(15.10 hodin)
(pokračuje Nečas)
Co se týče opatření na evropské úrovni, jejich účinnost či neúčinnost je různá. Například zavádění nových daní na bankovní operace nebo finanční transakce rozhodně nepovažuji za šťastné. V lepším případě to vytahuje prostředky z kapes klientů bank, v horším případě to oslabuje bilance bank. Naopak např. návrh na zavedení dluhových brzd schvaluji a podporuji. Ostatně i programové prohlášení české vlády počítá se zavedením finanční ústavy.
Jinými slovy, podporuji všechna opatření, která zvýší rozpočtovou odpovědnost, zvýší důvěryhodnost a zároveň zbytečně nevytahují peníze z peněženek občanů. Máme zájem na stabilní eurozóně, máme zájem na fungující ekonomice, máme zájem na fungujícím českém exportu.
Chci také zdůraznit, že jsme zastánci skutečné rozpočtové odpovědnosti, že jsme zastánci rozpočtové disciplíny, ale také pravidel, která umožňují tuto disciplínu na národní i evropské úrovni vymáhat. Ukazuje se i na zkušenostech s tzv. maastrichtskými kritérii, že pokud nejsou podložena reálně vymahatelnými sankcemi, stávají se pouze jakousi politickou deklarací, která se snadno porušuje a vede ke snížení fiskální zodpovědnosti a fiskální disciplíny. Současně ale také platí, že si nemyslíme, že zvyšování některých plateb, o kterých jsem tady mluvil, např. právě daně za platební transakce, je tou správnou cestou, jak přivést např. vlastní zdroje Evropské unie do jejího rozpočtu.
Chtěl bych také upřít pozornost na to, že řešení stávajících problémů veřejných financí nejenom v eurozóně, ale v celé Evropské unii je pouze první krok. Že máme-li natrvalo vyřešit a konsolidovat veřejné finance, znamená to především klást důraz také na konkurenceschopnost Evropské unie. V globálním slova smyslu tato konkurenceschopnost bohužel, zdá se, klesá, a proto by neméně důrazným kategorickým imperativem vedle konsolidace veřejných financí v Evropské unii měl být i důraz na zvýšení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky v globálním kontextu.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Pan poslanec Bauer ještě protáhne interpelaci. Ano, prosím.
Poslanec Jan Bauer: Pane premiére, děkuji za odpověď. Měl bych skutečně ještě jednu krátkou, spíše kontrolní otázku, na kterou se velice těžko odpovídá, protože ta odpověď je skutečně složitá. Ve škole jsme se učili, že správné fungování státu je založeno na jedné centrální bance a na jednom Ministerstvu financí. A když se rozhlédnu po Evropské unii, tak ta funguje formou jedné centrální banky, ale 27 naprosto sofistikovaných, samostatných ministerstev financí. A já se ptám, jestli je to dlouhodobě udržitelné, nebo jestli jsem spíše chodil na špatnou školu. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, opravdu poslanec Bauer nešetří premiéra. (Smích v sále.) Nezávidím panu premiérovi tuto otázku. (Potlesk poslanců sociální demokracie.) No prostě, musí se toho premiér zhostit, to se nedá. Prosím, pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče Bauere prostřednictvím pana předsedajícího, dovolte mi, abych se v prvé řadě vyhnul otázce na hodnocení kvality vašeho vzdělání a školy, kterou jste navštěvoval (s úsměvem), a abych se rovnou vrhl k meritu věci.
Já jsem přesvědčen, že samozřejmě stávající problémy eurozóny vedle toho, že představují jistou hrozbu pro českou ekonomiku, to bychom si neměli nalhávat, samozřejmě představují i jistou výzvu. Ukazuje se v mnoha ohledech, že to, co tvrdila např. vláda České republiky v minulosti a co tvrdí i dnes, bylo skutečně pravdou. Celá řada zahraničních státníků a politiků dává dnes této uměřené politice české vlády za pravdu.
Je také ale skutečností a vážnou otázkou, kterou si bude muset položit celá česká politická reprezentace, že dochází velmi výrazně ke změně charakteru eurozóny. My jsme v roce 2003 hlasovali v referendu o přistoupení k Evropské unii, kdy jsme referendem současně schválili přistoupení k eurozóně. Nicméně tehdejší eurozóna byla měnovou unií. V posledním roce a půl se postupně tato měnová unie transformuje, nebo spíše rozšiřuje také v přerozdělovací a v podstatě dluhovou unii. Zatímco příslušné ustanovení základních smluv a Lisabonské smlouvy mluví o tom, že si jednotlivé státy neručí za své finanční závazky vzájemně, dnešní vývoj ukazuje, že tomu tak skutečně není. Čili tuto otázku, zda chceme vstoupit nejenom do měnové unie, ale současně také do unie přerozdělovací a dluhové, si budeme muset velmi vážně položit a velmi vážně vydiskutovat.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, děkuji panu premiérovi za zodpovězení těchto otázek. Teď bych požádal dalšího. To je pan poslanec Josef Nekl, který chce interpelovat činnost vlády v kauzách zmíněných na 24. schůzi - to je tedy zřejmě ta schůze, která se nekonala, tu máte na mysli. Ale prosím, můžete cokoli. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Josef Nekl: Ano, děkuji. Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, pane předsedo vlády, pane ministře, milé dámy a pánové.
V průběhu diskuse ke schválení nakonec neschváleného programu dnešní mimořádné 24. schůze Poslanecké sněmovny jste byl několikrát požádán, ať podáte podnět na orgány v trestním řízení v řadě kauz. Na tyto výzvy jste žádným způsobem nereagoval, proto má interpelace.
Jmenoval jste řadu dle vás případů zavánějících korupčním jednáním představitelů vlád České strany sociálně demokratické v předcházejících letech. Pro nedostatek času je nebudu vyjmenovávat. Je pro mě ale nepochopitelné, že již delší dobu máte závažné informace o činech, které by zasloužily nejen projednání na schůzi Poslanecké sněmovny, ale určitě trestní oznámení za zneužití pravomocí veřejného činitele či porušování povinnosti při správě cizího majetku, ať již z nedbalosti, či úmyslně.
Ptám se, proč jste tak vy či vámi pověřená kompetentní osoba neučinili? Nebo mám chápat vaše vystoupení jako jen rétorické cvičení v duchu - nejlepší obranou je útok? Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Takže jsme slyšeli interpelaci a poprosím premiéra Petra Nečase, aby se ujal odpovědi v pěti minutách. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pan poslanec tady poměrně razantně vystoupil s tím, že mám informace o porušení zákona, proč nekonám. Já mohu každého ujistit, že v případě, že dojdu k názoru, že byl někde porušen zákon, tak plním nikoliv svoji politickou, ale občanskou povinnost, tzn. obrátím se na orgány činné v trestním řízení. Mluví-li o jiných typech informací, které jako předseda vlády mám k dispozici, to nepopírám, tak to jsou informace, o kterých mi zákon nedovoluje z tohoto místa mluvit.
Na druhou stranu musím říct jednoznačně, že u nás existuje systém sdílení informací mezi jednotlivými typy bezpečnostních složek, tzn. že např. ty bezpečnostní složky, které mají na starosti sběr, analýzu a vyhodnocování informací, nemají však výkonné pravomoci a nejsou orgány činnými v trestním řízení, jsou povinny ze zákona postoupit všechny takové informace právě příslušným bezpečnostním složkám, které jsou orgány činnými v trestním řízení, a které tedy mají výkonnou pravomoc. Jsme demokratický stát, takže tady funguje toto jasné rozdělení pravomocí. To znamená, že jestliže kdokoli dojde k názoru, že byl porušen zákon, tak to mají vyhodnocovat nebo vynášet především soudy, chcete-li, především příslušné orgány činné v trestním řízení a v závěru samozřejmě nezávislý soud, nemají to vynášet politici. Jinými slovy, politici nemají právo říkat, kdo je vinen, kdo není vinen, kdo něco spáchal, kdo něco nespáchal. To by nebylo v souladu s pravidly demokratického právního státu. ***