(15.30 hodin)
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Pan předseda Šťovíček zde položil pět otázek a nebudu váhat a přistoupím rychle k odpovědím vzhledem k času, který na odpověď mám.
Takže nejdříve bych se věnoval první otázce. Předmětem této státní zakázky je a bylo odtěžení a následné využití, v tomto případě odstranění odpadů z lagun podniku Ostramo. Realizační projekt však neřeší skladování vyrobených palivových směsí před jejich konečným využitím, nicméně uložení na skládce společnosti Celio lze považovat za tu zatím nejekologičtější variantu, neboť se jedná o skládku nebezpečných odpadů splňující veškerou platnou legislativu. Byť je palivo označené jako Geobal 4, které se nyní mezideponuje na skládce společnosti Celio, certifikovaným výrobkem, je jeho uložení právě na této zabezpečené skládce z našeho pohledu spíš vítáno a spíše s ním souhlasíme. To, že toto palivo bude zde mezideponováno zhruba pět až šest let, souvisí s kapacitními možnostmi spalování těchto směsí v Cementárně Čížkovice. Uplatnění tohoto paliva na cementárně je plně v souladu s realizačním projektem a dokumentací EIA vydané k tomuto projektu.
K otázce číslo dvě, která se týká toho, proč nejsou tyto odpady likvidovány v místě jejich vzniku, bych chtěl říci, že v konečné fázi úpravy se v žádném případě nejedná o nebezpečné odpady, ale výsledným produktem bude palivo. A znovu bych chtěl zdůraznit, že to je certifikovaný výrobek. V průběhu zakázky byly řešeny pochopitelně i možnosti využití tohoto paliva přímo v Moravskoslezském kraji a také tam byly provedeny příslušné spalovací zkoušky požadované Ministerstvem životního prostředí. Přestože spalovací zkoušky například u společnosti ČEZ v Elektrárně Dětmarovice nebo v Energetice Třinec a některých cementárnách dopadly dobře z hlediska dopadu na životní prostředí, nakonec nedošlo k dohodě mezi zhotovitelem zakázky a právě těmito potenciálními odběrateli vyráběných palivových směsí. Proč se tak nestalo, zřejmě souvisí s dostupnými technologiemi spalování na uvedených lokalitách, ale i cenou vyrobeného paliva.
Co se týká třetí otázky, zda a jakým způsobem Ministerstvo průmyslu a obchodu kontroluje plnění a parametry této státní zakázky, případně jaké jsou výsledky, bych chtěl říci, že Ministerstvo průmyslu a obchodu v procesu zakázky, tzv. NOLO, což jsou ony zmíněné laguny, funguje jako zřizovatel státního podniku Diamo, který byl zadavatelem výše uvedené zakázky, a kontroluje účelnost a efektivnost vynaložených finančních prostředků na tuto sanační akci. V souladu se směrnicí Fondu národního majetku, dnes nástupcem je Ministerstvo financí, a Ministerstva životního prostředí pro přípravu a realizaci zakázek řešících ekologické závazky při privatizaci je odborným garantem této zakázky Ministerstvo životního prostředí. Můj resort se tedy pochopitelně aktivně zúčastňuje všech kontrolních dnů této zakázky, ať už operativních, či kvartálních, pečlivě monitoruje jejich průběh a je tak plně informován o předmětu zakázky. K tomuto byl ministerstvem vyčleněn specialista na danou problematiku, který působí trvale přímo na pracovišti v Ostravě. Případný nesoulad s realizačním projektem na laguně Ostrava ve znění jeho metodických změn doposud nebyl zaznamenán.
Nyní k otázce číslo čtyři. Tam bych chtěl říci, že spolupráce Ministerstva průmyslu a Ministerstva životního prostředí je vedena především prostřednictvím státního podniku Diamo, který řeší společně s Ministerstvem životního prostředí její další průběh například formou schvalování příslušných metodických změn realizačního projektu, vyjadřováním se k předloženým dokumentům a podobně. V průběhu každé takto rozsáhlé a technicky složité otázky se pochopitelně vyskytují určité problémy, které je nutno řešit, a tyto problémy se nevyhnuly ani sanační akci lagun Ostrava. Zde proběhla řada jednání (upozornění na časový limit), na kterých se sešli zástupci Ministerstva průmyslu, životního prostředí a státního podniku Diamo a taktéž zhotovitele a vždy se zatím podařilo najít přijatelné řešení. Ke stejnému postupu je Ministerstvo průmyslu připraveno i v dalším průběhu zakázky, tak aby mohla být jako celek úspěšně dokončena.
