(12.40 hodin)
(pokračuje Němcová)
Budeme hlasovat nyní o druhé části, pane zpravodaji.
Poslanec Jan Bauer: Takže druhá část tohoto usnesení zní: Poslanecká sněmovna schvaluje rámcovou pozici vlády České republiky k návrhu nařízení Rady, kterými se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014 až 2020, a ke sdělení Komise - Rozpočet - Evropa 2020.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Zahajuji hlasování číslo 63. Ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení. Kdo je proti?
Hlasování číslo 63. Přítomno 117, pro 72, proti 26. Tato část usnesení byla přijata také.
Nyní musíme hlasovat o usnesení jako o celku.
Zahajuji hlasování číslo 64. Táži se, kdo je pro přijetí tohoto celkového návrhu usnesení. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 64. Přítomno 116, pro 73, proti 2. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas.
Usnesení jsme tedy schválili. Projednali jsme tedy bod 39, sněmovní tisk 500-E. Děkuji panu ministrovi, děkuji též panu zpravodaji.
Zahajuji projednávání bodu číslo 40. Je to
40.
Návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2003/96/ES,
kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství
o zdanění energetických produktů a elektřiny
/kód dokumentu 9270/11, KOM(2011) 169 v konečném znění/
/sněmovní tisk 501-E/
Návrh předložila vláda prostřednictvím výboru pro evropské záležitosti spolu se svým předběžným stanoviskem a já prosím pana ministra financí Miroslava Kalouska o úvodní slovo.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Také děkuji. Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, je to legislativní návrh, který reaguje na celkovou dohodu o energeticko-klimatickém balíčku s cílem snižování emisí CO2 do roku 2020 o 20 %. Základní nástroje jsou dva: regulační, fiskálně regulační. Jeden je obchod s emisními povolenkami a druhý je tak zvané zavedení uhlíkové daně.
Takže legislativní návrh vedle změn technického charakteru obsahuje několik zásadních... (Hlučný hovor v lavicích napravo.)
Pánové, já vás tam nepřekřičím.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Promiňte, pane ministře, to je moje pochybení. Prosím všechny kolegy, aby věnovali pozornost panu ministrovi.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek To není vaše pochybení, paní předsedkyně. Oni prostě mají ryčný hlas.
Legislativní návrh vedle změn technického charakteru obsahuje několik zásadních koncepčních změn. Tam se jedná především o restrukturalizaci stávajícího zdanění na dvojsložkové, to znamená energetická složka daně by odrazila energetický obsah paliva a emisní složku oxidu uhličitého, který spalováním paliva vzniká. Takže jednotná energetická složka daně je v návrhu stanovena ve výši 9,6 eura/GJ pro pohonné hmoty a 0,15 eura na gigajoul pro výrobu tepla. Jednotná emisní složka daně ve výši 20 eur na tunu CO2 pro všechny energetické produkty by pak měla přibližně odpovídat tržní ceně tuny CO2 vytvořené v rámci systému pro obchodování s emisními povolenkami, to je onen systém EU ETS.
Mezi koncepčními změnami návrhu směrnice lze uvést princip provázanosti národních sazeb, který členským státům ukládá, aby respektovaly nejen minimální sazby, ale aby rovněž stanovily stejné sazby v přepočtu na gigajoul spáleného tepla pro stejný účel použití. Všechny druhy pohonných hmot by tedy například musely mít stanovenou stejnou národní sazbu daně v přepočtu na gigajoul.
Dále legislativní návrh počítá s automatickou indexací minimálních sazeb v tříletých a pětiletých intervalech. S cílem propojit systém obchodu s emisními povolenkami s daňovými nástroji komise navrhuje osvobodit od emisní složky činnosti, které spadají do tohoto systému. To znamená buď emisní povolenky, nebo uhlíková daň.
