(16.50 hodin)
(pokračuje Korytář)
Pokud má být nyní náhle dle novely úrokové zvýhodnění dosavadních smluv zdaněno, a to na celou dobu spoření, tedy i s vklady připsanými do konce roku 2010, pak nová právní úprava významně zasahuje do popsaných legitimních očekávání značného počtu účastníků na zhodnocení jejich úspor. Například u průměrné smlouvy o stavebním spoření uzavřené v roce 2000 s cílovou částkou 220 000 korun činí úrokové zvýhodnění cca 12 000 korun a za něj bude tedy účastník zkrácen o 1800 korun.
Je zřejmé, že stavební spoření v daném okamžiku své účely plní, neboť minimálně 65 % vkladů shromážděných stavebními spořitelnami je použito na účelové úvěry financující bytové potřeby účastníků, přičemž i účastníci, kteří si neberou úvěr, sami často použijí na bytové potřeby zůstatek účtu stavebního spoření. Navíc je další úvěrová expanze omezována přímo, kde jsou pro poskytování překlenovacích úvěrů a úvěrů poskytovaných právnickým osobám nastaveny limity, které ještě širšímu poskytování těchto konkrétních typů úvěrů na bydlení brání. Některé stavební spořitelny již musely svou obchodní politiku s ohledem na vývoj vkladového a úvěrového portfolia uzpůsobit limitům uvedeným v zákoně a poptávku po těchto úvěrech různými nástroji tlumit.
Závěrem chci říct v této části, že stát prostřednictvím stavebního spoření plní své mezinárodní závazky z Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a článku 16 Evropské sociální charty. Restriktivní zásah státu do fungujícího systému stavebního spoření novelou s výše popsanými dopady by tedy nepochybně nejen omezil rozsah, v němž Česká republika plní své mezinárodní závazky k zajišťování sociálních práv občanů, ale též zasáhl do průběhu realizace soukromoprávních vztahů s účastníky stavebního spoření, a tím do jejich oprávněných očekávání ohledně zhodnocení úspor a realizace bytových potřeb.
Návrh zákona, který byl projednáván v Senátu jako tisk č. 182, z hlediska úpravy výše státní podpory - to je její snížení z dosavadních 15 % na 10 % uspořené částky v příslušném kalendářním roce, a to od 1. ledna 2012 u všech smluv o stavebním spoření, dále zvýšení podílu součtu cílových částek u smluv uzavřených stavební spořitelnou s právnickými osobami na součtu cílových částek u smluv, u nichž dosud nevznikl nárok na úvěr ze stavebního spoření v roce 2012, z dosavadních 15 % na 25 % a zvýšení limitu z cílových částek pohledávek z úvěru osobám, jejichž výrobky a poskytované služby jsou určeny pro uspokojování bytových potřeb, a z úvěrů, které slouží k úhradě nákladů na řešení bytových potřeb i v případě, kdy účastníci nemají ještě nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření v roce 2012, z dosavadních 20 % na 30 % - je totiž totožný s návrhem, který Senát projednal v roce 2010 jako tisk číslo 365 a který byl nálezem Ústavního soudu zrušen včetně srážkové daně, o níž jsem již hovořil, ve výši 50 %, na státní podporu stavebního spoření, neboť tu shledal Ústavní soud protiústavní.
Senát na své 12. schůzi dne 12. října 2011 projednávanou vládní novelu zákona v hlasování číslo šedesát tři vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, kdy pro hlasovalo 38 z přítomných 63 senátorů, 8 bylo proti. V diskusi vystoupili 3 senátoři.
A nyní důvody pro vrácení s pozměňovacími návrhy.
Stavební spoření s příspěvkem státu je dnes nejvýhodnější spoření pro občana České republiky, jak již jsem říkal v předchozích statích. Ke konci roku 2009 bylo ve stavebních spořitelnách po vázací lhůtě cca 314 mld. korun vkladů, což tvoří 75,7 % veškerých finančních prostředků. Jak jsem již říkal, dnes je to přes 400 mld. Jedná se o účastníky, kteří nečerpají úvěr, ale pouze spoří s tím, že své úspory pak mohou využít na jakýkoli účel. Statistiky totiž nepodchytí, že vysoké procento těchto úspor jde přece jenom na bydlení, i když ne formou úvěru. Ta čísla, o kterých jsem tady hovořil ve vztahu k Asociaci stavebních spořitelen, jasně hovoří o tom, že těch úvěrů zase nebylo tak málo a jejich přínos pro státní pokladu - a i tohoto spoření - je velmi výrazný.
