(12.30 hodin)
(pokračuje Vostrá)
Stanoví sankce za porušení zákona, které ukládá Ministerstvo vnitra a Ministerstvo financí prostřednictvím příslušného finančního úřadu. Pro jednotlivé typy porušení zákona se stanovují konkrétní výše pokut.
Předkládaný návrh není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, ani s právem Evropské unie. Nebude mít žádný hospodářský a finanční dopad na státní rozpočet a na ostatní veřejné rozpočty. Z hlediska transparentnosti volebních kampaní se naopak může příznivě projevit jako jedno z protikorupčních opatření, která jsou nutná v České republice nastavit.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji paní navrhovatelce, paní poslankyni Miloslavě Vostré. Prosím nyní o slovo zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Marka Bendu.
Poslanec Marek Benda: Vážená paní předsedkyně, vážená paní místopředsedkyně vlády, vážené dámy, vážení pánové, navrhovatelka uvedla svůj návrh zákona, nebo návrh zákona svého poslaneckého klubu. Já k němu jenom zkonstatuji, že vláda dala zamítavé stanovisko, kde vyčítá některé technické nesrovnalosti a některé řekněme téměř ústavní nesrovnalosti. Já se přihlásím do obecné rozpravy, abych nezneužíval svoji zpravodaje, a tam řeknu své stanovisko.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Bendovi. Otvírám obecnou rozpravu, nemám do ní žádné písemné přihlášky. Ptám se tedy, zda se někdo hlásí. Hlásí se někdo? Pan poslanec Benda.
Poslanec Marek Benda: Děkuji, paní předsedkyně, nechtěl jsem opravdu zneužívat funkce zpravodaje k tomu, abych navrhl této Sněmovně, aby tento návrh zákona zamítla. Já ho pokládám za velmi nehotový, velmi nedopracovaný a v tomto směru za opravdu krok špatným směrem.
Víte dobře, že se vede dlouhodobá debata o tom, jestli mají, nebo nemají být nějaké limity na volební kampaně. Já celou debatu nepokládám za nejšťastnější. Nepokládám, protože dobře víme, že ze zemí, kde limity na volební kampaně jsou, jako jsou třeba Spojené státy, tak tam dochází pak k situacím, že ano, volební kampaň oficiální politické strany je limitována, to jsou ty tvrdé peníze. Ty měkké, ty soft peníze jdou přes nějaké spřátelené skupiny nebo spřátelené organizace a používají se v podstatě čistě k negativní kampani proti ostatním kandidujícím politickým stranám nebo ostatním kandidátům. Čili faktickým výsledkem limitování výdajů na volební kampaň je poté to, že kampaň se stává mnohem negativnější, než na co jsme my zvyklí, a to si myslím, že už jsme zvyklí na ledacos.
Přesto tahle debata se ve vládní koalici vede, myslím, že se povede určitě i s opozicí. Vláda se zavázala, že se pokusí nějakým způsobem zprůhlednit financování volební kampaně politických stran. Jestli zavádět stropy se bude diskutovat, jestli zavádět zvláštní úřad nebo kontrolu Poslanecké sněmovny se nepochybně musí diskutovat. Ale ten návrh, který máme zde předložen, je opravdu velmi syrový a já se domnívám, že bychom ho v tuto chvíli měli zamítnout a počkat na to, jestli s takovým návrhem přijde vláda domyšleně, rozmyšleně, se všemi konotacemi a konsekvencemi, které to má.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Je to návrh na zamítnutí, pane poslanče, nebo jak tomu mám rozumět? Ano. Pan poslanec Vojtěch Filip se hlásí.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Paní předsedkyně, pane premiére a členové vlády, paní a pánové, nebyl bych vystupoval, protože jsem si diskusi na toto téma užil několikrát jak na kontrolním výboru, tak zejména na Americkém institutu, který pořádal velkou debatu o financování politických stran. Ale zarazila mě věta pana kolegy Marka Bendy, že to je krok špatným směrem. V tom případě ovšem nevím, když stejným směrem vykročila vláda, kde ten špatný směr vidí. Protože je evidentní, že limit na financování politických kampaní je důležitým ústavním prostředkem rovnosti politických stran a rovné soutěže politických stran v rámci voleb. A to nejen na úrovni volebních kampaní do Poslanecké sněmovny či Senátu, ale například i připravovaných přímých voleb prezidentských.
Musím odkázat na to, že samozřejmě obcházení každého zákona jako lidského díla je řekl bych nejen specialitou České republiky, ale specialitou všech právních systémů. Protože to je prostě norma chování a vymysleli ji lidé, tak by bylo podivné, kdyby lidé nevymysleli, jak tu normu obejít. Takové dokonalé normy tady nejsou, ať jsou právní, etické nebo jakési skupinové.
V tomto ohledu ovšem musím říci, že zásadním způsobem nesouhlasím se zamítnutím tohoto návrhu, a myslím si, že debatu je potřeba vést na úrovni jak ústavněprávní, tak na úrovni například rozpočtové, tak na úrovni regionální, ale samozřejmě i na úrovni například samotného kontrolního výboru Poslanecké sněmovny, který má v současné době na odpovědnost kontrolovat výroční zprávy jednotlivých politických stran.
Víte, že vždycky jedenkrát ročně tady v dubnu, resp. květnu předložíme provedenou kontrolu Poslanecké sněmovně a podle zákona o politických stranách vládě předložíme návrhy, jakým způsobem postupovat proti těm politickým subjektům, které nedostály těch - promiňte mi - nejprimitivnějších požadavků zákona o politických stranách. To není žádná legrace a debata se samozřejmě vede ve třech různých rovinách. Ať už je to na úrovni například Nejvyššího kontrolního úřadu, který je jedním z těch řekl bych obmyšlených úřadů, který vy se tím mohl zabývat. Stejně tak jako je to myšlenka, že by se tím zabýval speciální úřad při Ministerstvu vnitra jako instituce nebo součást výkonné moci, která by vytvářela jakýsi orgán, který by měl přímo na starost politické strany.
Z tohoto pohledu samozřejmě dojde k mnohem větší kolizi ústavní, než tady byla připomínána v minulém bodu, protože v tom případě ti, kteří tvoří politický režim podle Ústavy České republiky, to znamená ta svobodná soutěž politických stran, ze které se potom vytváří ústavní orgány republiky včetně Poslanecké sněmovny a jí odpovědné vlády, tak by tady jedna součást vlády měla na starost vlastně primární tvorbu politického orgánu. V tom ohledu by tedy došlo, řekl bych, k hrubému ponížení této instituce. A samozřejmě ústavní systémy, ač jsou různé, tohle to v podstatě nepřipouštějí a takový orgán, který kontroluje financování politických stran, je výrazně speciální.
Nebudu tady argumentovat ani diskusí na Americkém centru, ani diskusí Transparency International, ani jiných institucí, které se zabývají transparentností financování politiky, ale rád bych připomněl, že když Poslanecká sněmovna nebo Parlament obecně se začne zabývat tématem, které je skutečně trošku výbušným, tak není nic nenormálního, že tady jsou dva až tři návrhy, taky jsme zažili čtyři návrhy v jedné věci, nechali jsme je žít a začali jsme debatu rozvíjet právě buď na seminářích, které příslušné výbory organizovaly, případně na konkrétní půdě jednotlivého výboru, který se stal garantem pro Poslaneckou sněmovnu.
Proto žádám kolegy a kolegyně, abyste vzhledem k tomu, kolik jste prošli různých seminářů, které byly organizovány ať už z pozice vlády, Ministerstva vnitra, ať už z pozice Transparency International nebo mezinárodních institucí, nehlasovali pro zamítnutí, nechali tento návrh klidně při životě. Já souhlasím jako jeden z navrhovatelů s prodloužením lhůty k projednání. Samozřejmě vůbec nejde o to, aby se projednávalo mezi prvním a druhým čtením za 60 dnů. Může to být nejméně 90, může to být i více dnů, protože rád si počkám na stanovisko Ministerstva vnitra, které už přednášelo, a proto mě udivila slova Marka Bendy, který řekl ve svém vystoupení, že to je krok špatným směrem. Protože Ministerstvo vnitra uvažuje úplně ve stejném směru, jako je v předloženém návrhu, v odboru správních agend tohle samozřejmě je zpracováváno. ***