Pokud jde o hlavní myšlenku návrhu směrnice, Česká republika souhlasí s restrukturalizací minimálních sazeb, tak aby byl zohledněn energetický obsah a byla zohledněna emise. Je to filozofie, s kterou se ztotožňujeme. Souhlasíme i s minimální sazbou, tak jako jsme vždy souhlasili třeba s minimální sazbou základní u DPH. S čím nemůžeme souhlasit, je naprostá harmonizace sazeb v rámci celé Unie. Tam jsme přesvědčeni, že se jedná o výrazný zásah do výhradní kompetence členských států, kde by si to členské státy měly mít právo stanovovat samy při respektu samozřejmě nějaké minimální sazby.
Česká republika zrovna tak jako u systému s emisními povolenkami má vyjednanou sedmiletou přechodnou lhůtu. Možná si vzpomenete - to už je nad rámec tohoto materiálu - na živou diskusi, jestli poskytneme, či neposkytneme elektrárnám a teplárnám emisní povolenky bezplatně. Nakonec se vláda dohodla, že poskytne v rámci národního investičního rámce, aby akcelerovala privátní investice do životního prostředí. Na druhé straně je vláda rozhodnuta nevyužít zcela tuto výjimku sedmiletou a ministrovi financí a ministrovi životního prostředí uložila, aby do konce roku předložili návrh na dřívější zavedení uhlíkové daně, což činím s neobyčejnou potěchou a zcela jistě vás v příštím roce s takovým návrhem seznámím.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu ministrovi Kalouskovi za tento úvod.
Výbor pro evropské záležitosti návrh směrnice Rady projednal. Usnesení a stanovisko výboru a návrh usnesení Poslanecké sněmovny je součástí předloženého sněmovního tisku 501-E. Prosím nyní zpravodaje výboru pana poslance Viktora Paggia, který nás bude informovat o jednání výboru a též přednese návrh usnesení Sněmovny.
Poslanec Viktor Paggio: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, jak už bylo řečeno panem ministrem, jde o dosti technikou novelu. On ji zde velmi dobře představil. Vláda předložila dokument Poslanecké sněmovně 19. dubna 2011. Byl vám rozeslán jako tisk 501-E, a jak již bylo řečeno, cílem návrhu je restrukturalizovat způsob zdaňování energetických produktů, tak aby z něj byla odstraněna současná nerovnováha a aby byl zohledněn jak obsah CO2, tak energetický obsah těchto produktů.
Je to dosti technické. Co je tam důležité, že cílem návrhu bylo i určení minimálního tempa růstu energetické daně, což by dále omezilo možnost členských zemí určovat si výši zdanění. My už teď máme určenou minimální sazbu pro energetické produkty, ale jistou aspirací Evropské komise bylo stanovovat i minimální růst. To vláda České republiky neschvaluje. Ačkoliv souhlasí s návrhem na dvojsložkové zdanění, tak je proti tomu, aby se ty národní sazby nějakým způsobem diktovaly z Bruselu.
Výbor pro evropské záležitosti bod projednal, ztotožnil se s pozicí vlády České republiky a požádal předsedkyni Sněmovny, aby bod zařadila na plénum. To plnění znění tohoto materiálu máte ve svých deskách. Já se hlásím do podrobné rozpravy s návrhem usnesení.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane zpravodaji. Otvírám všeobecnou rozpravu. Jako první v ní vystoupí paní poslankyně Dana Váhalová. Prosím.
Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2003/96, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, se zabývá revizí právních předpisů v oblasti zdanění energetických produktů v Evropské unii. Cílem návrhu je restrukturalizovat způsob zdanění energetických produktů, aby byl zohledněn nejen obsah CO2, ale také energetický obsah těchto produktů. Návrh předpokládá, že by stávající energetické daně byly rozděleny do dvou složek, které by u daného produktu společně určovaly celkovou sazbu daně.
V rámci transpozice této směrnice se během roku 2007 v České republice objevily tři nové daně: daň ze zemního plynu, daň z pevných paliv a daň z elektřiny, které doplnily již existující spotřební daň z minerálních olejů. Daně se staly součástí zákona 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, a začaly se uplatňovat od ledna 2008. ***