Téměř 5 mil. smluv dokladuje, že spoří prakticky všechny rodiny. Nemůže obstát argumentace, že průměrná úroková míra u spořicích a termínovaných účtů činí 2 až 3 % ročně, přičemž účastník stavebního spoření v současné době dosahuje efektivního zhodnocení prostředků dosahujícího téměř 6 % ročně. Ta 2 až 3 % úroků v bankách spolknou neúměrné bankovní poplatky, které v České republice jsou, a neexistuje jiná nabídka, která by více motivovala střadatele spořit. Nelze souhlasit ani, dle Ústavního soudu, s přípustností tzv. nepravé retroaktivity, která umožňuje restriktivně zasahovat do dříve uzavřených smluv stavebního spoření. Přijetím této úpravy občan ztrácí výhodnou možnost, jak zhodnotit své úspory, a stát možnost, jak alespoň touto cestou zmírnit dopady necitlivých reforem. Kvůli finanční krizi občané přišli o značnou část svých úspor i z tzv. konzervativních - jinak řečeno opatrných - fondů, které bankovní domy doporučují, a po dalším upozornění ministra financí, že bude ještě hůře, nemůžou důvěřovat ani bankám.
Bohužel musím konstatovat, že lidé problémy belgické banky nebo Erste banky, která je matkou naší České spořitelny, kdy vlastně musela odepisovat nevýhodné dluhopisy řecké a další, ten důvod není, tak jako si představuje pan ministr, ale lidé říkají: co teď je na řadě? Asi banky. Takže nevěří ani bankám. Nejlépe tedy bude spořit do slamníku. A to přece nechceme, a proto by bylo na místě návrh novely prostě zamítnout.
Pokud by ovšem k zamítnutí došlo, tak v důsledku rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil zákon č. 348/2010 Sb., neobživují ustanovení platná před přijetím zrušení právní normy. Zrušením zákona, který novelizoval zákon o stavebním spoření, dojde uplynutím 31. prosince 2011 k jeho vyřazení z právního řádu České republiky, a nikoli k faktickému konstituování nové úpravy formou ožívání předpisu již dříve zrušeného. Pouhým zamítnutím návrhu by došlo k právnímu vakuu a příspěvek by nebylo možné fakticky čerpat. - Ještě dvě minutky.
Proto s přihlédnutím k výše uvedeným argumentům přijal Senát na doporučení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu usnesení, kde se zachovává výše státní podpory stavebního spoření na úrovni 15 %, která platila do přijetí zákona č. 348/2010 Sb., to jest do 12. listopadu 2010, a vypustil z tisku č. 182 pro období 12 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona zvýšení limitů o 10 procentních bodů, tedy navýšení z 15 na 25 % limit pro uzavírání smluv s právnickými osobami a limit pro poskytování komerčních a překlenovacích úvěrů z 20 na 30 %. Zároveň se navrhuje znovu zařadit osvobození od daně z úroků z vkladů ze stavebního spoření, včetně úroků ze státní podpory, tak jak to bylo před přijetím zrušené novely.
Vážené paní poslankyně, páni poslanci, je na zvážení, a to ocituji výroky zde z Poslanecké sněmovny, zda za získané haléře neztratíme koruny a zda za to stojí naštvat střadatele těch 400 mld. korun, které dodávají spolehlivě do oběhu.
Děkuji za pozornost a děkuji rovněž za podporu.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Václav Votava.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, k vystoupení pana kolegy Filipa. Chtěl bych potvrdit, že to skutečně nebyl on, od kterého vycházel ten hluk. Musím se přiznat, že ten hlasitý projev byl z mé lavice, a jestli paní předsedkyně si ho vztáhla na sebe osobně, tak mě to samozřejmě mrzí. A jestli ten hluk rušil ostatní, tak se samozřejmě omlouvám. Myslím si tedy, že je na místě omluva paní předsedkyně směrem k panu poslanci Filipovi. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, to byla faktická poznámka a nyní v obecné rozpravě s řádnou přihláškou pan poslanec Petr Braný. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Braný: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, členové vlády, pane předsedo Stanjuro - nevidím ho zrovna - budu se samozřejmě řídit a respektovat usnesení, které bylo přijato, a nebudu vystupovat obšírně, i když musím přiznat, že do současné doby jsem si naivně myslel, že koaliční poslanci dokáží vyslechnout i delší vystoupení, hledat v něm inspiraci, popř. jakési poučení pro svou další práci a rozhodování. Ale asi jsem se mýlil, potřebují to v koncentrovanější podobě, tak se budu snažit, abych aspoň takto vyhověl panu předsedovi Stanjurovi. Teď tedy k samotnému materiálu.
Komunistická strana Čech a Moravy byla proti této vládní novele zákona o stavebním spoření. Proto jsme uvítali, že ji Senát vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem, který zákon o stavebním spoření vrací do stavu před přijetím této novely, a podrobně o tom hovořil přede mnou zpravodaj Senátu. ***