(11.00 hodin)
(pokračuje Seďa)
Senát poukazuje na možný vstup do daňových věcí, který by správně měl být v trestním řádu a spadat do dozorových kompetencí státních zástupců. Jedná se o to, že vládní návrh dává opravdu výrazné kompetence příslušníkům inspekce, mimo jiné nad rámec současného zákona zavádí v § 40 a v § 97 přístup k daňovému tajemství. Tak jak jsem upozorňoval při projednávání na plénu Sněmovny, tento vládní návrh zároveň obchází novelu zákona o Policii ČR, protože ustanovení § 40 rozšiřuje i na příslušné orgány policie. Jde o diskutovaný přístup generální inspekce a Policie ČR k informacím správce daně získaným při správě daně. Jde o účely trestního řízení, a proto se takový postup vymyká přímému dozoru státního zástupce v trestním řízení.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, vrácení zákona Senátem znamená zpoždění v jeho vyhlášení, což by omezilo zákonem plánovaný proces personálního obsazení generální inspekce. Proto Senát odkládá účinnost zákona o měsíc a úměrně prodlužuje lhůtu pro přechodná ustanovení. Dále navrhuje odložení ukončení platnosti ustanovení o existenci prozatímního ředitele generální inspekce.
Závěrem mi prosím, dámy a pánové, jako zpravodajovi dovolte, abych se zmínil o tom, že jste jako vládní koalice zařadili tento bod do společné rozpravy, a to přesto, že sociální demokraté podpořili tento zákon a také sociální demokracie je nadále ochotna ustanovení Generální inspekce bezpečnostních sborů podporovat, zřejmě v senátním návrhu.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji a nyní vystoupí pan poslanec Petr Braný, který vystoupí se stanoviskem klubu KSČM. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Braný: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, jak už bylo řečeno, vystoupím se stanoviskem klubu KSČM, poslanců a poslankyň, a to k tiskům 412, 413 a 414. Vše se týká důchodového spoření a penzijního připojištění. Než se do této materie pustím, tak předem předesílám, že budu stručný a půjdu jenom po obecnějších důvodech, protože debata o této věci z mé strany byla velmi podrobná v prvém i dalších čteních, která probíhala na půdě Sněmovny. Ale přesto mi dovolte několik poznámek k tomu, co tady zaznělo, když jsem byl pořád věčně první na tabuli a čekal jsem na vystoupení. Nechtěl jsem narušovat diskusi ještě svými vstupy, tak si to dovolím nyní.
První poznámka. Zaznělo tady, že pochvala od pana ministra Drábka ze strany levice, ale i některých z ODS, že je to pro KSČM jak polibek mrtvé milenky, a měli péči, jak tuto pochvalu vstřebáme. U pana Sobotky - on tu není přítomen - bych to chápal, že je to trošku závist, že nedostal od poslanců ODS také takovou pochvalu, když včera zachraňovali koaliční pnutí a jeden pozměňovací návrh podpořili. Ale možná, že ta veřejná pochvala ještě přijde. Tolik k pochvalám. Ale svědčí to o jednom, jinak bych o tom nehovořil: o vyhraněné situaci, která tady je.
Druhá poznámka. Hodně se tu hovořilo o obraně lidské důstojnosti, demokracie atd. Já si myslím, že povinností každého politika je bránit lidskou důstojnost a mít dobrý vztah k lidem, mít je rád. Ale to neuděláme tím, že o tom budeme tady mluvit. A už přece jenom něco pamatuji, život mě poučil. Když se začne moc mluvit o těchto základních hodnotách, tak buď není co říct, anebo je někde velký problém. Takže vyvarujme se toho! A vyčítat si, že tady zazněly některé věci z hlediska tematiky, abych se držel svého, jak říkal pan Gazdík, ohledně penzijních pojišťoven, jejich podkladů, popř. Ústavního soudu atd., také myslím bychom si měli odpustit, protože co jiného by mělo být to věcné, z čeho bychom měli vycházet, a své city a osobní prožitky spíš potlačovat a držet se věcných podkladů a faktů, které jsou k jednotlivým otázkám vznášeny. Věřím, že dnešek jednou končí, ale ač každý má jinou představu, ale maximálně ještě tři roky skoro zde budeme společně zažívat, pracovat a jednat a doufám, že tohle pomine, jinak by to byl špatný základ pro další možná až tři roky našeho působení.
Nyní k tomu stanovisku. Vládou předložený, koaličními poslanci Poslanecké sněmovny prosazený a Senátem správně odmítnutý návrh nového systému důchodového spoření má mnoho nedostatků. Z pohledu Komunistické strany Čech a Moravy zmíním jen ty hlavní.
Domníváme se, že privatizace důchodových fondů je špatným krokem špatným směrem a sleduje pouze a jenom zájmy určité části finančního kapitálu. Podle nás nejsou důvody k oslabení formy průběžného a státem garantovaného důchodu. Penzijní připojištění by mělo v zásadě zůstat i nadále pouze na dobrovolném základě, ale s možným příspěvkem zaměstnavatele a s již zmíněným oddělením majetku klientů a akcionářů systému penzijního připojištění se státním příspěvkem. Ano, jsme v tomto konzervativní, protože jsme přesvědčeni, že stávající problémy lze v horizontu několika desítek let řešit parametrickými změnami. Jsme konzervativní na rozdíl od vlády, pro kterou je hurárevoluční přístup k proměnám stávajícího důchodového systému pouze záminkou k okrádání řadových občanů finančním velkokapitálem.
Naše analýzy ukazují, že dnešní neutěšenou situaci v penzijním systému, odhlížeje od jejich příčin, resp. dřívějších nesprávných vládních rozhodnutí, lze řešit poměrně dlouhou dobu - několik desítek let - parametrickými úpravami stávajícího průběžného systému. Případně pokračující negativní demografický vývoj, kterým argumentuje vláda, nebere ve svých dopadech v úvahu vývoj produktivity práce, a tedy ani vývoj mezd u firemních finančních výnosů. Mimochodem, v tomto ohledu by naopak bylo navýsost vhodné, aby stát svou hospodářskou politikou podporoval právě ty ekonomické procesy vedoucí k výrazně rychlejšímu růstu produktivity práce, k výraznému snížení nezaměstnanosti a k pozitivnímu demografickému vývoji, tedy k propopulačnímu opatření. Kromě toho například v oblasti využití pracovního potenciálu celé republiky jsou u nás obrovské rezervy, i v ČR je výrazně nižší míra zaměstnanosti než v mnohem bohatších, a tedy i v oblasti důchodů mnohem štědřejších skandinávských zemích. To je další zdroj pro významné posílení financování našeho důchodového systému, který ovšem vyžaduje skutečně aktivní státní prorůstovou ekonomickou politiku.
Aktuální česká politická debata o financovatelnosti důchodového systému je v každém případě velice krátkozraká. Kritické výhrady proti vládou aktuálně předloženým legislativním návrhům tzv. reformy důchodového systému sahají od politické levice až po politickou pravici a svědčí o neexistenci většinového společenského konsenzu. To není dobré. Se záměry vlády souhlasí de facto pouze koaliční poslanci. Významným nedostatkem je také to, že před jakoukoliv změnou v jakémkoliv systému musí být provedena komplexní analýza jeho současného stavu zahrnující i rozbor předchozího vývoje. Ale k tomu vláda vůbec nepřistoupila. Namísto toho střílí od boku své asociální návrhy. Z těchto zásadních důvodů, a to zdaleka jsem neuvedl všechny, poslanci za KSČM odmítli tento vládní návrh zákona a odmítají ho i nyní.
Stejně tak i k tzv. druhému pilíři, tedy k tisku číslo 413, vládní důchodové reformy, má KSČM vážné výhrady i k tzv. třetímu pilíři. Domníváme se, že zde hrozí například riziko určité kanibalizace s druhým pilířem. Dále, druhý pilíř, poté co byl upraven dle vládního návrhu třetí pilíř, by byly prakticky téměř shodné. Byly by to de facto velmi podobné produkty se stejnými riziky. Účastník by vlastně nesl riziko celkově sám a i riziko z celého investování, které by probíhalo. ***