Případnou otázku číslo pět bych odpověděl v dodatku na tuto interpelaci.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano. Pan poslanec Šťovíček se chystá položit doplňující otázku, a tudíž budete mít, pane ministře, další dvě minuty k tomu, abyste dokončil vše, co jste chtěl přednést.
Poslanec Milan Šťovíček: Děkuji za slovo a děkuji za tu nápovědu. Rád budu, když se zodpoví otázka číslo pět. Budu rád, když budu mít tyto záležitosti zpracovány písemně, tak abych mohl i občanům v Litvínově tyto otázky zodpovědět.
Nicméně ještě jednu doplňující opravdu mám. Co bude následovat, pane ministře, pokud by z jakýchkoliv příčin nebyl tento odpad spálen právě v té Cementárně Čížkovice, která je k tomu určena? Tak co bude s tím odpadem, co se stane? A těmi příčinami - nechci rozebírat a nechci předjímat - například porucha nebo zkrachuje ten podnik nebo cokoliv prostě je možné.
Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu poslanci. Pan ministr využije své dvě minuty, které má na doplňující odpověď. Prosím.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek Ano, děkuji. Takže já využiji doplňující odpovědi na otázku číslo pět, kterou jsem nestihl v tom svém původním čase.
Otázka číslo pět se týkala toho, zda a jaké nástroje má Ministerstvo průmyslu, potažmo stát, jako zadavatel na opravná opatření pro případ nedodržení státní zakázky. Tady bych chtěl uvést, že nedodržení zadání této státní zakázky není v podstatě skoro možné, neboť veškeré změny realizačního projektu samozřejmě podléhají schvalovacímu procesu dle příslušných směrnic a jakákoliv změna či odchylka od realizačního projektu by schválena pochopitelně nebyla.
Pokud jde o nástroje zadavatele na opravná opatření této státní zakázky, jsou jimi možnosti odstoupení od smlouvy a uplatnění sankčních opatření. Odstoupení od realizační smlouvy se zhotovitelem, to je se sdružením Čistá Ostrava, je možné v případě prodlení zhotovitele s plněním termínů uvedených v této realizační smlouvě delší než tři měsíce na straně zhotovitele. Současně má zadavatel v tomto případě možnost uplatnit sankci do výše 10 % z ceny díla.
Z dosavadního průběhu prací zatím vyplývá, že první dílčí termín vycházející z realizační smlouvy, kterým je odtěžení náplně lagun do 31. prosince 2011, bude splněn. Chtěl bych doplnit, že včera bylo možno zhlédnout při prezentaci pořádané zhotovitelem díla celý proces způsobu přepravy, mezideponování a konečného využití paliva označeného jako Geobal 4, a musím říci, že jej lze považovat z hlediska plnění platné legislativy na úseku životního prostředí za naprosto legitimní.
Teď bych chtěl ještě doplnit na přímý dotaz pana předsedy Šťovíčka, že ten odpad, pokud bude považován za nebezpečný, bude muset případný zhotovitel odstranit tak, jak se zavázal. A je to bez ohledu na to, jakým způsobem a kde. To znamená, je odpovědný za to, aby s tímto odpadem nakládal tak, aby tento odpad se nestal nebezpečným.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane ministře. A budeme pokračovat další interpelací. Tu přednese paní poslankyně Marta Semelová. Interpelovaným ministrem bude Miroslav Kalousek a téma povolování hazardu.
Poslankyně Marta Semelová: Dobré odpoledne. Vážený pane ministře, jak uvedl ve zprávě za letošní třetí čtvrtletí ombudsman Pavel Varvařovský, nerespektovalo Ministerstvo financí při povolování hazardu vyhlášky měst a obcí týkající se povolených, respektive zakázaných míst. Povolovalo i nezákonné přístroje a nekontrolovalo, zda nebudou umísťovány tam, kde nemají co dělat, konkrétně například v budovách škol, nemocnic a podobně, případně v jejich blízkosti. Ze zmíněné zprávy zároveň vyplývá, že Ministerstvo financí povolovalo i přístroje, na kterých lidé mohou prohrát víc než maximální prohru stanovenou zákonem.
Chci se proto zeptat, jaké byly důvody vydávání těchto povolení, tedy přesněji řečeno, jaká byla motivace těch, kteří povolení vydávali. Dále, kdy míníte licence vydané v rozporu se zákonem odebrat, neboť ze zákona vyplývá, že povolení má být odebráno, když vyjde najevo, že ho žadatel dostal v rozporu se zákonem. A konečně, jaké důsledky vyvodíte vůči těm, kteří v rozporu se zákonem postupovali. Děkuji. ***