(15.50 hodin)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Prosím, aby tyto návrhy zazněly případně v podrobné rozpravě. Nejprve požádám o slovo zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Michala Doktora.
Poslanec Michal Doktor: Děkuji za udělené slovo. V kontextu projednávané věci konstatuji, že nejen parlamenty jsou pomalejší než ekonomická realita. Koneckonců debata o tom, jestli právo předchází vývoj ekonomiky, už několikrát vedena byla, a tohle je jedna z odpovědí. Já, ať jsem hledal, jak jsem hledal, nenašel jsem ve sněmovním tisku 509 nic, co by překonávalo rámec toho, co jsme povinni projednat. Proto vám jako zpravodaj tohoto sněmovního tisku doporučuji postoupení předmětné věci k dalšímu projednání v rozpočtovém výboru a závěrečném hlasování.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Ano, děkuji vám. Zahajuji obecnou rozpravu. Ptám se, zda se do obecné rozpravy někdo hlásí. Pan poslanec Petr Braný. Prosím.
Poslanec Petr Braný: Děkuji za slovo. Úvodem musím říct, že nebudu navrhovat žádné zamítnutí. To, co tu zaznělo od pana ministra i od pana zpravodaje, je to tak. K čemu jsme se zavázali, to tu teď máme na stole a musíme to převzít do naší legislativy. Přes to všechno, protože pan ministr byl stručný, pár slov si k tomu ještě dovolím.
V podstatě řešíme směrnici omnibus I, která vstoupila, jak už tu bylo řečeno, 4. ledna tohoto roku v platnost a nám stanovuje lhůtu, abychom se k ní přihlásili ve své legislativně do 31. prosince tohoto roku. Takže zákon je opravdu transpoziční, ovšem dává řadu možností. Vedle povinnosti informovat dohledové orgány evropského dohledu je tu ještě možnost konzultací, což je samozřejmě pro nás zajímavé, a spolupráce národních dohledových orgánů s evropskými orgány dohledu. A třetí možnost, kterou otevírá omnibus I, je řešení sporu mezi evropskými národními dohledovými orgány s výsledkem závazným pro národní dohledové orgány.
Co trošičku je na zamyšlenou a měli bychom nad tím uvažovat, až to budeme projednávat asi v té zkrácené lhůtě, že nelze přehlédnout jisté širší souvislosti tohoto nového evropského dohledového systému, který se dotýká především naší státní suverenity. Jedná se zvláště o oslabení pravomoci národních dohledů. Naší centrální bance, ale i ostatním centrálním bankám EU je de facto odebírána nezávislost rozhodování v otázkách finanční stability národního finančního systému. Způsob činnosti Evropské rady pro systémová rizika se tedy rovná vynucování doporučení této Evropské rady, protože to vnucování je omezující zejména proto, že se rozhoduje v národních dohledových institucích. V této nové situaci se tak přesune část pravomocí z národních dohledů na evropské instituce a přitom je ponechávána plná odpovědnost na národních dohledových orgánech. Jinými slovy, evropský dohledový orgán rozhodne, ale případné finanční dopady uhradí příslušný členský stát Evropské unie.
Evropské dohledové instituce jsou nově nadány pravomocemi zasahovat vůči národním finančním institucím, a to i v konfliktu s opatřeními národní dohledové instituce nebo v rozporu s národním právem. Navíc národní dohledy (jsou) většinou odpovědné národnímu parlamentu, to platí zejména u nás, nebo vládě, jak je to v některých jiných zemích, takže zde je velký potenciál konfliktů z odpovědnosti vůči evropským institucím.
V této souvislosti není jistě bez zajímavosti informace z poloviny letošního srpna. Evropská komise totiž připravuje další novou směrnici, podle které by v některých případech šlo posuzovat mateřskou evropskou bankovní skupinu i dceřinou banku jako jeden celek. To by ovšem mohlo mít za výsledek, že by mohlo bez větších omezení docházet k přesunům aktiv a pasiv mezi matkou a dcerou, což by mohlo negativně dolehnout na rozvoj českých bank vlastněných zahraničními skupinami. Také by mohly být dopady na finanční stabilitu naší domácí finanční instituce - nelze ani dohlédnout ten možný dopad. I když se může, ale nemusí jednat pouze z mé strany třeba i o spekulace, jak někdo řekne. Takže tady spíš výzva zejména k ministru financí a dalším, kteří budou určitě aktivně působit při omnibusu II a dalších směrnicích, které se budou připravovat a jsou už avizovány, aby se řešila s ohledem na ochranu zejména národních zájmů takzvaná centralizace mateřských bank a jejich dceřiných společností, aby nebyly tyto problémy.
Jinak se zúčastním aktivního jednání, které určitě očekávám v rozpočtovém výboru, a doporučuji, aby byl tento materiál postoupen do dalšího čtení. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Také vám děkuji. Ptám se na další přihlášku. Pan poslanec Miroslav Opálka v obecné rozpravě.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní předsedkyně. Chtěl bych využít příležitosti s dotazem na pana ministra, jestli je pravda, to, co se teď šíří, že matky - bankovní instituce - se již dnes snaží převádět na své dcery v České republice - banky - některé dluhopisy z rizikových oblastí. To je jedna z věcí, která je asi předmětem řešení. Musím říci, že vzniká taková určitá šeptanda, která by mohla znamenat i takovou určitou paniku. Takže to je první část.
V té druhé části se chci jenom vyslovit - pane ministře, pane úřadující první místopředsedo strany, nejlepší ministře financí, já samozřejmě respektuji, že vaše vytížení je daleko větší než mé, a obdivuji, že máte péči o mé vytížení. Ale já jsem se snažil směřovat naše jednání místo večerních hodin na pátek, na svátek, který není z jednacího řádu vyloučen jako jednací dny, takže nešlo o to, že bych chtěl méně pracovat. I když rozumím tomu, že koaliční poslanec, pokud není ve funkci, má jedinou starost, jak podpořit vládu, ten opoziční holt musí hledat v materiálech a krocích taky některé chyby nebo alternativní řešení, což samozřejmě asi vyžaduje více času.
Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pan ministr financí Miroslav Kalousek.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Já se pokusím odpovědět na obě dvě připomínky a opravdu, pane poslanče, skutečně je to ve vší úctě.
Já rozumím tomu, že jste se to snažil přesunout na pátek. Pro mě na druhou stranu je 28. řízen - říjen nesmírně... (veselost v sále). Ach, Freude! 28. říjen je pro mě nesmírně zásadní svátek a já jsem nechtěl riskovat, že bychom v tento den pracovali a svátek drželi třeba 7. listopadu (s úsměvem). Takže já pořád prostě velmi prosím, abychom lhůtu zkrátili.
Za druhé dotaz, který pokládáte. Já chápu, že takové obavy šeptandou se mohou šířit, a rád využívám této příležitosti, abych vám řekl, že jsou zbytečné, že v tuhle chvíli má národní orgán dohledu Česká národní banka dostatek nástrojů, pravomocí a kompetencí, aby zabránil dvěma logickým rizikům, které by mohly existovat. První riziko je odliv likvidity z dceřiných společností k mateřským společnostem. To druhé riziko, teoretické, je výměna aktiv za jiných než tržních podmínek. To znamená, že bonitní aktiva v dceřiných společnostech odtékají do mateřských a riziková aktiva z mateřských se přesouvají do dceřiných. Tato dvě rizika teoreticky opravdu existují, a proto vždy byla pro Českou republiku, pro jejího ministra financí i pro jejího premiéra při politických jednáních o regulačním prostředí v rámci Evropské unie mimořádně citlivá problematika regulátorů, takzvaně host/home, protože ano, existovaly v rámci Evropské unie tendence, které se snažily posílit pravomoci regulátorů mateřských společností na úkor pravomocí regulátorů zemí, kde jsou dceřiné společnosti. Tam jsme vždy zcela zásadně nesouhlasili v rámci českých národních zájmů, neboť struktura českého bankovního sektoru, jak známo, je z 99 % tvořena dceřinými společnostmi zahraničních matek. Leč přestože jsou to dceřiné společnosti zahraničních matek, podléhají dozoru národního regulátora, jímž je Česká národní banka. ***