(22.50 hodin)
(pokračuje Emmerová)
Financování studia je záslužná funkce, byť zatím není zavedeno školné. Náklady na studium jsou už tak dost vysoké, neboť nákup drahých knih, monografií, skript a různých dalších pomůcek spolu s náklady na studentský život mimo domov představuje už dávno zvýšené nároky na financování ze strany rodiny, která není většinou tak movitá, aby se vše odehrálo bez problémů. Podpora vzdělávání je bez diskusí v zájmu státu, což všichni tvrdíme, ale jen na to málo myslíme především z pozice současné vlády.
Stavební spoření pro případ ztráty zaměstnání je rezervou a jistotou, i když na dobu určitou, která dovoluje přežití celé rodiny nezaměstnaného, který často bývá jediným živitelem, a to zvláště v případě, že jeho manželka je nezaměstnaná již od doby před ním. Jde o určité protikrizové opatření, které ocení především ti, jichž se tato neočekávaná životní událost týká. (Upozornění na čas.) Já právě končím.
Jenom z těchto důvodů navrhuji, aby Poslanecká sněmovna nehlasovala pro tento inovovaný zákon, který má nepochybně více minusů než plusů. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám. Pan poslanec František Bublan má slovo.
Poslanec František Bublan: Děkuji, paní předsedkyně. Dámy a pánové, já budu pokračovat ještě v hodnocení této novely, které provedla Asociace českých stavebních spořitelen, protože většina těch příspěvků se týká dopadů na ty, kteří spoří nebo by chtěli spořit, ale ten dopad pro stavební spořitelny bude také značný.
Především se sníží atraktivita tohoto produktu u těch nových, ale i u těch současných nebo dosavadních smluv, a tím ovlivní budoucí chování nových i dosavadních účastníků stavebního spoření ve velkém měřítku. Projeví se to zejména při řízení aktiv a následně potom také při plnění pasiv stavebních spořitelen. Stavební spořitelny mají velmi omezené nástroje na finančním trhu pro zachování likviditní a úrokové stability systému a v případě změny chování klientů, což je snížení objemu disponibilních prostředků shromážděných stavebními spořitelnami z vkladů účastníků, která bude touto novelou vyvolána. Především tarify, to znamená produkty stavebních spořitelen, jsou nastaveny s předpokladem určitého dlouhodobého chování klientů v budoucnosti. Tyto předpoklady jsou založeny i na aktuálně platných zákonných podmínkách, zejména pak na výši státní podpory. Stavební spořitelny jsou přitom limitovány požadavkem sjednáním fixních úrokových sazeb vkladů a řádných úvěrů ze stavebního spoření ihned při uzavření smlouvy o stavebním spoření, přičemž je stanoven maximální přípustný rozdíl sazeb ve výši tří procentních bodů. K tomu je třeba přičíst, že v zájmu zachování vysoké stability systému stavebního spoření i návratnosti a bezpečnosti vkladů pro účastníky je rozsah povolené podnikatelské činnosti stavebních spořitelen oproti ostatním bankám silně omezen, a to v zásadě jen na obchodování s bezpečnými finančními produkty s vysokou mírou likvidity nebo s dlouhodobými dluhopisy s nejnižší mírou rizika. Možnosti stavebních spořitelen na finančním trhu, jak kompenzovat nedostatek disponibilních zdrojů na poskytování řádných úvěrů, k jejichž poskytnutí se stavební spořitelny zavázaly dlouhodobými smlouvami o stavebním spoření v minulosti, jakož i jejich možnost, jak kompenzovat snížení výnosů vzešlé z omezení činnosti v důsledku nedostatku disponibilních zdrojů, jsou tedy podstatně limitované.
Na základě tarifů a předpokládaného chování účastníků je modelován systém řízení tržních rizik stavebních spořitelen tak, aby na bázi objemu a splatnosti spořicích a úvěrových účtů byla tržní rizika minimalizována, a tím byla zajištěna dlouhodobá stabilita systému. V rámci tohoto modelu dochází například ke stanovení délky splatnosti a výše splátky úvěrů. V případě porušení základních předpokladů na jedné či druhé straně dochází k disproporcím mezi zdroji pro poskytování úvěrů a dříve sjednanými podmínkami úvěrů. Pevně byly nastaveny v již uzavřených smlouvách o stavebním spoření, přičemž minimální doba nutná pro vznik nároku na řádný úvěr ze stavebního spoření je dva roky od uzavření smlouvy o stavebním spoření, avšak ve skutečnosti to bývá delší. Tím stát narušuje stabilitu systému a navíc neposkytuje žádné mechanismy, kterými by toto porušení kompenzoval. Přitom však zkušenosti z okolních zemí, zejména z Německa či Rakouska, ukazují, že systém stavebního spoření je právě díky své dlouhodobosti, kolektivnímu charakteru a z toho plynoucí ekonomické setrvačnosti jedním z nejvýhodnějších a nejbezpečnějších systémů dlouhodobého financování bydlení, je-li mu umožněn rozvoj ve stabilních legislativních podmínkách. Zahraniční zkušenosti ukazují také to, že systém stavebního spoření je životaschopný i při postupném snižování státní podpory, je-li mu ovšem dána dostatečná možnost přizpůsobit se novým podmínkám.
Z výše uvedeného vyplývá, že není pravdivé konstatování důvodové zprávy k novele, že navrhovanou změnou nedochází k zásahu do soukromoprávního smluvního vztahu mezi stavební spořitelnou a účastníkem stavebního spoření. I když poskytování státní podpory není předmětem smluvního závazku stavební spořitelny vůči účastníkovi, je na jeho smlouvu přímo navázáno, spolupodílí se na míře a rychlosti plnění vzájemných smluvních povinností účastníků a stavebních spořitelen a prostřednictvím výše uvedených přímých a nepřímých dopadů ovlivňuje podstatně míru a rychlost dosahování hospodářských cílů, které účastník při uzavírání smlouvy zamýšlel.
Odůvodněné pochybnosti má Asociace českých stavebních spořitelen již ohledně způsobilosti novely dosáhnout deklarovaného cíle. Důvodová zpráva k novele se zabývá pouze okamžitými úsporami na výdajové straně státního rozpočtu. Vliv novely na možné omezení příjmů veřejných rozpočtů v důsledku omezení zájmu o stavební spoření a tím omezení investic do bytového fondu, omezení pracovních míst a omezení objemu souvisejících daní z těchto aktivit ovšem ponechává bez podrobnější analýzy. Přitom dle názoru Asociace českých stavebních spořitelen je zvážení dopadů na příjmovou stránku veřejných rozpočtů zásadní pro objektivní zhodnocení skutečných dlouhodobých účinků novely na veřejné rozpočty a ekonomiku České republiky vůbec.
Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Dále požádám o slovo poslance Alfréda Michalíka.
Poslanec Alfréd Michalík: Příteli Stanjurovi jenom sdělím, že to je strana 19.
Vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, já budu pokračovat v tom, co jsem tady začal, a odešel jsem od rozpracované práce a budu vás seznamovat - jen se školte, je to dobré, když se člověk proškolí. Budu vás seznamovat s připomínkami, které k tomuto zákonu podala Asociace českých stavebních spořitelen. ***