(13.40 hodin)

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Slovo má pan místopředseda Zaorálek, prosím.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Takže ještě jednou: K případnému sloučení rozpravy by mohlo eventuálně dojít podle našeho názoru pouze u návrhů zákonů vrácených nebo zamítnutých Senátem, kde se jedná o logickou a obsahovou souvislost, např. zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a souvisejícího změnového zákona - to je spojení, které by se mohlo konat -, nebo u zákona o důchodovém spoření, zákona o doplňkovém penzijním spoření a u souvisejícího změnového zákona.

To znamená, kdybyste vytvořili takovéto celky, tak by to bylo v duchu toho, jak tady ve Sněmovně postupujeme.

Posouzení této věci a rozhodnutí o sloučení rozprav je pak na celé Sněmovně, která by však měla podle našeho názoru zohlednit při svém rozhodování možné odůvodněné námitky a odlišné návrhy týkající se jejího postupu.

Podle mě z toho, co tedy píše legislativní odbor, plyne skutečně to, že bychom mohli provést sloučení, ale pouze odpovídajících bloků, a pak, kdyby se omezovala rozprava na 10 minut, tak by to muselo být podle počtu zákonů násobeno to zkrácení počtem zákonů. To znamená, že každý poslanec, kdyby tedy vystupoval ke sloučení tří zákonů, tak by mohl vystoupit ke každému zákonu v čase 20 minut a pak bychom učinili zadost jednacímu řádu. Mohlo by se to takto sloučit a mohlo by se takto postupovat. Opakuji, já pouze říkám, že toto je stanovisko legislativního odboru.

Pokračuji, abych to dočetl: Poslanecká sněmovna přijala při projednávání návrhů 14 zákonů vrácených nebo zamítnutých Senátem svá usnesení, kterými sloučila rozpravu ke všem 14 bodům, a dále usnesení, kterým v takto sloučené rozpravě rozhodla o omezení řečnické doby na 10 minut s tím, že každý poslanec může vystoupit v této sloučené rozpravě nanejvýš dvakrát. Pokud by Poslanecká sněmovna zamýšlela se těmito usneseními dále ve svém jednání neřídit, měla by je revokovat. Jiný možný způsob by spočíval v tom, že ve sloučené rozpravě by byla dána možnost vystoupit dvakrát na 10 minut každému poslanci ke každému návrhu zákona. - To je, ke každému tisku, resp. bodu schůze, v bodech 87 až 100 25. schůze.

Opakuji: Tady je přímo řečeno, že bychom to mohli udělat taky tak, že sloučíme jenom příslušné body a poslanec dostane dvakrát 10 minut ke každému návrhu zákona, který je ve sloučeném balíku.

Pokud jde o otázku pokynu místopředsedkyně Sněmovny Kateřiny Klasnové jako řídící schůze k vymazání třetích a dalších přihlášek poslanců do rozpravy, uvádíme, že k této věci se legislativní odbor nevyjadřoval. Podrobný popis postupu je uveden dále ve vyjádření ředitelky organizačního odboru. Toto vyjádření vám přečtu potom.

Nad rámec výše uvedeného legislativní odbor však upozorňuje, že mezi běžně akceptované právní principy se řadí i zákaz zneužití práv. Podle názoru legislativního odboru je tento princip součástí principů právního státu ve smyslu článku 1 odst. 1 ústavy. V souladu s tímto principem lze za určitých situací omezit do určité míry podle našeho názoru výkon práva tomu, kdo své právo pouze prokazatelně zneužívá. Pokud by byla při provádění tzv. obstrukcí překročena únosná míra, bylo by podle názoru legislativního odboru možno omezit do určité míry poslancům některá práva, která jim jednací řád Sněmovny formálně přiznává. Typickým příkladem by např. mohlo být předložení nekonečného množství návrhů apod. Pokud by zákonem stanovené právo poslance muselo být vždy a za všech okolností formalisticky vykonáváno, mohlo by to znamenat materiální popření smyslu činnosti Sněmovny, potažmo parlamentarismu jako takového.

Legislativní odbor má určité pochybnosti o tom, zda v aktuální situaci ve Sněmovně k překročení uvedené míry došlo. V konečném důsledku by se posuzováním této otázky musel zabývat Ústavní soud při případném přezkumu ústavnosti konkrétních zákonů. Stanovisko Ústavního soudu legislativní odbor přejímat nechce.

