(20.00 hodin)
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Pane předsedající, děkuji za uvedení. Z celého bloku, který tady uvádím, pokládám tuto věc za mimořádně zajímavou a po předchozí rozpravě doufám, že se ukáže, jak kdo to myslí opravdu s primární prevencí a bojem za zdravý způsob života v této zemi. (Hluk v sále.)
Dovolte mi, abych řekl, že rámcová úmluva o kontrole tabáku neboli v angličtině -
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím vás, nezlobte se. Komu se to nelíbí, ať jde kouřit, ale ministr Heger bude mluvit o kontrole tabáku a byl bych rád, kdyby měl k tomu odpovídající prostředí. Prosím, pane ministře.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Ano. Kuřáci, ať si vyjmou kartičku, až půjdou kouřit, aby bylo kvorum zachováno zdravé.
Jedná se o úmluvu, která se v angličtině jmenuje The Framework Convention on Tobacco Control, což říkám proto, že se často používá zkratka FCTC, tak jenom abych to uvedl i v této světové konsekvenci. Kontrola vznikla jako reakce na celosvětovou tabákovou epidemii s cílem ochrany současných a budoucích generací před ničivými zdravotními, sociálními environmentálními a ekonomickými následky spotřeby tabáku a expozice na tabákovém kouři.
Úmluva byla přijata v roce 2003 a v témže roce byla podepsána také ze strany České republiky tehdejší ministryní zdravotnictví paní doktorkou Marií Součkovou. Česká republika tak učinila mezinárodněprávní závazek, kterým se přihlásila k celosvětovému úsilí o ochranu lidského zdraví před negativními vlivy spotřeby tabáku a tabákových výrobků. K dokončení přístupu České republiky k úmluvě je v souladu s vnitrostátním právním řádem zapotřebí schválení oběma komorami Parlamentu České republiky a ratifikace prezidentem republiky. Připomínám, že k dnešnímu dni úmluvu ratifikovalo již 174 států včetně Evropské unie jako celku. To bych prosím pokládal za určitou zajímavost, protože smluvní stranou je tedy unie, která přistoupila k úmluvě v červenci 2004, v době, kdy již Česká republika byla součástí Evropské unie, a nebyly k tomu žádné připomínky z naší strany.
Ještě se vrátím časově. Návrh na ratifikaci úmluvy byl připraven v návaznosti na programové prohlášení vlády, kterým se vláda zavázala podporovat prevenci kouření a ochranu nekuřáků, a zdůraznil bych - ochranu dětí.
Vláda 8. června letošního roku vyslovila usnesením s návrhem na ratifikaci úmluvy souhlas. Zároveň v zájmu jasného vymezení přijímaných závazků vláda využila své právo a odsouhlasila by při aktu ratifikace. Česká republika učinila interpretační prohlášení, které je v příloze usnesení vlády.
Třetího srpna 2011 projednal vládní návrh na ratifikaci úmluvy výbor pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu a doporučil Senátu s návrhem na ratifikaci úmluvy a s prohlášením vyslovit souhlas.
Pokud by byla ratifikace dokončena, posune se Česká republika z pozice pozorovatele do pozice plnohodnotné smluvní strany úmluvy a může ovlivňovat další vývoj, zejména pokud jde o přijímání změn dodatků a protokolů, které budou konkretizovat uplatnění úmluvy v praxi.
Úmluva obsahuje řadu opatření v oblasti kontroly tabáku, jejíž úspěšná realizace se bez koordinované spolupráce na mezinárodní i na národní úrovni neobejde. Zakotvuje základní principy a doporučené postupy v oblasti obchodování s tabákem, ochrany při expozici tabákovému kouři, reklamy na tabákové výrobky, balení, označování, složení výrobků, jejich prodeje. Obecně lze říct, že právní předpisy naší republiky převážnou většinu závazků vyplývajících z úmluvy, to je z těch, které z povahy věci přicházejí pro ČR v úvahu, již dnes naplňují a v některých ohledech jsou dokonce přísnější. Vzhledem k tomu, že většina ustanovení úmluvy byla již promítnuta do právních předpisů České republiky, může se ČR soustředit na další zkvalitňování systému opatření pro snížení negativních vlivů spotřeby tabáku na zdraví jedince včetně činností v rámci Světové zdravotnické organizace a v rámci přípravy právních aktů EU. Příkladem může být zvýšená aktivita ČR v rámci přípravy návrhu prvního protokolu k úmluvě, protokol o nezákonném obchodování s tabákovými výrobky, jehož cílem je potlačení nelegálních aktivit spojených s tabákovými výrobky a snížení rizika daňových úniků při dovozu a prodeji.
Závěrem mi dovolte jednoznačně doporučit pokračování ratifikačního procesu a jeho úspěšné dokončení. Česká republika by měla dostát svým mezinárodním závazkům a dokončit proces přístupu k úmluvě, neboť akt nebude znamenat jen zvýšení prestiže České republiky na mezinárodním poli, ale její výrazné posílení v boji proti škodlivým následkům užívání tabáku a proti negativním účinkům tabákového kouře.
Možná jsem na začátku neřekl, že Česká republika je jedinou ze zemí EU, která tuto úmluvu dosud nepřijala a jak na poli mezinárodním, tak na poli zdravotnickém v mezinárodním společenství je nám to často vyčítáno.
Dámy a pánové, my jsme v předchozím bodu mluvili hodně, nebo slyšeli jsme hodně řečníků mluvit o primární prevenci, o boji za zdravý způsob života. Já bych dodal, že závislost na kouření a tabáku je velmi těžkou závislostí, která se strašně špatně odnaučuje. Ten boj preventivní se odehrává nejen na půdě hygienické služby, ale na úrovni nemocnic a různých zájmových organizací a jeho hlavní význam spočívá v tom, aby se šířily znalosti nejenom mezi kuřáky a omezoval se jejich zlozvyk, což je velmi těžké a nepříliš zatím úspěšné, ale aby se bránilo tomu, aby tomu návyku podléhaly děti, protože ty potom se už těžko odnaučují. Je na nich růst toho zatížení, které je prolnuto celou populací.
Děkuji vám za podporu a věřím, že ratifikaci té úmluvy podpoříte.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď bych požádal zpravodaje pro první čtení poslance Jana Bauera. Prosím ho o slovo k úvodu ještě před rozpravou. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Bauer: Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně a kolegové, jsme samozřejmě v režimu schvalování v rámci mezinárodních smluv a já nechci určitě snižovat význam tohoto materiálu, ale každopádně si dovolím, předpokládám s vaším svolením, neopakovat ty důležité věci, které se týkají této mezinárodní smlouvy a které byly řečeny ústy pana ministra zdravotnictví. Pouze bych vás chtěl požádat, abychom propustili tento materiál do druhého čtení, a zároveň si dovoluji navrhnout, abychom ho přikázali zahraničnímu výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Dobře. Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu a do ní je přihlášený pan poslanec Boris Šťastný. Prosím, máte slovo.
Poslanec Boris Šťastný: Vážený pane předsedající, vážená Sněmovno, v tuto večerní dobu snad nikotin a alkohol jsou jediné legálně dostupné drogy, které mohou krátkodobě stimulačně prospěti poslancům k soustředění, nicméně já na rozdíl od pana předsedajícího nebudu nabádat k jejich užívání, ale dovolím si velmi stručně říci několik poznámek k tomuto podle mého názoru velmi důležitému tisku.
Já bych mohl s ohledem na to, že jsem se v uplynulých dvaceti letech ať už s mezinárodními, tak i národními odborníky touto materií průběžně zabýval, zde hovořit velmi dlouho a mohl bych se velmi radovat nad tím, že konečně dospěla na pokraj ratifikace. ***