(10.10 hodin)
(pokračuje Sobotka)

Větší problém je ale spojen s tím, že zatímco v příštím roce ministr financí a vláda zakalkulovali výnos ze zvyšování DPH do příjmů rozpočtu a kompenzují tím schodek na běžném důchodovém účtu, pak v roce následujícím 2014 je podle plánu vlády, pokud tedy bude fungovat ona riskantní důchodová reforma, kterou se vláda snaží prosadit, tak už tyto peníze bude vláda potřebovat na kompenzaci výpadků, které budou v průběžném systému díky tomu, že si zřejmě část lidí převede své sociální pojištění na soukromé spoření. Takže v roce 2013 už tyto peníze budou chybět. A ministr financí je dlužen odpověď na to, jakým způsobem tento výpadek bude kompenzovat, protože daňová reforma počítá s poklesem příjmů veřejných rozpočtů, opt-out připraví veřejné rozpočty zhruba o 20 mld. korun ročně a ono sjednocení DPH více než 20 mld. korun nepřinese a už v příštím roce bude zapojeno do příjmů a výdajů státního rozpočtu.

Čili jestliže ještě na příští rok sestavil ministr rozpočet díky zvyšování DPH, a to je vlastně hlavní vládní záchrana, a pokud si porovnáme rozdíl mezi schodky státního rozpočtu v letošním roce - 130 mld. korun - a v navrhovaném rozpočtu v příštím roce 105 mld. korun, tak zjistíte, že onen pokles schodku byl dosažen jenom díky zvýšení DPH, protože částka, kterou vláda vybere zvýšením DPH, to je někde kolem 20 mld. korun, se přesně rovná rozdílu mezi deficitem, který vláda naplánovala pro letošní rok, a deficitem, který naplánovala v příštím roce. Pokud by tyto peníze vláda nevytáhla ze spotřebitelů, nechystala se je vytáhnout v důsledku sjednocení DPH, tak by nebyla schopna snížit deficit pod úroveň 130 mld., kterou předpokládá v roce 2011. Zvyšování DPH jenom posiluje trend, který tato vláda velmi urputně razí, a to je neustálý přesun daňové zátěže z firem a vysokopříjmových skupin na střední vrstvy. DPH samozřejmě zaplatí také nízkopříjmové skupiny.

Abych shrnul tuto jednoduchou úvahu. Vláda v příštím roce zdaní díky vyššímu DPH střední vrstvy a nízkopříjmové skupiny a tyto peníze zakalkuluje do státního rozpočtu, sníží schodek státního rozpočtu díky tomuto vyššímu zdanění, ale tyto peníze jí budou chybět v následujícím roce, jestliže bude zavedena důchodová reforma. Rozpočet, tak jak jsme ho obdrželi a tak jak ho vláda premiéra Nečase konstruovala, je postaven na pokračující destrukci veřejných služeb a jejich evidentní přípravě k privatizaci. Vláda už se tím ani netají. Ministři v rámci takzvaných reforem už rovnou vypisují tendry na privátní outsourcing. Někteří ani nečekají na to, až budou příslušné zákony schváleny. To znamená, paralelně s takzvanými reformami už probíhá výběr privátních komerčních partnerů, kteří v rámci outsourcingu převezmou některé funkce státu. V rozpočtu ale není žádný dlouhodobý výhled, který by ukazoval, jak se ve skutečnosti rozsah privatizace veřejných služeb projeví na dlouhodobé udržitelnosti našich veřejných financí. Platí, že redukované příjmy rozpočtu se promítají do poklesu sociálních transferů, do poklesu platů a do poklesu zaměstnanosti v rozpočtové sféře. Pokud se podíváme na výhled rozpočtu, je evidentní, že se dá očekávat další destrukce sociálních systémů v naší zemi.

