(13.00 hodin)
(pokračuje Filip)
Na závěr mi dovolte jednu malou připomínku. Nebylo uznáno, že mohu vystoupit ve faktické poznámce s odkazem na § 60 zákona o jednacího řádu. Nejsem inženýr práva a svého právního vzdělání si vážím, a proto mi dovolte, abych ocitoval: Poslanec se může přihlásit k faktické poznámce, kterou reaguje na průběh rozpravy. Za faktickou poznámku se považuje procedurální návrh týkající se způsobu projednávání některého bodu pořadu. - To znamená, že pokud se jedná o pořadu schůze, přihlásím se k faktické poznámce, nemůže být mně nebo komukoliv jinému neuděleno slovo s odkazem na větu první § 60 zákona o jednacím řádu. Takový postup je v rozporu se zákonem o jednacím řádu a jde o svévolný výklad předsedajícího, který si nemusím nechat líbit. Protože já jsem nechtěl uplatnit věcné stanovisko, chtěl jsem prostě odůvodnit, proč nelze považovat dokument, který se tváří, jako že je schválený pořad schůze, že schválený není.
A ještě jedna poznámka na závěr, protože hovořím v řádné přihlášce k pořadu schůze. Pokud si tady někdo z nás říká o školení, já o žádné školení nestojím a nikomu ho udělovat nebudu. Ale pokud někdo převezme určitou funkci v Poslanecké sněmovně, nechá se do ní zvolit, ať už v tom nebo onom klubu nebo v tom nebo onom výboru, měl by být také vázán tím, že jeho neznalost zákona nemůže omlouvat. A vyprošuji si takové hloupé poznámky, které tady byly na začátku této debaty připomenuty. Jestli někdo neumí zákon o jednacím řádu ani po roce působení v této Sněmovně, ať se stydí! Děkuji vám. (Potlesk poslanců KSČM.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Nyní pan poslanec Petr Hulinský má slovo.
Poslanec Petr Hulinský: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, teď přichází ten bod, když jsem předtím neměl možnost si vybrat, který bude první, tak to je bod, kdy bych chtěl zařadit, abychom na dnešní jednání schůze jako první bod pátečního jednání dostali informace od pana ministra obrany Vondry k letounům CASA, které už jsou i hrozbou pro občany České republiky.
Řekl bych, že tragikomický příběh s letouny CASA se zdá být naprosto nekonečný. Náčelník Generálního štábu Armády České republiky Vlastimil Picek včera zakázal létání všech čtyř letadel CASA C-295, dokud nebude prošetřeno, proč měl jeden z letounů technické problémy. Podle informace Generálního štábu Armády České republiky došlo v neděli při návratu ze španělské Sevilly k závadě na letounu CASA. Během přistávajícího manévru přestal fungovat navigační displej a některé palubní přístroje. Následně pak došlo k závadě na pravém motoru. Letoun přistál tak pouze s jedním motorem.
Situace s těmito letadly začíná být již naprosto neudržitelná. Nejen že stroje mají problémy se softwarem, řídící avionikou a také s pasivním bezpečnostním systémem, kvůli čemuž nemůžou být nasazeny v Afghánistánu, ale jak je vidět, poslední události mohou představovat i hrozbu pro bezpečnost občanů České republiky a jejího hlavního města, kde se nachází letecká základna ve Kbelích. S poněkud černohumornou nadsázkou se dá konstatovat, že měl ministr obrany Alexandr Vondra vlastně štěstí, že nemusel ustanovit vyšetřovací komisi k havárii letounu CASA, jež by si vyžádala oběti na lidských životech. Může se spokojit pouze s vyšetřovací komisí pro prošetření nedělní závady na letounech CASA.
Nedělní incident v žádném případě nesmí skončit pouze sestavením vyšetřovací komise. Ministr Alexandr Vondra by se měl osobně dostavit před poslance a podat informaci o tom, jaké kroky přijme Ministerstvo obrany, jaké kroky přijme vláda a jaké kroky se budou týkat dalšího postupu právě s letouny CASA.
