, jaká je. Předpokládám, že nejde o postupné rušení pravomocí státu a tak oklestit stát na naprosté minimum k vytvoření úzké vrstvy majetných lidí a zbytek občanů zůstane jako podřadná většina, z nichž pouze někteří budou mít tu čest a to štěstí sloužit vrstvě, která je bude platit za to, aby jim zajistila jejich majetky a privilegia. Proto jsem přesvědčen, že by bylo správné zamítnutí tohoto návrhu zákona.

Návrh zákona jenom dokumentuje kuráž vlády při provádění odpovědných škrtů, přitom však zodpovědnost za důsledky svých škrticích opatření se snaží přehodit na kraje a obce. Např. Ministerstvo práce a sociálních věcí zastavilo příjem krajům na zajištění určitých druhů sociálních služeb, tzn. že nevládní a neziskové organizace, které pomáhaly lidem bez přístřeší, chudým rodinám s dětmi, budou mít problémy s financováním své veřejné prospěšné činnosti. To následně přinese ztrátu zaměstnání lidem zajišťujícím tuto sociální péči a prevenci. Ale pan ministr práce a sociálních věcí bude moci hrdě prohlásit svému premiérovi, že se mu podařilo na těch nejpotřebnějších zase něco ušetřit. A tak to bude na krajích a obcích, které určí, které služby v regionu skončí, nebo jim drasticky sníží jejich rozpočet. Zatímco v centru bude hlásit ušetřené miliardy, na periferii, tím myslím v republice, budou lidé nadávat na své obecní a krajské reprezentace a o to zřejmě koalici hlavně jde. Neboť příští rok jsou krajské volby. Pak zřejmě jde ještě o to, zbavit stát služeb, které poskytovali ostatní, oslabit veřejný sektor státu, podrýt státní příjmy a tím zdůvodnit další škrty při zajišťování bezpečnosti občanů, tak i při kontrolní činnosti státu, což povede ke ztrátě důvěry občanů vůči svému státu. Proto souhlasím se zamítnutím tohoto návrhu.

To, že nedáte na mé připomínky, s tím jsem asi počítal, ale myslím, že by bylo dobré vás seznámit i se stanoviskem, které znějí z obcí a měst. Říkají nám své důvody pro odmítnutí této sociální reformy. Uvedu některé důvody v tomto stanovisku.

Za prvé. Nedostatečná komunikace záměrů reformy. Na sociální reformu I bude zřejmě navazovat sociální reforma II, možná III. Svaz však nedisponuje ani rámcovými informacemi o tom, kam sociální reforma míří. Zcela chybějí dostatečné záruky územní samosprávě, že na první krok - přechod kompetencí na Úřad práce České republiky například - budou navazovat opravdu další kroky, které přiblíží územní samosprávu zpět svému úkolu, tj. péči o občany České republiky, jako úroveň občanovi nejbližší.

Další důvod - riziko zhoršení kvality sociální práce. S ohledem na plánované přijetí přibližně 2 tisíc zaměstnanců obecních úřadů na úřad práce má svaz důvodnou obavu o sociální práci na budoucím úřadu práce. V současnosti zaměstnává oblast výplaty dávek na obecních úřadech 12 tisíc zaměstnanců. Plánovaný rozsah zaměstnanců Úřadu práce České republiky negarantuje kvalitu a udržitelnost sociální práce, kterou dnes zajišťují a garantují obce.

Další důvod - protiústavnost, delimitace zaměstnanců. Dohodovací řízení o delimitaci, které návrh zákona předjímá, není založeno na rovném postavení stran. V případě sporu mezi obcí a krajskou pobočkou úřadu práce rozhodne Ministerstvo práce a sociálních věcí, což může znamenat dle názoru svazu jistou protiústavnost.

Za páté - torzo přenesené působnosti. Klienti přijdou o výhody spojené se smíšeným modelem veřejné správy. Obce budou nadále vykonávat pouze zbytkové kompetence v přenesené působnosti, zbytková působnost přenesené působnosti, tj. snížení počtu obecních zaměstnanců na minimum. Obce ponesou náklady s delimitací svých zaměstnanců. Zaměstnanci byli totiž vyškoleni za náklady veřejných rozpočtů a nyní mají být zřejmě propuštěni, neboť pro ně nebude místo.

A nakonec - podvázání samostatné působnosti. Sociální reforma I, takzvaná I, má negativní dopad na samostatnou působnost v sociální oblasti. Jde o oblast, kde je smíšený model výkonu veřejné správy funkční, přenesená působnost funkčně ovlivňuje působnost samostatnou, zejména zjištění potřeb a dostupnosti sociálních služeb na území obcí. Sociální reforma I nerozšiřuje žádným způsobem samostatnou působnost měst a obcí České republiky, ponechává ji ve stejném rozsahu.

A snad mi zbude ještě trochu času, abych vás seznámil s dopisem rodičů, kteří se starají o zdravotně postižené dítě. Cituji: Jsme rodina s dítětem s těžkým zdravotním postižením a s navrhovanou sociální reformou nesouhlasíme. Navržené zákony ve svých důsledcích zásadním způsobem narušují jednotlivé nástroje podpory osob se zdravotním postižením k zachování jejich důstojnosti, možnosti uplatnění ve společnosti a zajištění přijatelné životní úrovně. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP