(10.10 hodin)
(pokračuje Němcová)
Pan kolega Stanjura žádá, aby bod 49, sněmovní tisk 431, byl zařazen jako první bod po třetích čteních.
Zahajuji hlasování číslo 160. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování číslo 160, přítomno 149, pro 90, proti 27. Tento návrh jsme schválili.
Pan kolega Papež žádá, aby body ve třetím čtení, tedy body 92, 93, sněmovní tisk 355 a 398, byly z důvodu jednání ministra zemědělství nyní v Senátu zařazeny od 11.30.
Zahajuji hlasování číslo 161. Kdo je, prosím, pro tento návrh? Kdo je proti?
Hlasování číslo 161, přítomno 150, pro 132, proti 5. Návrh jsme schválili.
Tím pádem jsme si stanovili náš dnešní program a já mohu zahájit projednávání prvního bodu. Zahajuji projednávání bodu
79.
Vládní návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim
/sněmovní tisk 285/ - třetí čtení
Prosím ke stolku zpravodajů ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. Zpravodajkou ústavněprávního výboru je paní poslankyně Jana Suchá. Obdrželi jsme sněmovní tisk 285/2, který obsahuje návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy.
Otvírám rozpravu ve třetím čtení. Ptám se, zda se do ní někdo hlásí. (V sále panuje značný hluk.)
Pan ministr Jiří Pospíšil. Prosím.
Dámy a pánové, prosím o klid. Je zahájeno projednávání zákona ve třetím čtení. Všechny žádám, aby věnovali svou pozornost tomuto bodu. Pan ministr Jiří Pospíšil má slovo.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Děkuji pěkně. Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, já zde nechci dlouze hovořit o této materii, která byla velmi podrobně diskutována. Pouze opakuji, že zde projednáváme velmi významnou změnu trestního práva, kdy do budoucna by i právnické osoby mohly být trestně odpovědné. Snažili jsme se vysvětlit důvody, proč vláda s tímto návrhem přichází.
Minimálně jeden důvod je zde klíčový a to je to, že evropské společenství a mezinárodní společenství, jehož jsme součástí, dnes vnímá trestní odpovědnost právnických osob jako důležitý prvek boje proti organizovanému zločinu a proti korupci. Minimálně toto je důvod, proč předpokládám, že většina zákonodárců by měla tento návrh podpořit.
Dovolte mi, abych se za předkladatele stručně vyjádřil k některým pozměňovacím návrhům, které byly načteny ve druhém čtení. (Hovory v lavicích neustávají.) Prosím o chvilku pozornosti, protože to považuji za velice důležité.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Promiňte, pane ministře. Já ještě jednou chci požádat všechny naše kolegy, aby přenesli svá jednání mimo tuto síň a nechali pana ministra objasnit to, co nám chce v rozpravě ve třetím čtení ještě říci.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Děkuji pěkně. Já považuji za důležité se vyjádřit zvláště k návrhu ústavněprávního výboru, který rozšiřuje okruh skutkových podstat trestných činů, na které se může vztahovat trestní odpovědnost právnických osob. Předkladatel v zásadě s tímto návrhem nemá problém. Je třeba korektně zde konstatovat, že byla vedena odborná jednání s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže, který namítá, že zde dochází k určitému střetu působností tohoto správního úřadu, a pokud ten návrh bude přijat, následně justice.
My se snažíme najít jakýsi kompromis tak, aby návrh zákona, který dnes projednáváme, byl efektivní, mohl postihovat určitá jednání, která se dotýkají přidělování veřejných zakázek, na druhou stranu chceme takové řešení, které nebude poškozovat Úřad na ochranu hospodářské soutěže při výkonu jeho činnosti. Jinými slovy - mezi druhým a třetím čtením se vedla odborná debata o tom, nakolik mají být čtyři skutkové podstaty zahrnuty do trestní odpovědnosti právnických osob. Jde o skutkovou podstatu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže - § 248, dále pak skutkovou podstatu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky při veřejné soutěži a veřejné dražbě - § 256, dále pak jde o skutkovou podstatu pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži - § 257, a dále pak o skutkovou podstatu pletichy při veřejné dražbě - § 258.
Po odborných debatách - zdůrazňuji, vysloveně odborných debatách - se domníváme, že z těchto čtyř skutkových podstat mohou být tři skutkové podstaty zahrnuty do trestní odpovědnosti právnických osob, aniž by došlo k narušení působnosti Úřadu na ochranu hospodářské soutěže. Jde o skutkové podstaty uvedené pod § 256, 257 a 258.
U skutkové podstaty porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže - § 248 současného trestního zákoníku - zde jsme po odborné debatě došli k závěru, že tato skutková podstata by se v novém trestním zákoně o odpovědnosti právnických osob neměla vyskytovat, a to z toho důvodu, že při zkoumání protiprávní odpovědnosti právnických osob u této skutkové podstaty probíhá velmi složité správní řízení, kde účastníkem řízení je též Evropská komise. Evropská komise se k tomuto řízení obligatorně vyjadřuje a její stanovisko by v zásadě Úřad na ochranu hospodářské soutěže měl respektovat. Tento postup nebude možno dodržet, pokud se tato skutková podstata přenese do zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Těžko bude možné v rámci soudního řízení zajistit, aby se Evropská komise vyjadřovala, a tím řízení celé ovlivňovala. Domníváme se tedy, že u tohoto jednání je vhodné, aby nepřešlo do soudní jurisdikce u právnických osob, ale aby byla zachována výlučná působnost Úřadu na ochranu hospodářské soutěže. (Hlasitost hovorů v sále se stupňuje.)
Předkladatel tedy bude navrhovat vypuštění této jedné skutkové podstaty z návrhů ústavněprávního výboru a důvodem není snaha rozmělnit účinnost zákona, důvodem není snaha oslabit boj proti korupci. Důvodem je, aby toto specifické řízení dále mohl vykonávat ÚOHS, Úřad na ochranu hospodářské soutěže, a aby dále Evropská komise měla zde postavení, které jí na základě komunitárního práva náleží.
Tolik tedy stanovisko předkladatele k jedné důležité věci.
A ještě mi dovolte velmi stručně stanovisko předkladatele k návrhu pana poslance Šeicha, který navrhuje vypuštění dvou trestů z návrhu, a to za prvé trestu zrušení právnické osoby a za druhé trestu zveřejnění rozsudku. Navrhovatel nepodporuje tyto dva pozměňovací návrhy, a to z toho důvodu, že v případě trestu zrušení právnické osoby tři rámcová rozhodnutí Evropské unie nám výslovně doporučují, aby takovýto trest, chceme-li efektivní zákon, byl zaveden do národní právní úpravy. To znamená, je zde jednoznačné stanovisko komunitárního práva. ***