Takže opakuji a jenom shrnuji: Je zde vysloven názor, že by Sněmovna mohla a měla revokovat usnesení, která se týká sloučení, stejně jako revokovat usnesení, kterým jste zredukovali rozpravu ve sloučené debatě takovým způsobem, že má každý poslanec pouze 10 minut. Já si myslím, že to je tady sdostatek dokázáno, že tím omezujete právo poslanců.

A pak ještě k té další kauze, a to je záznam o pokynu paní místopředsedkyně Klasnové k vyřazení třetích přihlášek do sloučené rozpravy. Tady mám popis toho velmi krátký, takže to není náročné, co se odehrálo: "V pátek 4. 11. 2011 v pozdních odpoledních hodinách se na mne obrátili pracovníci IT, kteří evidují přihlášky poslanců do rozpravy do elektronického seznamu, s dotazem, zda mohou vyhovět pokynu paní místopředsedkyně Klasnové, aby vyřadili ze seznamu tu přihlášku poslance, kterou podává již jako třetí. Po mém dotazu, jak na to přišla řeč, mi sdělili, že samozřejmě věděli, že Sněmovna omezila počet přihlášek na dvě, ale dosud se nesetkali s případem, jaký je tento, tj. že poslanci toto usnesení nerespektují. Proto se obrátili na místopředsedkyni Klasnovou, která v tuto chvíli schůzi předsedala, s dotazem, jak mají postupovat. V jejich kompetenci samozřejmě není případnou třetí přihlášku odmítnout poslanci zaevidovat. Paní místopředsedkyně Klasnová jim dala pokyn, aby seznam prošli a třetí přihlášky ze seznamu vyřadili. Poté jsem se tedy o věci dověděla já. Po konzultaci s ředitelem panem Kymličkou jsme se dohodli na následujícím postupu: Paní místopředsedkyně stvrdí tento pokyn svým podpisem a pracovníci IT se jím tedy budou řídit. Tolik mé vyjádření k této záležitosti."

Myslím si, že stanovisko legislativního odboru je dle mého názoru jednoznačné. A dovolil bych si na závěr téhle debaty vám přečíst text úplně jiný, než je text právníka, velmi krátký, velmi stručný, který možná znáte, já bych ho jenom připomněl. Je to kuriózně výrok Tomáše Bati z roku 1932. Dovolte mi, je to jenom pár vět: "Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme si zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina. Hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledků tohoto omylu. V postavení, v němž se tady v Česku nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanovisko k lidem, k práci a k veřejnému majetku. Je třeba nevydírat pracující. Máte pravdu. Je třeba překonat krizi důvěry. Ale ne technickými zásahy, finančními a úvěrovými, tak ji překonat nelze. Důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem."

Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu místopředsedovi Zaorálkovi. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Marek Benda.

 

Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, já se do téhle debaty nechci zaplést příliš hluboko, protože si myslím, že už má také obstrukční charakter. Ale snad jenom dvě citace, přesné citace zákona o našem jednacím řádu, kterým se my řídíme: "Sněmovna může v průběhu schůze hlasováním bez rozpravy přesunout body pořadu nebo sloučit rozpravu ke dvěma nebo více bodům pořadu." Nic více, nic méně v jednacím řádu řečeno není. Žádná příbuznost věcná nebo jiná v jednacím řádu zmiňována prosím není. Všechno ostatní je jenom dovozování možná nějaké praxe. Nic takového v jednacím řádu řečeno není.

Stejně tak § 59 jednoznačně v odstavci prvním mluví o omezení řečnické lhůty k bodu a v odstavci druhém - a prosím, aby mě pan místopředseda Zaorálek poslouchal, já jsem se ho také snažil poslouchat, i když jsem stanovisko legislativního odboru znal. V odstavci druhém je řečeno, že Sněmovna se může bez rozpravy usnést, že v téže věci může poslanec vystoupit nejvýše dvakrát. Ne k témuž bodu, k téže věci. V odstavci prvním se mluví speciálně o bodu, v odstavci druhém se mluví o věci. Jestli nerozumíme, že mezi tím je nějaký rozdíl, budeme trvat na tom, že bod a věc je totéž, tak neumíme číst právní předpisy. Děkuji. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. S další faktickou poznámkou pan poslanec Jeroným Tejc.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Vážená paní místopředsedkyně, já bych také přečetl možná ty stejné dva odstavce onoho § 59 a vyložil bych je přesně opačně, protože pokud platí to, co říkal pan poslanec Benda, že tedy Sněmovna může k projednávanému bodu omezit řečnickou dobu, tak pak tedy došlo k něčemu, co je proti zákonu o jednacím řádu ze strany vládních poslanců. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP