(10.10 hodin)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Předávám slovo předsedovi poslaneckého klubu ODS panu poslanci Stanjurovi. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké dopoledne, vážená paní místopředsedkyně, vážení kolegové, vážené kolegyně.
Nejprv bych chtěl ocenit, že náš kolega pan poslanec David Rath dneska asi čtyři nebo pět zastávek z krajského úřadu urazil a poctil nás návštěvou ve Sněmovně. Nebývá to tak často, takže opravdu bych mu rád upřímně poděkoval.
To, že tady někdo křičí a stokrát opakuje lež, neznamená, že má pravdu. Pan premiér byl včera večer v Bruselu, kde hájil zájmy České republiky, dneska je ve Spojených státech a jen všechno jiné, jen ne to, co tady vykřikuje pan poslanec Rath. Protože kdyby mu šlo o podstatu věci - když se věcně podíváme na jeho interpelaci - odpověď, tak od 16. srpna, což je zhruba deset týdnů, ví, že má napsat dopis vedoucímu Úřadu vlády a ten mu odpoví. Za deset týdnů nebyl schopen takto jednoduchý dopis napsat. Znamená to totiž, že ho ta informace vůbec nezajímá, pouze chce tady vykřikovat a urážet svoje politické konkurenty a soupeře. To je, myslím, naprosto jasné.
Máte v tom dopise jasně popsáno, jak máte postupovat. Vy tak postupovat nechcete, vy tu informaci nechcete znát, tak tady na nás nekřičte a neurážejte premiéra této země. Vy na to nemáte žádný nárok.
Děkuji. (Potlesk koaličních poslanců.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: S faktickou poznámkou nejprve přihlášený pan poslanec Ivan Ohlídal, poté registruji přihlášku pana poslance Ratha. Takže prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, a vaším prostřednictvím panu Stanjurovi. Vážený pane poslanče, premiér i ministři jsou povinni odpovědět poslanci a informace, které požaduje, mu tam dát. Ne odkazovat na to, co má udělat. Buďte tak laskav a příště to vezměte v úvahu.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic nalevo.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. (K řečništi přichází poslanec Rath.) Také s faktickou, pane poslanče? (S řádnou.) Tak ještě před vámi s faktickou poznámkou ještě pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl vaším prostřednictvím vzkázat panu poslanci Ohlídalovi: Ono taky záleží na tom, na co se ten poslanec ptá. Prostě váš výklad na to, že má odpovědět na všechno, na co se ptá poslanec, je prostě nepřijatelný. Příště se můžu zeptat pana premiéra já v písemné interpelaci, kolik berou vaši příbuzní. Pak mi má odpovědět? To opravdu myslíte vážně? (Hlasitá reakce, pokřikování zleva.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Tak teď s faktickou se hlásí pan poslanec Tejc, ale vidím, že dává přednost panu poslanci Rathovi. Takže prosím, pane poslanče, vystupujete s řádnou, či s faktickou?
Poslanec David Rath: S řádnou. Paní předsedající, já myslím, že vlastně jsem rád za to, co tady řekl předseda klubu ODS. On vlastně řekl, že je nehoráznost se ptát, aby se poslanci ptali na to, kolik berou příbuzní. Takže potvrdil, že paní Nagyová je v jakémsi příbuzenském, tedy intimním vztahu. Nevím o tom, že by pan premiér ji měl za manželku, za tetu nebo za sestru, čili pan předseda klubu ODS tady jasně řekl (hlasitý projev přechází spíše v křik), že je nehoráznost, že se nemáme pana premiéra ptát na jeho příbuzné.
Pokud je to takto, pane předsedo klubu ODS, tak se hluboce omlouvám. V životě by mě nenapadlo, kdybych věděl a měl oficiální informaci, kterou jste tady potvrdil, že paní Nagyová je v příbuzenském nebo nějakém blízkém vztahu podobném příbuzenskému pana premiéra, tak bych to respektoval. Chápu, že každý máme nějaké své slabosti. Občas nám jaksi nohy ujedou, to se stává, jsme jen lidé. (Smějí se poslanci vlevo.) Může se to stát i premiérovi. A tak se z nějaké pracovnice úřadu najednou stane příbuzná.
Takže chápu, že pan poslanec a předseda klubu ODS Stanjura tady hrdě takto omlouvá - řekněme, že pan premiér ji rytířsky chrání a že nechce sdělit, kolik jí dává peněz. Docela chce se mi říct, že to i respektuji. Že z toho lidského nebo chlapského pohledu je to asi i pochopitelné, pane poslanče Stanjuro prostřednictvím předsedající. Je i od vás hezké, že se takhle zastáváte pana premiéra, když tady není. Nicméně na věci nic nemění, pokud paní Nagyová, jak tvrdí sám pan premiér, vy tvrdíte tedy něco jiného, že jsou příbuzní, nebo v obdobném vztahu jako příbuzní, tak pokud pan premiér toto nepotvrdí, a v dopise mi to nenapsal - kdyby mi napsal: Paní Nagyová je moje přítelkyně, asi bych se neptal. Asi bych se nad tím trošku pozastavil, ale neptal bych se na to, protože bych si říkal: Dobře, i pan premiér má právo na své dny a nemusí mít všechno pod kontrolou 24 hodin. Je to taky člověk. Nicméně pan premiér se tam tváří, že s paní Nagyovou vlastně nemá vůbec nic společného. Čili že by další pokrytectví? Že by další póza? Tak jak to je? A v okamžiku, kdy paní Nagyová je v uvozovkách pouhou vysokou státní úřednicí, pracující v kanceláři premiéra pro premiéra této země, tak myslím, že je právem poslanců i veřejnosti se zeptat, kolik má plat a kolik bere. (Velmi tichým hlasem:) Tak na to není přece nic divného.
Navíc, pane předsedo klubu ODS prostřednictvím předsedající, vy neznáte Ústavu České republiky? Vy nevíte, kdo je partnerem poslanců a Poslanecké sněmovny? Já bych vás velmi prosil, zastáváte významnou funkci v čele významného vládního klubu, je dobře znát elementární základy Ústavy České republiky. Kdo jiný by to měl znát než předsedové poslaneckých klubů.
Pane poslanče Stanjuro prostřednictvím předsedající, vy byste měl vědět, že z Ústavy České republiky je vláda, tedy ministři i premiér odpovědný Poslanecké sněmovně. Já se nebudu dotazovat nějakého vedoucího toho či onoho úřadu nebo podúřadu nebo odboru nebo kanceláře, protože na to nemám ani z ústavy mandát. A ten člověk mně ani jako poslanci nemusí z žádného zákona odpovědět. Musel bych použít obecných zákonů, jak se může ptát jakýkoliv občan, nikolivěk poslanec. A právě to je výsada Poslanecké sněmovny a poslanců plynoucí z ústavy, že se dotazují svých ministrů, dotazují premiéra.
A prosím, vedoucí Úřadu vlády je podřízený premiéra. Pane poslanče Stanjuro prostřednictvím předsedající, kdo jmenoval vedoucího Úřadu vlády do jeho pozice? Asi tam spad shůry! Přišel tam pan premiér a říká: A ejhle tady chlap! Kde se mi tu vzal?! (Hlasitě se směje.) To přece tak není.
Pane poslanče Stanjuro prostřednictvím předsedající se vás dovoluji dotázat: Víte, kdo jmenoval vedoucího Úřadu vlády? Pokud to nevíte, protože děláte, že to neposloucháte a jste tam v živé debatě se svými kolegy asi nad něčím důležitějším, třeba nad cenou baget v parlamentním bufetu, nebo něco takového tam řešíte, určitě klíčového pro osud této země, takže vás nerad vyrušuji. Ale přesto bych se vás rád zeptal, pane poslanče Stanjuro: Víte, nebo nevíte, kdo jmenoval vedoucího Úřadu vlády? Pokud to nevíte, tak vám to s vysokou mírou pravděpodobnosti sdělím. Byl to váš premiér! Nepadl mu tam shůry. Neobjevil se tam tak náhodou z ulice. Nejmenovala mu ho tam opozice. Nezůstal tam po Paroubkovi. Ale - ale dostal ho tam premiér Nečas, čili ten je jeho nadřízený. Ten vykonává práva a povinnosti, které zákoník svěřuje nadřízeným. A samozřejmě nadřízený se svého podřízeného jednoduše může, nebo dokonce musí dotázat, kolik jsou odměny, kolik jsou platy, když je zase on dotázán orgánem, který je z ústavy povinen kontrolovat činnost vlády. A to je parlament. Dámy a pánové - parlament. ***