(1.20 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já bych chtěl sdělit, že já nejsem nijak frustrovaný z toho, že neřídím Sněmovnu. To bych chtěl ujistit, aby to nepůsobilo dojmem, že teda se nějak - já chápu, že ta situace je choulostivá, má své zvláštnosti. Takže nejsem tady jako někdo, kdo by trpěl.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Pan poslanec Paggio.
Poslanec Viktor Paggio: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já mám vystoupení pana kolegy Ratha poměrně rád. Je to záležitost, která oživuje naše zasedání, jakkoliv s ním nesouhlasím téměř ve všem, co říká, tak aspoň mluví živě a zajímavě a já si ho většinou rád poslechnu. Obsahově je to nula, je to většinou varieté. Já mám varieté rád, jako každé varieté pobaví, nepoučí, ale aspoň nějakým zábavným způsobem trávíme čas.
Ale já bych byl rád, aby varieté pana Ratha neobsahovalo urážky. Urážky mi vadí a velmi mi vadí urážky vůči ženám. Takže tímto vyzývám pana kolegu skrze předsedající, aby se omluvil. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Faktická poznámka pan poslanec Rath.
Poslanec David Rath: Takto tedy v této Sněmovně to chodí pořád. Prostě vládní koalice nás uráží, to je v pořádku, nemusí se vůbec omlouvat. A najednou pak tady někdo vypráví, že někdo uráží nějaké ženy nebo někoho. Já jsem tady nikoho neurazil. Podívejte se do stenozáznamu, co jsem přesně řekl.
Já jsem řekl, že paní místopředsedkyně, která sama přiznala, že vůbec nezná jednací řád, tak jasně řekla, že ho tedy nezná. A já jsem pouze konstatoval, že je tady hodně dlouho. V kolikáté už je politické straně? To je urážka? To je konstatování faktu. A že paní místopředsedkyně v této Sněmovně je patnáct dvacet let, tak to taky všichni víme. Takže to bylo o délce jejího pobytu v této Sněmovně a nemělo to vazbu vůbec na její osobu. Takže jestli to berete jako urážku, podívejte se, co přesně zaznělo, a pak tady vystupujte.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Další faktická poznámka - paní poslankyně Černochová.
Poslankyně Jana Černochová: Dobrý večer. Já si myslím, že pan poslanec Rath žádnou ženu v tomto sále urazit nemůže, protože ženy přeměřování si ega či čehosi jiného panem doktorem Rathem berou s nadhledem. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Přeje si ještě někdo vystoupit? Nikoho nevidím, budeme pokračovat v obecné rozpravě.
Pan poslanec Jiří Petrů je další přihlášený.
Poslanec Jiří Petrů: Vážená paní předsedající, dámy pánové, budu pokračovat v přerušeném vystoupení.
Ministerstvo financí systematicky devastuje stavební spoření. Není proto divu, že se objevují nesčetné nápady, jak tento produkt lukrativní pro stavební spořitelny zachránit. Někteří kolegové zde v Poslanecké sněmovně se těžce smiřují s jakýmkoliv návrhem řešení, který přijde z naší dílny, kdyby byl sebelepší. Proto budu hovořit o návrhu, s kterým přišli ekonomové z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ti navrhují použít stavební spoření na důchod, pro případ nezaměstnanosti a nadstandardní zdravotní péči a jako spoření na studium. Mimochodem to byl také návrh ČSSD v minulém období, který předložil pan kolega Radko Martínek.
Stavební spoření, které využívá téměř polovina české populace - asi 48 % - s celkovým počtem 4,9 milionu aktivních smluv... (Řečník se odmlčel.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Pane poslanče, já požádám kolegy, aby vám umožnili klidné prostředí. Ale soudím, že zas tak hlučná hladina tady není.
Poslanec Jiří Petrů: Děkuji. Dle autorů studie Budoucnost stavebního spoření v České republice zaslouží větší pozornost než jen regulaci ve formě snižování státní podpory. Jeho budoucnost vidí vedle podpory bydlení, jak jsem zmiňoval, v podpoře finančního zabezpečení pro vybrané specifické životní potřeby, jako jsou zabezpečeni na stáří, spoření a nadstandardní zdravotní služby, studium či na období nezaměstnanosti. Takový krok by v konečném důsledku pomohl řešit současné i budoucí problémy české ekonomiky, protože jak podpora bydlení, tak zabezpečení na stáří, větší participace občanů na úhradě za zdravotní služby, financování studií či řešení problému tíživé finanční situace v období nezaměstnanosti jsou přesně ty oblasti, které je třeba dříve či později systémově řešit. Na trhu je stabilní finanční produkt, který je schopen tyto oblasti pokrýt. Zároveň jsme přesvědčeni, že každá koruna, kterou stát investuje do podpory stavebního spoření, se mu přímo či nepřímo vrátí.
Objem vkladů ze stavebního spoření ke konci roku 2010 dosáhl 430 miliard korun, což představovalo asi 18% podíl na celkových finančních aktivech českých domácností. Stavební spoření se tak co do oblíbenosti ukládání finančních prostředků zařadilo na druhé místo za běžnými vklady u bank. Výrazně překonalo i životní pojištění či penzijní připojištění. Pojištění životní bylo asi 10,6 %, penzijní připojištění asi 9,1 %.
Stavebnímu spoření nikdo neupře zásluhy na tom, že díky němu řada Čechů začala spořit. (V sále se ozývají hlasy.) V turbulentní době ekonomické krize to není zanedbatelný aspekt. Jak ukazují nejrůznější průzkumy veřejného mínění, finančně negramotná populace, která se snadno nechá vlákat do nejrůznějších dluhových pastí, tu má jeden stabilní bezpečný a srozumitelný produkt s garantovanými výnosy. To je slušná motivace, aby si lidé bez ohledu na vzdělání a příjmy stavební spoření uzavírali a začali spořit. I díky státní podpoře u nich zvítězila chuť vytvářet rezervy nad okamžitou spotřebou. Převážná většina klientů investuje peníze ze stavebního spoření do bydlení. Z výzkumu agentury AMV marketing vyplývá, že celé dvě třetiny lidí využívají naspořené prostředky na bytové účely. Těmito penězi platí převážně rekonstrukce bytů a rodinných domů. Pouze jedna třetina oslovených uvedla jiné využití. Vedle jiného na další spoření, na zajištění na stáří nebo odpověděli, že ještě nevědí, na co prostředky použijí.
Varování ze Slovenska. Jak je patrné, spíše než špatné ekonomické podmínky mohou stabilitu stavebních spořitelen narušit systémové změny ve stavebním spoření šité horkou jehlou. Varovným příkladem je Slovensko. Zavedení účelovosti u našich východních sousedů snížilo počet nově uzavíraných smluv až o polovinu a opatření musela být nakonec zrušena.
Český finanční sektor je v současné době relativně stabilní. Je nutné ale brát zřetel, že operuje v prostředí zvýšené nejistoty světových finančních trhů. Je třeba tedy dávat pozor na neuvážené zásahy do fungujícího systému. ***