(15.20 hodin)
(pokračuje Černý)
Navrhovaná právní úprava by mezi státy Evropské unie nebyla ojedinělá. Určitá část vybraného pojistného se pro účely činnosti hasičských jednotek odvádí, ať již formou daně, nebo jiného typu odvodů, například v Rakousku, Německu, Polsku, na Slovensku a podobně. Konkrétně slovenská úprava tohoto odvodu je velmi podobná českému návrhu a ve slovenském právním řádu je v určité podobě zavedena již od roku 1996, tedy již plných 15 let. Vládní koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných tyto návrhy opakovaně odmítá, ale řešení na stabilizaci financí jednotek Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek sboru dobrovolných hasičů stále nepřináší. Naopak, směřuje k jejich postupné likvidaci. K likvidaci systému, který nám závidí nejen v Evropě, ale i za mořem.
Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, z výše uvedených důvodů návrh státního rozpočtu na rok 2012 podpořit nemohu. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji také, pane poslanče. Nyní zvu k mikrofonu pana poslance Václava Votavu.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, také já bych si dovolil říci něco k návrhu státního rozpočtu na rok 2012 a vycházel bych při tom z analýzy, kterou provedla Českomoravská komora odborových svazů. Myslím si, že plně vystihuje stav, v jakém se nacházíme, a vystihuje i co představuje státní rozpočet pro naši společnost v roce 2012.
Je třeba především říci, že návrh rozpočtu na rok 2012 připravuje především podmínky pro zásadní privatizaci veřejných služeb a sociálních transferů. Tento základní záměr politiky vládní koalice se projevuje prakticky ve všech dosud přijatých či navrhovaných reformních opatřeních, která chystá současná vláda. Hlavním nástrojem takové politiky bude v roce 2012 především zahájení procesu sjednocení daně z přidané hodnoty. Tento proces nejen že připravuje podmínky pro částečnou privatizaci důchodového systému, ale zároveň je i podmínkou privatizace zdravotnictví, resp. dalších veřejných služeb. Zvýšením daně z přidané hodnoty totiž odčerpá státní rozpočet z veřejné sféry miliardy korun. Velká část bude pocházet také ze zdravotnictví. Zvýšení cen léků, tepla, vody, zdravotnických prostředků, potravin se zákonitě odrazí v nárůstu nákladů poskytovatelů zdravotní péče. Odhadujeme v souladu s veřejně prezentovanými odhady Ministerstva zdravotnictví, že celkový nárůst nákladů zdravotnictví spojený se sjednocením daně z přidané hodnoty stoupne v roce 2012 oproti roku 2011 o cca pět miliard korun.
V roce 2013 se tato částka dále zvýší až na 8 miliard korun, a to v odhadu je zohledněn prozatím předpokládaný pokles základní sazby o 2,5 procentního bodu, to je ze 20 na 17,5 procenta. Stejné problémy bude mít samozřejmě i celá veřejná správa a služby včetně resortů školství, kultury a podobně. Celkově se odhad pro celé veřejné rozpočty pohybuje pro rok 2012 minimálně na úrovni 8 miliard korun, pro rok 2013 zhruba na úrovni 10 až 12 miliard korun. Bylo by celkem logické, ale to bychom nesměli být v České republice, kdyby tuto částku centrální rozpočet převedl ze svých příjmů ze zvýšené DPH zpět do místních rozpočtů, rozpočtu zdravotních pojišťoven a samozřejmě posílil i vlastní dotčené rozpočtové kapitoly. Je nadmíru jasné, že se tak nestane, a v těchto rozpočtech nastane díky této operaci výrazné napětí. Výsledky nedávné stávky lékařů budou tak eliminovány, protože nevyhnutelně dojde k redukci jejich počtu, pro všechny nebude zkrátka dost peněz. Velmi napjatá bude v roce 2012 především situace v již zmiňovaném zdravotnictví.
Zdravotní pojištění pracuje v současné době se systémovým ročním deficitem cca minus 6 mld. korun. Rezervy systému zdravotního pojištění přitom byly v letech 2009 až 2011 prakticky vyčerpány. Systém zdravotního pojištění, který byl v období ekonomické krize jedním z mála zdrojů stability veřejných financí, se tak dostane do velmi nerovnovážného stavu a finančních problémů a bude zdrojem nestability. Ve státním rozpočtu, v logice uvažování současné vlády, se ani náznakem neuvažuje o tom, že by došlo k navýšení platby za státní pojištěnce. Poskytovatelé zdravotních služeb se ocitnou mezi dvěma ohni. Od zdravotních pojišťoven nebudou moci čekat nejen navýšení plateb, ale spíše se v roce 2012 setkají s realitou jejich snížení a prodloužení lhůt splatnosti. Na druhé straně jim výrazným způsobem narostou náklady spojené se zvýšením daně z přidané hodnoty. Výsledkem bude prudké zhoršení jejich finanční situace s jasným atakem do místních rozpočtů, především do rozpočtů krajů. Tato situace pak druhotně může vyvolat tlak na vyřešení této situace prostřednictvím privatizace zdravotnických zařízení.
Pokud by se některým zdravotnickým zařízením podařil tento dvojitý atak překonat, pak tlak na privatizaci "jistí" další zvýšení snížené sazby DPH v roce 2013. Vyvolané ekonomické napětí však na druhé straně vyvolává tlak na velmi rychlý nárůst spoluúčasti pacientů. Proto také bylo nezbytné prolomení § 13 zákona 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a zavést tak nucenou spoluúčast pacientů na úhradě zdravotní péče touto koalicí. Je velmi pravděpodobné, že již v dohledné době, nejpozději v roce 2013, se spoluúčast pacientů zvýší o cca 15 mld. korun a celkový podíl soukromých zdrojů na úhradě zdravotní péče se zvýší ze 46 mld. korun dosažených v roce 2009 na více než 60 mld. korun a míra spoluúčasti se zvýší z 16 % dosažených v roce 2008 na zhruba 23 %. Roční průměrný výdaj spoluúčasti na léčebných výlohách ve zdravotnictví přepočtený na jednoho nemocného by tak měl činit cca 15 tis. korun.
Zvyšování daně z přidané hodnoty má klíčovou úlohu při přípravě privatizace veřejných služeb a transferů, tak jak to chystá současná koalice. Nelze však přehlédnout ani privatizační projekty spojené se systémy sociální ochrany. Je zajímavé pozorovat, jak se v pozadí za heslem náprava veřejných financí vždy podaří objevit nějaký velmi lukrativní byznys soukromého sektoru, který bude stejné služby zajišťovat několikrát dráže, než tomu bylo ve veřejném sektoru. To jen potvrzuje, že pravou příčinou těchto reforem je právě otevřít prostor pro soukromý byznys. Tak je tomu při projednávání například sociální reformy. Jejím klíčovým opatřením je totiž - vedle již potvrzení loňských plošných škrtů v oblasti sociálních dávek a dalšího zpřísnění jejich poskytování - především zavedení tzv. sociální karty pro výplatu dávek, převedení zprostředkování zaměstnání ze státních úřadů práce na soukromé pracovní agentury.
Domnívám se, že státní rozpočet České republiky systematicky přesouvá v něm vznikající problémy také do jiných částí veřejných financí. Charakteristickým rysem státních rozpočtů České republiky od nástupu Topolánkovy vlády, která pak pokračuje i v současné koalici ODS, TOP 09 a Věci veřejné, je, že řešení vlastních problémů přesouvá systematicky na někoho jiného. Na rozpočty krajů, zdravotních pojišťoven, obcí a samozřejmě na občany. ***