Já osobně již dlouhodobě diskutuji k těmto letounům na půdě Poslanecké sněmovny, na výboru pro obranu a bezpečnost a málokdy se dozvídáme informace, které by k něčemu vedly. Co už jiného by mělo přimět pana ministra obrany, pana Alexandra Vondru, aby souhlasil se zařazením tohoto bodu na pořad schůze Poslanecké sněmovny jako první bod pátečního jednání, než incident, který nás stihl v neděli? Myslím si, že Poslanecká sněmovna i občané České republiky si jednoznačně zaslouží znát odpovědi na otázky, jaká je budoucnost těchto letounů.
Uvědomme si - abych lehce uvedl úvod toho, proč bych chtěl zařadit tento bod - uvědomme si, kde jsou historicky problémy s těmito letouny. Možná stačí připomenout, když Lidové noviny 26. října 2007 informovaly o problémech, o nevyhovujících požadavcích, které si stanovila sama armáda, tak vyplývalo z dokumentů, které v té době měly Lidové noviny k dispozici, armáda požadovala, aby letadla uletěla 1850 až 5500 km dle tíhy nákladu. Z oddělení marketingu a analýz Ministerstva obrany ale vyplývá, že letadla pouze mohou uletět 1275 až 3900 kilometrů. Podle interních dokumentů ministerstva uvažovaná dopravní letadla nedokáží přepravit techniku, nepojmou ani palety s materiálem, na nichž se přepravuje většina věcí v rámci NATO. A pokud by si česká armáda tyto letouny pořídila - v té době je ještě neměla -, museli by vojáci při nakládání z každé palety zhruba třetinu vyložit, aby se vešla do útrob letadla. Tak informovaly Lidové noviny v roce 2007.
Já bych chtěl říci, že bychom se měli věnovat i tomu, o co jsme tady několikrát žádali, a spojit to právě s tím bodem, kdy bychom dostali informace o provozu letadla CASA i s tím, za jakou cenu jsme si ta letadla pořídili. Myslím si, že pan ministr dlouhodobě sliboval informace, které jsme dodnes nedostali. A já bych jenom připomněl to, co je z veřejných zdrojů známo a je možné si zjistit: Brazílie nakoupila v roce 2005 12 letounů a každý z nich přišel přibližně na 502 775 000 korun. To byla cena konečná včetně úplného systému výcviku, pozemního vybavení. Tentýž počet letounů nakoupili v letech 3003 až 2005 Poláci. Polsko přišel každý letoun na 431 066 000 korun. Rovněž včetně úplného systému výcviku a pozemního vybavení. Jordánsko zakoupilo v roce 2004 dva letouny C-295 s konečnou hodnotou kontraktu 45 mil. dolarů, což činilo 412 875 000 za jeden letoun. Z těchto čísel je zřejmý klesající trend cen, a to bez ohledu na nakupovaný počet letadel. Na dnes již neexistujících stránkách společnosti CASA na konci roku 2008 byla uváděna cena letounu v základní výbavě 22 mil. dolarů, což bylo 403 700 000 korun za kus. Tato cena je také zhruba ve shodě s cenou uváděnou lidmi z Ministerstva obrany ještě na počátku roku 2008. Ale jaká je současná realita? Podle dostupné interní kalkulace Ministerstvo obrany přijde jeden stroj C-295M české daňové poplatníky - a teď prosím věnujte tomu číslu pozornost - na 762 mil. korun! Vnímáme všichni ten rozdíl! To je základní cena při nákupu čtyř strojů a nějak nám zmizel, tak jak se původně uvažovalo, tzv. letoun na výměnu. Doplnění systémy vlastní ochrany přijde na dalších 80 mil., což přibližně 120 mil. bude stát výcvik pilotů a logistika. Takto vypočtená cena letounu C-295M pro Armádu České republiky se pohybuje kolem 870 mil. korun. Opět pro čtyři letouny.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, myslíte si, že bychom neměli zařadit na jednání Poslanecké sněmovny tento bod a dozvědět se pravdu o letounech CASA? Myslíte si, že pan ministr by nás o tom neměl informovat?
Tato cena, o které jsem hovořil, ovšem není stále konečnou cenou. Protože Ministerstvo obrany v současné době nárokuje další téměř 1 mld. na tzv. technickou podporu. ***