(17.00 hodin)
(pokračuje Semelová)
Nelze souhlasit také s navrhovaným snížením prostředků po započtení inflace o 4,3 % na činnost v oblasti mládeže. Tyto prostředky jdou z velké části na podporu občanských sdružení dětí a mládeže nebo pracujících s dětmi a mládeží. Snižování peněz je dlouhodobý trend. V porovnání s rokem 2009 po započtení inflace snížení o 18,2 %.
Na závěr k této kapitole jednu poznámku. Průměrné výdaje na školství v zemích OECD činí 6,1 % HDP. Česká republika vydává na školství pouze 4,5 % HDP a je tak z 34 zemí OECD na předposledním místě. Myslím si, že tento údaj by vládu rozhodně neměl nechat klidným. Uvedené příklady dokazují, že návrh vlády je takříkajíc na vodě, je postaven na nereálných číslech a na zákonech, které ani ještě nejsou schváleny Parlamentem. Zpracování těchto legislativních změn do návrhu zákona o státním rozpočtu je nátlakem vlády na Parlament, který je tak postaven před hotovou věc. Způsob, jakým je návrh rozpočtu sestaven, povede k dalšímu rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými. K tomu, že středněpříjmové skupiny se propadnou do nízkopříjmových a lidé na hranici chudoby spadnou na dno.
Loni žilo v České republice na hranici chudoby téměř 936 tisíc lidí, což je podle ČSÚ o 50 tisíc více než v roce předcházejícím. Je zřejmé, že zvyšování počtu těchto občanů a jejich rodin bude pokračovat. Stále více se budou dostávat do začarovaného kruhu dluhů půjček bez vidiny řešení, bez perspektivy. V příštím roce na ně dopadnou všechny možné tzv. reformy, které pro ně připravila vláda Petra Nečase. Reforma sociální, která omezí pomoc státu rodinám s dětmi, lidem s nižšími příjmy, seniorům, nezaměstnaným, zdravotně postiženým. Reforma zdravotní se stále vyššími platbami za zdraví a péči, důchodová, daňová, kdy zvýšením DPH se zdraží prakticky všechno, ale i plánované zavedení školného, které vláda chystá pro vysokoškolské studenty. K tomu privatizace zdravotnických zařízení, sociálních služeb, školství, na nichž doplatí občané i státní rozpočet jako takový.
Z uvedených, ale i dalších důvodů nemohu návrh státního rozpočtu podpořit. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. A než dám slovo další poslankyni přihlášené do rozpravy, uděluji slovo s přednostním právem předsedovi poslaneckého klubu ČSSD panu poslanci Sobotkovi. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, já se omlouvám, že jsem se vklínil takto do diskuse. Pokusím se příliš Sněmovnu nezdržet. - Já se omlouvám, ale slyším tady nějaké výstražné volání zprava, z pravé části sálu, jak se píše ve stenozáznamu.
Chtěl bych kolegy uklidnit, nechystám nic zákeřného, co by se týkalo Občanské demokratické strany. Ale rád bych požádal nepřítomného ministra financí Miroslava Kalouska o odpověď na otázku, kterou jsem položil dnes ráno, kdy jsme začali projednávat zákon o státním rozpočtu a já jsem otevřel téma rozpočtového určení daní. Protože byl to pan ministr Kalousek a byl to nepřítomný předseda poslaneckého klubu TOP 09 pan Gazdík, kteří vyvolali velké naděje a velké očekávání mezi tisíci starostů a zastupitelů malých měst a malých obcí. Dokonce i v těchto dnech vyvěšuje řada těchto starostů vlajky na znamení toho, že požadují, aby byl splněn slib, který dal ministr financí Kalousek a na základě kterého postavil svoji politickou kariéru nepřítomný předseda poslaneckého klubu TOP 09 pan Gazdík, totiž slib, že obcím a malým městům se přidá více než 14 miliard korun a navýší se jejich rozpočtové příjmy. Prostě ten slib byl dán, ten návrh byl zveřejněn a stejný ministr financí Kalousek, který tyto věci slíbil, tak předložil návrh státního rozpočtu, kde se s žádným rozpočtovým určením daní nepočítá. Vůbec není jasné, z čeho by tedy případně tato věc měla být financována. A řada starostů, a já s nimi také hovořím, měla pocit, že už se s tím mohou setkat v příštím roce, s tímto navýšením daňových příjmů, nejpozději v roce 2013, ale nikde o tom není v rozpočtu ani čárka.
