(0.30 hodin)
(pokračuje Seďa)
Naspořená částka, opět objem v miliardách korun: v roce 1999 - 93,6 mld. korun, v roce 2000 to bylo 110,4 mld. korun, v roce 2001 to bylo 133,3 mld. korun, rok 2002 - 180 mld. korun, rok 2003 - 236,8 mld. korun. V roce 2004 - 287 mld. korun, v roce 2005 - 328,9 mld. korun. V roce 2006 - 359,8 mld. korun, v roce 2007 - 384,9 mld. korun. V roce 2008 - 401 mld. korun, v roce 2009 - 415 mld. a v loňském roce 2010 rekordních - 430 mld. korun.
Co se týká úvěrů celkem, počet úvěrů: v roce 1999 - 286 942, v roce 2000 - 373 463. V roce 2001 - 465 824, v roce 2002 - 568 920. V roce 2003 - 685 740. V roce 2004 - 786 483. V roce 2005 - 857 875. V roce 2006 - 900 653. V roce 2007 - 942 944. V roce 2008 - 971 176. V roce 2009 to bylo 988 353 a v roce 2010 993 357.
Co se týká úvěrů celkem v objemu v miliardách korun, v roce 1999 to bylo 26,3 mld., v roce 2000 - 31 mld., v roce 2001 - 37 mld., v roce 2002 46 mld., v roce 2003 - 63,5 mld., v roce 2004 - 84,2 mld., v roce 2005 - 108 mld., v roce 2006 - 135 mld. a v roce 2010 - 293,4 mld.
Závěrem mi, vážené poslankyně a poslanci, dovolte ještě jednu poznámku. I současné stavební spoření zvýhodňuje zejména lidi s vysokými či středními příjmy, a to diferenciací výše státní podpory v závislosti na výši vkladu. Osobně se domnívám, že z hlediska rovnosti by se měla i tato část zákona v budoucnu upravit. (Upozornění na čas.)
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Nyní vystoupí pan poslanec Cyril Zapletal. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ladislav Skopal: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se i já vyjádřil k návrhu zákona o stavebním spoření.
Hlavička návrhu zákona je obšírná a vyčerpávající, jak už u takových návrhů bývá a zajisté být musí. Dokonce tak vyčerpávající, že nevěřím, že by ji kdokoli z nás opravdu pečlivě písmenko po písmenku číslíčko po číslíčku četl a pročítal. Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona ČNR č. 580 -
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Pane poslanče, já se omlouvám, že vás přerušuji, ale už asi pod vlivem únavy jsem si nevšimla - teď měl hovořit váš kolega Cyril Zapletal, nikoli vy.
Poslanec Ladislav Skopal: Ale já jsem tam byl zapsaný. Já jsem byl před ním. Doopravdy, klidně se podívejte.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Tak teď se omlouvám. Já možná poprosím, když tak pokračujte, já poprosím tady u stolečku, jestli by zkontrolovali přihlášky, ano? Prosím, pokračujte, já už vás tady na tabuli nemám. Prosím.
Poslanec Ladislav Skopal: Určitě, byl jsem na tabuli, díval sem se na to a doopravdy nerad bych se cpal před svého kolegu Cyrila Zapletala.
Takže můžu mluvit? Děkuji.
... zákona České národní rady číslo 35/1993 Sb., ve znění zákona č. 83/1999 Sb., zákona č. 423/2003 Sb., zákona č. 292/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 348/2010 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod číslem 119/2011 Sb. se mění takto:
Můžu říct, že i já tento první a nezáživný odstavec jsem přelétl očima, do kterých by mě ovšem záhy praštil právě v článku 1 řádný, krátký, srozumitelný a důrazný. V § 10 odst. 2 číslo 15 se nahrazuje číslem 10. Tečka. Patnáctka se nahradí desítkou. Ale dámy a pánové, tohle není sranda jako z Babicových dobrot, kdy se limetka nahradí citronem, když nemáme oregano, dáme do toho majoránku. Ale já vám úplně... (reaguje na poslankyni z pléna) já vím, že ne, ale nevím, jestli si to kdokoli... paní poslankyně, kdybyste chtěla něco říci, tak není problém, abyste se přihlásila do diskuse a sdělila to zde na mikrofon.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Pane poslanče prostřednictvím předsedající, tudíž prostřednictvím mě, prosím, hovořte ke svým kolegům. Je to tak z jednacího řádu.
Poslanec Ladislav Skopal: Já se omlouvám paní poslankyni, ona mě taky oslovila napřímo, ale já se omlouvám paní poslankyni, samozřejmě, má pravdu, v rámci našeho jednacího řádu to není možné.
A je nám úplně fuk, že Ústavní soud zatrhl, že prostě citronem limetku nenahradíme. Jen ať tak lidé ten život ještě kyselejší mají. V tom jednom jediném čísle, a to je těch 10 a 15, je naděje našich tisíců spoluobčanů. Je to pro většinu jedna z mála možností, jak alespoň mít tu naději, že i oni budou mít v té stále se zhoršující ekonomické situaci jakousi alespoň nepatrnou šanci na to, jak si zajistit důstojné bydlení nebo jak alespoň nepatrně pomoci. Ano, u velké většiny z nich se nejedná o velké sumy, které si mohou naspořit. Ani ten státní příspěvek u tak malých částek není velký, ale pro běžně vydělávajícího si občana, záměrně neříkám průměrně, je i tento malý příspěvek určitou vzpruhou, a to nejenom finanční, ale i psychickou. Pokud mu na stavební spoření vůbec ještě zbývá síly. S porovnání s touto stále ještě důstojnou pomocí by tak nepatrná částka byla pro stát byť v souhrnu jen nedůstojným přesypáním několika mincí do gigantického prasátka, které lze nakrmit jinak mnohem výživněji.
Adrenalinové čtení však nekončilo první stránkou návrhu zákona. Můj již tak dost vysoký krevní tlak, který mám vysoký, ještě vzlétl do nedozírných výšin při čtení důvodové zprávy. Cituji: "Důvod předložení návrhu zákona je dán potřebou reagovat na situaci, kdy systém stavebního spoření v současné době nevede plně k podpoře financování bytových potřeb." ***