(12.40 hodin)
(pokračuje Seďa)

Z uvedené analýzy vyplývá, že omezením zdrojového rámce a nepřehodnocením stanovených cílů jsou zásadním způsobem omezeny činnosti vedoucí k naplnění ambicí a dosažení požadovaných schopností. V konečném výsledku se ovšem nejedná pouze o dopady v roce 2012, ale jsou tím ovlivněny i roky následující.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem si vědom problémů souvisejících s akvizičními procesy a netransparentními nákupy vojenské techniky. Obrovským a dlouhodobým problémem naší armády i celého Ministerstva obrany je nekoncepčnost střednědobého a dlouhodobého plánování. Nicméně v kontextu všech problémů, se kterými se naše armáda potýká, musím konstatovat, že zejména podřezání rozpočtového rámce v letech 2013 a 2014 bude znamenat minimálně omezení operačních schopností české armády a zakonzervování současného stavu.

Vláda i vládní koalice si zřejmě dostatečné neuvědomují, že zabezpečení celistvosti země a vnější ochrana státu je jedním ze základních atributů státu jako takového. Ptám se: Proč vláda vlastně přijímá novou bezpečnostní strategii České republiky, když není schopna zabezpečit její financování? Ptám se: Je to rezignace na hrozby, které stojí před zajištěním bezpečnosti občanů, nebo je to snaha o postupnou destrukci armády? Uvědomuje si vláda a současná vládní koalice, s čím si vlastně zahrávají? A ví skutečně pan ministr obrany, jaký je vlastně skutečný stav jeho resortu a zejména Armády České republiky?

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Prosím paní poslankyni Danu Váhalovou, připraví se Ivan Ohlídal. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo. Pane předsedající, dámy a pánové, dobré odpoledne.

Státní rozpočet na rok 2012 je navržen s příjmy 1 bilion 84,7 mld. korun, což představuje nárůst proti roku 2011 o 29 mld. korun, to znamená zhruba 2,7 %. Výdaje jsou navrženy ve výši 1 bilion 189,7 mld. korun, což představuje pokles výdajů o 1 miliardu, to znamená zhruba 0,01 %. Vezmeme-li do úvahy inflaci, která se předpokládá ve výši 3,5 %, je možno konstatovat, že skutečný pokles výdajů představuje částku kolem 40 mld. korun. Deficit rozpočtu je stanoven na 105 mld. korun, což představuje jeho pokles o 30 mld. Co se týká kapitálových výdajů, je navrženo jejich snížení ze 104,5 mld. v roce 2011 na 97 mld. v roce 2012, neboli zhruba o 7 %.

Na základě těchto čísel můžeme konstatovat, že navržený rozpočet je krizový a nepřináší žádné impulsy k růstu české ekonomiky. Naopak, spíše přispěje k jejímu poklesu, připočteme-li k tomu ještě zvýšení DPH. Obávám se, že se můžeme dostat do uzavřeného kruhu, kdy se snižují výdaje rozpočtu, klesá ekonomika, zase se snižují výdaje rozpočtu a opět klesá ekonomika.

Státní rozpočet dále předpokládá růst české ekonomiky ve výši 2,5 %. Je to však dosažitelné v současné době mezinárodní krize?

V této souvislosti by mě zajímalo, zda Ministerstvo financí má již dopředu připraven plán, kde bude škrtat možné výdaje. Je zde reálná hrozba, že v době takového napjatého krizového rozpočtu, kdy situace nemusí být lepší ani v roce 2013, se budou uskutečňovat zásadní reformy, jako je např. penzijní reforma, která dále zhorší finanční zdraví státního rozpočtu. Je těžko představitelné, že takto uvolněné peníze v ekonomice bez skutečného růstu bude možno dobře investovat privátními fondy. V této souvislosti bych ještě jednou chtěla apelovat na vládu alespoň o pozdržení platnosti penzijní reformy.

Charakteristickým rysem státních rozpočtů České republiky od nástupu vlády ODS, KDU-ČSL plus Strana zelených, který pak pokračuje i v současné koalici ODS, TOP 09 a Starostové plus Věci veřejné, je, že řešení vlastních problémů přesouvá systematicky na někoho jiného - na rozpočty krajů, zdravotních pojišťoven, obcí a samozřejmě na některé občany. Příkladem toho může být snižování peněz na sociální péči. Státní rozpočet počítá s 6,1 mld. korun, což je výrazně méně, než tomu bylo ještě před několika lety, kdy se tato částka pohybovala na hranici 7,2 mld. korun, přitom náklady všude výrazně stoupají, jak uvedla např. náměstkyně jihočeského hejtmana Ivana Stráská. Současně připomněla, že propad bude zřejmě dramatický, neboť ve zmíněné částce není zahrnut výpadek dalších 870 mil. na služby, které byly dosud financovány formou příspěvků z Evropské unie, které postupně končí.

Tento rozpočet dále navrhuje zvýšení daní ve formě zvýšení snížené sazby DPH z 10 na 14 %. Ovšem tyto prostředky budou investovány na přípravu privatizace části důchodového pojištění do rukou soukromých penzijních fondů. Jedná se o další zvýšení zatížení pro střední a nízkopříjmové skupiny a faktické snížení jejich kupní síly v době probíhající krize.

Celkově tento rozpočet pokračuje v postupném přesunu daňového břemene v České republice na střední třídu s tím, že se jí stále odbourávají jakékoliv výhody. I z tohoto rozpočtu mám dojem, že vláda chce tuto střední vrstvu společnosti, kterou považuji za páteř demokracie, oslabit, což je patrno i na tomto návrhu.

Hlavním problémem tohoto rozpočtu však je nastavený nereálný růst 2,5 % ekonomiky. To už přiznal také pan ministr, když uvedl - cituji: "Téměř jistě budu muset v únoru či v březnu přijít do Parlamentu s novelou zákona o státním rozpočtu. Úpravy budou na příjmové i výdajové stránce."

Dle předpovědí a vývoje ekonomiky se růst bude pohybovat asi kolem 1 %, pokud ovšem vůbec nějaký bude. Podle expertů se roční ekonomický růst sníží na 1 %, schodek rozpočtu se zvýší o 20 až 22 mld. korun. A to je další propad. Z toho plyne řečnická otázka: kde získává stát chybějící miliardy?

Spekuluje se o dalším snižování platů nebo počtu zaměstnanců ve státní správě. Snížení mzdových prostředků o 5 % by znamenalo ve druhém pololetí příštího roku úsporu kolem 3,5 mld. korun. Podobnou částku může vláda ušetřit, když nezvýší daňovou slevu na dítě. Ta ale měla kompenzovat zvyšování daně z přidané hodnoty. Je zde možnost zvýšit DPH více než na nyní předpokládanou jednotnou sazbu 17,5 %. Ostatně nedávno pan premiér Nečas zauvažoval o sazbě ve výši 19 %. Pokud by zvýšení na 19 % platilo už ve druhém pololetí, stát by získal přes 10 mld. korun. Šlo by také odložit projekty spolufinancované z evropských peněz, což by však představovalo skutečnou pohromu, vezmeme-li v úvahu dosavadní čerpání.

Mám obavu, že se opakuje starý scénář.

V této souvislosti bych ráda citovala z článku Kalousek přehnal rozpočet, byť věděl, že ekonomika padá, který vyšel na webu aktualne.centrum.cz. Cituji: "S novým státním rozpočtem se opakuje tři roky starý scénář. Tehdy ministr Kalousek navrhl rozpočet, při kterém počítal s pětiprocentním ekonomickým růstem. Proto očekával, že přes snížení sociálního pojistného a podnikové daně poklesne schodek státního rozpočtu na 18 mld. Ještě před prvním jednáním o rozpočtu však vydalo jeho ministerstvo pravidelnou čtvrtletní předpověď, podle níž měla ekonomika v roce 2009 vzrůst jen o 3,7 %. Kalousek tehdy odmítl rozpočet upravovat, i když ho jeho kritik a předchůdce Vlastimil Tlustý varoval, že při takovém přístupu hrozí nejméně stomiliardový schodek. Nakonec ekonomika propadla téměř o 5 % a schodek překročil rekordní hranici 192 miliardy. Dodnes se vládě podařilo zbavit jen menší části tohoto deficitu." ***




Přihlásit/registrovat se do ISP