Já myslím, že je velmi důležité konstatovat, že vláda k situaci v příštím roce - a bylo zde již řečeno, a bylo řečeno opakovaně, že výhledy naší ekonomiky nejsou optimistické, že se dá očekávat zpomalení, dá se očekávat nárůst nezaměstnanosti, dá se očekávat výpadek daňových příjmů - tak k této situaci vláda přistupuje zcela fatalisticky a zcela pasivně. Já bych očekával, že by tady premiér či ministr financí měli vystoupit a měli by jasně říci, jak v rámci mantinelů státního rozpočtu a v rámci mantinelů dodržení konvergenčního programu budou aktivně reagovat na problémy, které před naší zemí budou. A setkáváme se s úplně stejně pasivním přístupem, jaký tady byl v letech 2008-2009, kdy vrcholila první fáze hospodářské a finanční krize. Je chyba, že vláda nemá žádnou strategii pro příští rok a pro nejbližší období. Je chyba, že vláda nepředstavila a neformuluje žádná konkrétní aktivní opatření. A je velká chyba, že takzvané reformy, o kterých tady nyní vedeme ve Sněmovně debatu a které zamítl Senát a které sociální demokracie nechce podpořit, tak je chyba, že tyto reformy ještě více destabilizují systém veřejných rozpočtů v naší zemi.

Při hledání řešení pro příští rok se nemůžeme pohybovat pouze na bázi státního rozpočtu. Státní rozpočet je proto důležitý, je to nejvýznamnější nástroj, který má vláda k dispozici, je to více než bilion korun, které státním rozpočtem v příštím roce projdou, ale je strašně důležitá i legislativa, která rozpočet podmiňuje a která koneckonců podmíní i vývoj veřejných rozpočtů v příštích letech. Sociální demokracie je přesvědčena o tom, že vláda by měla formulovat aktivní program, který pomůže zvládnout situaci hospodářského ochlazení, jehož primární zdroje jsou v zahraničí, sekundární zdroje v rámci tuzemské ekonomiky; mít program, který pomůže zvládnout situaci v oblasti trhu práce a pomůže lidem, kteří budou krizí v příštím období nejvíce postiženi.

Za prvé. Podle našeho názoru je velmi důležité, aby vláda přitvrdila v boji s daňovými úniky, zejména pokud jde o švarcsystém. Jak jistě víte, pokud se zajímáte o situaci ve veřejných rozpočtech, vládě se zcela rozpadl systém výběru daně z příjmů od osob samostatně výdělečně činných. Osoby samostatně výdělečně činné platily běžně během rozpočtového roku na daních částku mezi 8 až 10 miliardami korun. Zdá se, že v letošním roce dohromady nezaplatí ani jednu miliardu. To je obrovský rozklad výběru celé jedné daně z příjmů. A zatím vláda nepředstavila žádný plán, jak se s tímto chce vyrovnat, jak se chce vyrovnat s tím, že nůžky mezi daňovou povinností zaměstnanců a OSVČ se ještě dále v realitě, v reálném výběru daně rozevírají. Vláda by v žádném případě neměla podporovat švarcsystém v rámci svých daňových reforem, vláda by intenzivně měla také bojovat se zaměstnáváním načerno.

Za druhé. Je naprosto klíčové, aby byl odložen, lépe samozřejmě zrušen, takzvaný druhý pilíř penzijní reformy, který vláda v rámci penzijní reformy navrhuje. My jsme přesvědčeni jako sociální demokraté, že by to bylo velmi rozpočtově odpovědné opatření. Druhý pilíř, tak jak je koncipován, ve skutečnosti je atraktivní zejména pro ty, kdo mají dvojnásobek průměrné mzdy v naší zemi. Tito lidé, kteří patří do vyšší příjmové kategorie, mají celou řadu jiných možností, jak investovat a spořit, než je připravovaný vládní druhý pilíř. Pokud by se vládní pilíř nerealizoval, tak pro 80 % daňových poplatníků se nic nezmění, ale vláda by ušetřila finanční prostředky v rámci veřejných rozpočtů. Navíc je krajně riskantní v době turbulencí na finančních trzích, v době, kdy se znehodnocují i dluhopisy zemí, které jsou členskými zeměmi eurozóny či EU, spouštět druhý pilíř, který je založen nejen na investicích do dluhopisů, ale dokonce i na investicích do jiných typů cenných papírů, podle strategie, kterou si příslušný klient zvolí a odsouhlasí. Navíc je velmi nevýhodné zavádět druhý pilíř v situaci, kdy klesá počet rodin, kterým ještě vůbec zbývají nějaké reálné příjmy na to, aby si je odkládaly stranou. To jsou dva faktory, které podle názoru sociální demokracie vedou k tomu, že by vláda měla rozhodnutí o druhém pilíři přehodnotit, měla by jeho vznik odložit, či by ho měla zcela zrušit. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP