(1.00 hodin)
(pokračuje Hamáček)

Já mám za to, že pro podporu stavebního spoření existuje celá řada argumentů, které se dají rozčlenit na mikroekonomické z pohledu účastníků stavebního spoření, makroekonomické z pohledu stability celé ekonomiky a samozřejmě argumenty sociální.

Za prvé je třeba říci, že úvěry, které stavební spořitelny obvykle poskytují, tak jsou poskytovány za nižší sazby než srovnatelné úvěry na bydlení, což je výhodná věc a platí to zejména v dobách, která nás nyní teď netrápí, ale platí v dobách vysoké inflace.

Za druhé je rovněž pravdou, že stavební spořitelny mohou svým klientům nabídnout kolektivní fixní sazbu až na 15 až 20 let, zatímco drtivá většina hypoték, které jsou na trhu v České republice, má fixaci podstatně kratší. Je to fixace na rok, na tři, na pět let. A samozřejmě v dobách, kdy jsou úrokové sazby nízké, tak je velmi výhodné mít úvěr s krátkou fixací sazby, což je situace v současné České republice. Nicméně rovněž platí to, že aktuální krátkodobá nízká úroková sazba může v tom dlužníkovi, klientovi, vyvolat klamný dojem, že takovou sazbu platit déle, než je ta doba fixace.

Příkladem takovéto iluze mohou být hypotéky s tzv. proměnlivou sazbou, nebo ARM hypotéky ve Spojených státech, které byly poskytovány v dobách nízkých úrokových sazeb počátkem 21. století. Nicméně s pozdějším růstem sazeb došlo k navýšení měsíčních hypotéčních splátek až o desítky procent a to vedlo k neschopnosti splácet hypotéky ze strany mnoha amerických dlužníků a velmi významně to přispělo ke globální krizi. To je podle mého názoru velmi klíčový argument a bylo by dobré jej vzít v potaz. Je zde pravdou, že čistě teoreticky v dobách vysokých úrokových sazeb může být řešení překlopení hypotéky s vyšší sazbou na úvěr stavební spořitelny se sazbou nižší. Rovněž tedy argument pro podporu stavebního spoření.

Za třetí. Úvěry od stavebních spořitelen jsou dostupné pro všechny členy kolektivu, neboli pro všechny příjmové skupiny obyvatelstva, které splňují podmínky pro udílení úvěrů nebo meziúvěrů.

To byly ty argumenty mikroekonomické, argumenty pro podporu stavebního spoření. Z pohledu makroekonomického stavební spoření podporuje bytovou výstavbu a rovněž podporuje modernizaci bytového fondu. Za druhé je rovněž pravda, a to je také velmi důležité, že stavební spořitelny přispívají k finanční stabilitě ekonomiky jak z pohledu přijatých vkladů, tak rovněž z pohledu poskytnutých úvěrů. Jako příklad České republiky lze uvést, že k 30. červnu roku 2010 dosáhly tyto vklady u stavebních spořitelen přibližně 430 miliard korun a tvoří tak asi 12 % celkových finančních aktiv českých domácností, což je nepochybně velmi významný podíl.

Je pravdou, že někdy můžeme zaslechnout protiargument, že v případě absence stavebních spořitelen by čeští střadatelé investovali své prostředky do jiných institucí finančních, například do bank. Ale tady nemyslím, že s tím lze tak úplně souhlasit, protože s ohledem na vysoké a relativně bezrizikové zhodnocení vkladů u stavebních spořitelen ve výši 7 až 12 procent, což je závislé na datu uzavření smlouvy a na rozdílné výši státní podpory, kterou tento zákon právě mění, tak účastník stavebního spoření v České republice neměl by potřebu a nemá potřebu své prostředky investovat do jiných finančních instrumentů, jako jsou například akcie nebo podílové fondy, jejichž hodnota během krize podstatným způsobem klesla. Tedy ten fakt, že zde byly stavební spořitelny a jsou zde stavební spořitelny, znamenal, že ten klient byl uchráněn od negativního vývoje na finančních trzích během krize, a tedy stavební spořitelny si hrály v celé této věci klíčovou stabilizující roli.

Za třetí z toho makroekonomického pohledu je třeba říci, že úvěrová aktivita stavebních spořitelen v roce 2009 ukázala větší stabilitu než například hypoteční trh, neboť hypoteční banky v tom roce 2009 poskytly meziročně o 42,3 % úvěrů méně, vyjádřeno v korunách, zatímco objem úvěrů poskytnutých stavebními spořitelnami klesl pouze o 10 %. Ten rozdíl je jasně viditelný.

Za čtvrté. S ohledem na svou konzervativní politiku a dobrou znalost svých klientů, která je důsledkem dlouhodobého testování v průběhu spořicí fáze, protože jak všichni, kteří jsme klienty stavebních spořitelen, víme, že ony mají velmi dlouhou dobu na to, aby se přesvědčily o tom, zda my jako klienti jsme klienty spolehlivými, tak z tohoto ohledu stavební spořitelny dlouhodobě vykazují nízký podíl úvěrů v selhání, tzn. úvěrů, které nejsou spláceny déle než devadesát dnů. Tento podíl nesplácených úvěrů se koncem roku 2009 blížil cca dvěma procentům na celkových úvěrech, zatímco tento údaj v celém bankovním sektoru byl až 2,6 %.

Dovolte mi ještě v závěru svého vystoupení ke stavebnímu spoření říci, že vidím i další přínosy stavebního spoření, tudíž jsou zde důvody pro zachování stávající podpory. Je to tvorba základního kapitálu pro děti na bydlení, podpora stability domácnosti ve stáří a v neposlední řadě i podpora spořivosti domácnosti.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane poslanče. Faktická poznámka pan poslanec Rath.

 

Poslanec David Rath: Dámy a pánové, tak co na plat. Máme skoro jednu hodinu, sál poloprázdný. Třeba navrhnout přerušení bodu do 5. prosince. (Hlasy z pléna: Už bylo hlasováno. Včera bylo hlasováno.) Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Pan poslanec Rath navrhuje přerušení. Samozřejmě, že vás odhlásím. Všichni jste, kolegyně a kolegové, odhlášení.

Prosím, přihlaste znovu své hlasovací karty. (Sál se zaplňuje přicházejícími poslanci. Lavice poslanců KSČM jsou stále prázdné.) Pro příchozí kolegy a kolegyně opakuji, že budeme hlasovat procedurální návrh. Mezitím jsem vás odhlásila. Prosím, přihlaste se opět.

 

V tuto chvíli zahajuji hlasování. Ptám se, kdo návrh vznesený podporuje. Kdo je proti návrhu?

Hlasování číslo 269. Z přihlášených 88 poslanců pro 17, proti 70. Návrh nebyl přijat.

 

Budeme pokračovat dalším vystoupením. Přihlášen je pan poslanec Jan Chvojka. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP