(3.20 hodin)
(pokračuje Filip)
Když ale ten bankovní produkt rušíme nebo ho omezujeme, tak je přece zásadní otázkou této Sněmovny, jaká jiná podpora, byť nepřímá nebo ubohá, mám-li to tak říci, bude pro podporu výstavby bytů a domů? Když si uvědomíme, v jakém zdevastovaném stavu je Státní fond rozvoje bydlení, do kterého se už delší dobu nedávají prostředky, teď omezíme stavební spoření a dostaneme se do situace, že jediný, kdo na tom vydělají, jsou vlastníci domů, kteří budou moci při ukončené deregulaci zvyšovat nekontrolovatelně nájmy. Myslíte si, že to je správné? Já si myslím, že to není správné, že to je jeden z důvodů, pro který bychom se nad tím měli zamyslet trochu v jiné pozici, než je toto, promiňte mi, toto trochu hulvátské projednávání, kdy si jedna část Sněmovny, která tvoří vládní koalici, myslí, že když se to prosadí, tak oni vyhrají a to bude ten politický výsledek. Dobře, bude politický výsledek pro vládní koalici. Ale jaký bude výsledek pro občany ČR? Kdo na tom vydělá? No, občan České republiky těžko, protože nebude mít ani stavební spoření, nebude mít ani možnost, aby obce mohly stavět například obecní byty, natož aby se stavěla družstevní výstavba, a v tomto ohledu si myslím, že se podepisujeme na něčem, co spíše poškodí ČR jako celek i v jejím ekonomickém výsledku. Protože co bude chybět?
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Pane poslanče, váš čas na faktickou poznámku vypršel.
Poslanec Vojtěch Filip: Omlouvám se. Jednu větu na konec, abych se nemusel přihlašovat, jestli dovolíte, paní předsedající. (Jistě!) Nebude ani mobilita pracovní síly, ani se nebudou mít ti lidé kam přestěhovat. To bude výborné! (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji a zvu pana poslance Pavla Holíka.
Poslanec Pavel Holík: Děkuji, paní předsedající. Dovolte mi ještě jednou pohovořit o stavebním spoření. A sice, stavební spoření pouze na bydlení plánuje Ministerstvo financí? Státní podporu stavebního spoření možná budou moci v budoucnu získat jen ti, kteří ji využijí na bydlení, nebo si vezmou úvěr od stavební spořitelny. Vyplývá to z návrhu novely zákona o stavebním spoření. Asociace českých stavebních spořitelen s návrhem však nesouhlasí. Takzvané účelové vázání by se týkalo státní podpory, na kterou vznikne nárok po plánovaném nabytí účinnosti zákona, tedy od roku 2013. Změna by se přitom týkala nových i dříve uzavřených smluv o stavebním spoření. Ministerstvo financí také chce umožnit vstup na trh stavebního spoření i univerzálním bankám. Zavedení tohoto omezení je reakcí na kritiku současného stavu, kdy stavební spoření představuje pro většinu účastníků výhodný spořicí produkt podporovaný státem, aniž by byla zajištěna přímá vazba využití prostředků ze státního rozpočtu na financování bytových potřeb. Uvádí se v materiálu Ministerstva financí. V současnosti je v systému stavebního spoření zákonem účelově omezeno jen využití úvěrů ze stavebního spoření a překlenovacích úvěrů.
Návrh je z pohledu stavebních spořitelen špatný, protože likviduje v ČR tradiční produkt postavený na osvědčených principech stavebního spoření, uvedl tajemník Asociace českých stavebních spořitelen Jiří Šedivý. Rovněž se podrobněji vyjádříme v rámci připomínkového řízení, dodal.
Letos na státní podpoře za rok 2010 Ministerstvo financí vyplatilo zatím zhruba 10,5 miliardy korun. V červenci pak spořitelny dávají Ministerstvu financí dodatečná vyúčtování, na základě kterých by Ministerstvo financí mělo vyplatit dalších 600 až 800 milionů korun. Státní podporu stavebního spoření nyní čerpá asi pět milionů Čechů, loni ze státního rozpočtu putovalo na státní podporu za rok 2009 přes 11,7 miliardy korun.
Ministerstvo chce zároveň od roku 2015 umožnit, aby stavební spoření mohly poskytovat i univerzální banky. "Zavedením této změny bude posíleno konkurenční prostředí a současně podpořena stabilita systému stavebního spoření. Ten je totiž v současnosti kriticky závislý na státní podpoře a jakýkoli další zásah státu do výše státní podpory může vést k problémům stavebních spořitelen s likviditou, a tedy narušení stability systému, resp. následně i celého finančního trhu," uvedlo Ministerstvo financí.
V případě poskytování stavebního spoření univerzální bankou přitom banka nebude podle návrhu limitována ve způsobu využití těchto peněz. Banky budou moci s nimi nakládat stejně jako s jinými primárními vklady. Stavební spořitelny mají v současnosti nakládání s vklady klientů omezeno zákonem a mohou je využít například jen na poskytnutí úvěru dalšímu účastníkovi systému stavebního spoření. "Univerzální banky však budou stejně jako stavební spořitelny vázány smlouvami ze stavebního spoření, ze kterých plyne účastníkům právo na získání úvěru ze stavebního spoření za splnění určitých podmínek," uvádí materiál.
Zákon dále zpřesňuje rozsah údajů poskytovaných z informačního systému evidence obyvatel a také formulace nástrojů pro vrácení státní podporu v případech, kdy na ni nevznikl nárok.
Na začátku června již Poslanecká sněmovna podpořila v prvním čtení vládní návrh, který snižuje státní podporu stavebního spoření na maximálně 2000 korun ročně pro nové i existující smlouvy, zdaňovat by se měly i úroky z vkladu. Vláda si od snížení státní podpory slibuje v dalších letech úspory 6,5 až 8,5 miliardy korun.
Ústavní soud na konci dubna kvůli zneužití stavu legislativní nouze zrušil úsporné změny ve stavebním spoření. Vládní novela snižovala státní podporu stavebního spoření z dosavadních 15 % na 10 % z uspořené částky, a to s účinností od 1. ledna 2011 u všech smluv bez ohledu na datum jejich uzavření. Nově bylo rovněž zavedeno zdaněné úroků ze stavebního spoření. Dále norma zavedla zvláštní padesátiprocentní sazbu daně z poskytnuté zálohy státní podpory v roce 2010. Právě toto mimořádné zdanění je podle Ústavního soudu protiústavní.
Na tuzemském trhu působí pět stavebních spořitelen, které jsou většinou součástí velkých tuzemských finančních skupin. Spořitelny poskytly během prvního pololetí úvěry za více než 22 miliard korun, což je v meziročním srovnání pokles o 28 %. Průměrná výše nového úvěru v pololetí činila necelých 470 000 korun.
Struktura nových úvěrů ze stavebního spoření se podle statistik Ministerstva financí za 1. čtvrtletí dlouhodobě nemění. Nejvíce, téměř 85 % úvěrů ze stavebního spoření je použito ke splacení překlenovacích úvěrů, dalších více než 9 % je určeno pro rekonstrukce a modernizace. Na pořízení nových bytů a rodinných domů využili klienti necelá 2 % úvěrů. V případě nových překlenovacích úvěrů využili klienti více než dvě pětiny těchto úvěrů na modernizace a rekonstrukce, necelou třetinu na nabytí bytu nebo rodinného domu a 9 % na výstavbu nových domů či bytů. Podle objemu byly překlenovací úvěry nejvíce využity na pořízení bytu nebo rodinného domu a následně na rekonstrukce a modernizace. Poměr objemu úvěrů a naspořené částky se ke konci března zvýšil na 68,8 %.
Stavební spořitelny poskytují úvěry ze svých zdrojů - z vkladů těch klientů, co si spoří. Naopak hypoteční banky si na úvěr, který pak následně poskytnou klientovi, většinou půjčují a úrokové sazby závisí na délce doby fixace a ceně peněz na mezibankovním trhu.
Dále mám tady ještě vyjádření Asociace českých stavebních spořitelen. Asociace českých stavebních spořitelen ve svém stanovisku ze dne 14. ledna 2011 poukázala na základní charakteristiky systému stavebního spoření. Stavební spoření představuje relativně uzavřený systém účastníků, jenž funguje na principu solidárnosti. Větší část klientů spoří, aby si z jejich úspor mohli ostatní klienti půjčit na bydlení. Ostatní účastníci, kteří nevyužijí možnosti úvěru, tzv. přátelští klienti, jsou zas motivováni státní podporou ke spoření. Podle statistiky je v současnosti průměrný vklad přibližně 85 000 Kč a průměrný úvěr přesahuje 510 000 Kč. Český systém stavebního spoření tak potřebuje přibližně pět přátelských klientů pro to, aby mohl být poskytnut jeden průměrný úvěr. I klienti, kteří své úspory na určitou dobu odloží do stavební spořitelny, jsou tak žádoucí pro fungování tohoto systému, neboť tyto peníze dají k dispozici účastníkům, kteří chtějí nebo potřebují úvěr na financování svých bytových potřeb.
Po fázi, kdy byly v českém stavebním spoření kumulovány prostředky, zejména do roku 2005, za účelem vytvoření velkého a stabilního klientského kolektivu, posílila v posledních letech význam také fáze úvěrová. ***