(16.40 hodin)
Poslanec Jiří Šlégr: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, zákon v předkládané podobě vykazuje velké množství nedostatků. Zmíním se jen o těch nejzřejmějších.
Mluvíme o zprůhlednění vlastnictví, o omezení subdodavatelů. Víme však vůbec, kolika firem se tato navrhovaná úprava týká a kolik jich ovlivňuje? Navíc existuje zcela legální cesta, jak se zveřejnění vyhnout. V mnoha zemích, i v zemích EU, je anonymní vlastnictví společnosti zcela legální formou podnikání. U nás pak ani podnikatele z těchto zemí, pokud je jejich vlastnická struktura legálně anonymní, nelze z výběrových řízení a priori vyloučit. Ano, osobám, které mají co skrývat, sice připravíme určitou administrativní a finanční zátěž, ta je však v porovnání s možnými zisky ze zmanipulovaných výběrových řízení zátěží zcela nepatrnou a to tahle úprava vůbec neřeší. Naplňuje se tak sice vládní prohlášení ale ve stylu: vlk se nažral a koza zůstala celá.
Chybějí zcela konkrétní mechanismy, které by dokázaly vyhodnotit, zda je vůbec vypisovaná zakázka potřebná nebo zda je rozsah, ve kterém je vypisována, skutečně zapotřebí. Chybí tu institut vstupní analýzy a následného oponentního řízení, které by mělo každou zakázku od určitého rozsahu provázet. Musí být přece již před samotným vypsáním veřejné zakázky jasné, jakou oblast má zakázka řešit, jaké jsou obecné možnosti řešení a proč byl vydán poptávaný způsob řešení. A je libovolné, zda se jedná o zakázku na dodávku služby nebo o stavební zakázku. Bez povinné vstupní analýzy a nezávislé oponentury, případně státní expertizy, tedy bez nezbytného prvního kroku, jsou předkládaná opatření této novely jen špatným divadlem pro veřejnost, že se něco okolo veřejných zakázek děje. Že jde o opatření bezzubá, o opatření, která budou znamenat jen opět další ousourcingy, tedy rozumějme další peníze pro potřebné kamarádíčky, to si zde nemusíme zakrývat.
Kdyby alespoň státní rozpočet nebo rozpočty samosprávných celků měly z navrhovaných opatřený nějaký výrazný přínos. Avšak mám velmi hlubokou obavu, že to bude znamenat jen další a další výdaje bez měřitelného efektu. Při nastavování nových parametrů novely zákona o veřejných zakázkách totiž nebyla vůbec brána na zřetel jejich finanční a procesní stránka. Je jasné, že transparentnost s sebou nese své finanční náklady a větší regulace samosebou nese i větší administrativní zátěž. Jestliže se bude na dodávky nebo služby překračující jeden milion korun nebo na stavební práce překračující 3 miliony korun provádět tzv. velké výběrové řízení, naprosto enormně vzrostou všem zadavatelům náklady na administraci zadávacích řízení. Stanovit průměrné náklady na administrativu zadávacích řízení je složité. Jde především o vyčíslení hodnoty lidské práce, která se musí při tomto složitém způsobu zadávání vykonat a která je rozsahem shodná u zakázky za milion i za 10 milionů. Z údajů zveřejněných Ministerstvem zemědělství se vyčíslení všech nákladů spojených s takto rozsáhlou administrací pohybuje někde na hranici 100 tisíc korun. To je při zakázce v hodnotě jeden milion celých 10 % a to považuji za naprosto skandální přístup zejména vůči malým zadavatelům, tedy obcím a malým příspěvkovým organizacím.
O jakých celkových částkách se zde bavíme? V případě snížení limitu pro veřejné zakázky předkladatel očekává nárůst zadávacích řízení v podlimitním režimu o zhruba 25 tisíc zadávacích řízení na dodávky, služby a stavební práce ročně. Náklady na administrativu tak státní správě vzrostou o neuvěřitelných 2,5 miliardy korun. A to nehovořím o obrovském nárůstu agendy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kdy dojde ke značnému navýšení návrhů na přezkum úkonů zadavatelů. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže není v současné době na takové navýšení agendy rozpočtově, ani technicky, ani personálně, a dokonce ani prostorově připraven.