Čili já bych rád vyzval pana ministra financí Kalouska, aby na tu věc reagoval, aby vysvětlil, z jakých peněz přidá těch 14 miliard korun menším obcím a městům v situaci, kdy vyhrožuje, že příští rok bude další vlna škrtů v rozsahu asi 16 nebo 20 miliard korun, kdy mu v roce 2013 bude chybět 20 miliard korun na důchodovém účtu v důsledku důchodové reformy, tak já se chci zeptat, jestli se chystá ty peníze vyčarovat, těch 14 miliard pro rozpočtové určení daní, nebo jestli je natiskne, nebo kde se vlastně ty finanční prostředky vezmou. Není možné vzbuzovat takové naděje, očekávání v malých městech a v malých obcích, že se jim prostě v této tristní rozpočtové situaci, do které se země dostala, tak se přidá najednou 14 miliard korun. To je přece fantastická věc. Já kdybych byl starosta malé obce, tak každý den se budím s nadějí, že konečně si přečtu v novinách, že konečně už ten Parlament to rozpočtové určení daní schválil a já budu mít vyřešené problémy obce, protože se mi navýší roční rozpočet tu o milion, někde o dva, někde možná o 15 milionů, někde o 30 ročně, a skutečně pro města a obce je to výrazná pomoc.
A mě trošku mrzí, že ti, kdo, ti propagátoři této věci, ti, kdo tady organizovali demonstrace starostů, kdo organizovali petice za rozpočtové určení daní, tak v době, kdy se projednává rozpočet, který by měl nabídnout zdroje pro toto opatření, tak tady nejsou. A ani neodpověděli na otázku, kterou já jsem ráno velmi slušně a uctivě ministrovi financí položil: Pane ministře, kde na ty vaše sliby vezmete finanční prostředky? A pokud nereaguje pan ministr financí, tak mě mrzí, že nereaguje předseda poslaneckého klubu TOP 09 pan Gazdík, který tady bohužel při projednávání státního rozpočtu chybí. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji a nyní vystoupí v obecné rozpravě paní poslankyně Strnadlová. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Miroslava Strnadlová: Dobré odpoledne. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, kolegyně, kolegové, já navážu na svého předřečníka a zkusím ve svém vystoupení dát panu ministru financí malou radu, kde by se pár milionů dalo možná vzít.
Nedávno v časopise Ekonom vyšla anketa, kdy týdeník Ekonom oslovil pět desítek předních českých byznysmenů, co si myslí o buffettovské akci usilující o vyšší zdanění bohatých. Proč nemá v Česku tato výzva odezvu? Bohatí Češi nechtějí dát ani korunu navíc.
Zvyšte nám daně, ať se má celý stát lépe, žádají evropští boháči. Následují Warrena Buffetta. Anketa, která zněla: Pokud byste vydělávali ročně nad 10 milionů korun, souhlasili byste s vyšším zdaněním svého příjmu? - Ano hlasovalo 24 %, ne 76 %.
Miliardáři a multimilionáři ve Francii, v Německu i v Itálii se přidávají k iniciativě amerického miliardáře Warrena Buffetta a v časech evropské i světové finanční krize dobrovolně volají po vyšším zdanění příjmů bohatých, tedy vlastně i sebe. V Česku je ovšem ticho. Ani dvě desítky po sametové revoluci nejsme zatím standardní zemí západního střihu. Dalo by se příkře říci, že nikdo z těch, jimž těmto stát tu více, tu méně pomohl k nejvyšší životní úrovni, necítí potřebu uskrovnit se a dát ostatním najevo, že v dobách nouze pomáhá každý dle svých možností. Jejich odsouzení ale není na místě. Velkou vinu na mlčení nese sám erár a nestandardní tuzemské poměry.
Týdeník Ekonom se zeptal pěti desítek předních byznysmenů, co si myslí o buffettovské akci a proč podle nich nemá v Česku odezvu. Na povrch se vyvalila zdrcující kritika politiků a hospodaření státu. Vláda by tak mohla být ráda, že u nás vysokopříjmová skupina ještě vůbec nějaké daně platí.***