Jaké budou další následky přijetí této novely? Dojde ke značnému zpožďování v realizaci naprosto marginálních zakázek, často k nevratným školám. Proč a kvůli jaké úspoře? Dle kvalifikovaného odhadu předkladatele mají přímé úspory dosáhnout výše cca 5 miliard. Vážení kolegové, to považuji za zcela přemrštěné. Obávám se, že tyto dodatečné náklady nejen že nebudou mít žádný efektivní přínos, neboť vůbec neřeší problémy zmanipulování zakázek, ale že velmi negativně ovlivní činnost všech veřejných zadavatelů. Obce, města a všichni, kdo potřebovali nějakou nedrahou prkotinu, nebudou moci efektivně řešit své aktuální problémy, na které by jim dosud stačily relativně nevelké prostředky a krátký čas. Navíc časová prodleva díky podání na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže na přezkum úkonů zadavatelů vzroste tak, že některé vypisované zakázky ztratí svůj smysl. Výsledkem bude pravý opak toho, co předkladatel zamýšlel. Budou se vypisovat monstrózní a ještě více předražené veřejné zakázky a generální dodávky prkotin, které se stanou již zcela nekontrolovatelnými, a drobní podnikatelé, kteří doposud zajišťovali podlimitní dodávky, tak začnou krachovat a to celému hospodářství přinese další množství problémů, na které nejsme ani trošku připraveni.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Nyní se s přednostním právem hlásí pan místopředseda Zaorálek. Prosím, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobrý den. Děkuji vám. Já bych tady chtěl v rozpravě, kterou tu vedeme ve druhém čtení, vyjádřit názor, že situace, která tady vznikla ve Sněmovně kolem této novely zákona o veřejných zakázkách, mě vede k přesvědčení, že Ministerstvo podcenilo přípravu tohoto zákona, protože já nepokládám za normální stav, pokud se ukáže, že v době, kdy přijde novela do výboru, tak vlastně nám není předložen návrh, na kterém by byly strany vládní koalice sjednoceny a který by byl předkládán v nějaké podobě, za kterou ručí. Naopak jsme svědky toho, že vznikne velmi nepřehledná situace, kdy jsou tady přes poslance dodávány další pozměňovací návrhy. A hlavně, co mi vadí, je, že ze strany ministerstva samotného vidím opakovat takové názory, jako že vlastně on neexistuje žádný zákon, který by se nedal obejít, že vlastně ono se to dá vždycky nějak zfalšovat. Ale rozumíte, to je typ argumentace, který když přijmeme, tak jak budeme bojovat se špinavými penězi, s praním špinavých peněz? To potom rezignujeme úplně na jakoukoliv legislativu. Mně připadá, že tahle nedůvěra v to, že lze učinit věci transparentnějšími, je velmi špatný základ pro to, abychom v této Sněmovně cokoliv udělali! A nezlobte se, pro mě prostě zásadně je nešťastné vůbec to, když takovouto novelu tady předkládá ministr, kterého jsem zde ve Sněmovně opakovaně interpeloval a chtěl jsem po něm, aby především učinil transparentnější své vlastní podnikání v nemocnici IKEM, Vinohradské nemocnici a dalších. A mohu vám říci, že když se podíváte na záznam té interpelace, tak zjistíte, že mi pan ministr nebyl ochoten odpovědět věcně na nic z toho, co jsem se ho tehdy ptal. A šlo mi jenom o to, aby pokud vzniklo veřejně podezření na to, jakým způsobem se jeho firma dostala k zakázkám, desetimilionovým zakázkám, a chtěl jsem po něm, aby se učinilo transparentním to řízení, tak mi na to vůbec neodpověděl! Takže rozumíte, pokud ministr, který takto sám je tím kozlem a my ho chceme učinit zahradníkem, tak to je podle mě velmi špatný pokus učinit transparentnějšími veřejné zakázky. A pro mě přístup ministerstva k této materii, to, jak se k tomu chová, to, jak dává najevo, že vlastně transparentnost je něco, co je ideál, který je nedosažitelný, to je podle mě špatný navrhovatel, špatný předkladatel. Takže podle toho odpovídá práce ve Sněmovně -
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Pane místopředsedo, nerada vás přerušuji, ale váš čas k faktické poznámce uběhl. Máme tady ještě řádné přihlášky.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Omlouvám se. Ano, děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. Dále vystoupí pan poslanec Jan Čechlovský.
Poslanec Jan Čechlovský: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, pane ministře, ctěná Sněmovno, já jsem byl v minulém volebním období starostou téměř 25tisícového města, které již začátkem roku 2007 přijalo vlastní směrnici o veřejných zakázkách, směrnici, podle níž se všechny veřejné zakázky nad 750 tisíc korun soutěžily způsobem, který byl zákonem předepisován pro zakázky nad 2 miliony, resp. 6 milionů korun, směrnici, podle které se všechny veřejné zakázky nad 200 tisíc korun dopředu zveřejňovaly na webových stránkách města v aplikaci nazvané veřejné zakázky a o které se mohly ucházet a soutěžit minimálně všichni přihlášení dodavatelé, kteří se jako zájemci o realizaci konkrétního záměru přihlásili. Tedy směrnici, podle níž se veřejné zakázky zadávaly transparentním a nediskriminačním způsobem s dodržením zásady rovného zacházení. ***