(9.10 hodin)
Poslanec David Rath: Paní předsedající, dámy a pánové, dobré ráno.
Čekají nás tři zdravotnické zákony, respektive čtyři - pět zdravotnických zákonů, tedy balík zdravotnických zákonů, a myslím, že nemá cenu u každého z nich opakovat některé věci, které mají společné. Proto si dovolím teď na začátku určitou souhrnnou zprávu, určité souhrnné vystoupení k této materii.
V podstatě jde o balík zákonů, o kterých vláda říká, že jsou to ty pravé reformní zákony, které mění české zdravotnictví. Musím konstatovat, že tyto zákony a jejich návrhy vznikly ještě za Topolánkovy vlády a připravoval je ministr Julínek. Doznaly sice jistých změn a úprav, bohužel ne však zásadních. Současný ministr zdravotnictví tak trochu posloužil jako pošťák pana exministra Julínka a dá se říct, že dnes máme v závěrečném čtení na stole pohrobky po panu ministru Julínkovi, Cikrtovi a panu Šnajdrovi, který mezitím z ministerstva přesídlil sem do Poslanecké sněmovny.
Navíc tyto zákony trpí úplně tímtéž, co jsme kritizovali včera, při té první fázi takzvané zdravotnické reformy. To znamená nepřehledností, chaotičností, obrovským množstvím pozměňovacích návrhů, které se objevily až zde v Poslanecké sněmovně. U podstatné části z nich nikdo ani netuší, jaký budou mít reálný dopad na pacienty a na zdravotnickou veřejnost.
Jeden příklad za všechny. Pan Marek Šnajdr např. sem vpašoval návrh, kdy povinně se budou muset přeregistrovat všichni soukromí lékaři. Myslím si, že je to hezký dárek pravice pro soukromé lékaře, že zhruba 16 tisíc lékařů, kteří mají registraci, nic neporušili, fungují bez problémů, bude teď muset projít touto obludnou buzerací, úřednickou buzerací, vlastně kvůli ničemu, kvůli rozmaru ODS a dalších stran vládní koalice, a je potřeba si zapamatovat, že tento návrh přinesl do Sněmovny Marek Šnajdr, bývalý první náměstek ministra zdravotnictví, předseda správní rady VZP a poslanec za ODS. Bude to znamenat, že všichni lékaři budou muset chodit na úřady, dokládat spoustu papírů, úřady tím budou zavaleny, samozřejmě lékaři to budou muset zaplatit, bude je to něco stát. Tato obludná buzerace 15 či 16 tisíc lékařů nemá žádný význam. To je asi tak totéž, jako kdyby pravice přišla s tím, aby se přeregistrovali všichni živnostníci. Má to stejnou logiku. Nevím, proč tuto obludnou buzeraci tady podporujete, chcete schválit a chcete na lékaře uvalit. Jsou proti tomu všichni mimo vás, kteří to považujete za báječný nápad.
Ale to není jediná věc, co tento chaotický nesmyslný balík přináší. Má v sobě návrh na to, že záchranná služba má dojíždět o pět minut později, nikdo přesně neví proč, protože platí současná vyhláška, kde patnáctiminutový limit je bez problémů dodržován na drtivé většině území, tudíž není žádný logický důvod, proč tento patnáctiminutový limit měnit, jak navrhuje Ministerstvo zdravotnictví, na 20 minut.
Navíc všechny tyto zákony jako by se bály slov lékař, resp. zdravotník, a bály slova pacient. Místo toho se to všude hemží poskytovatelem služby. Prosím vás, poskytovatelé služby jsou i pracovnice veřejných domů! To jsou také poskytovatelky služeb. Tady Ministerstvo zdravotnictví degraduje lékaře a sestry na jakési poskytovatele služeb, zdravotní péče už není nazývána zdravotní péčí, ale službou. Službou je cokoli. Takže když lékař operuje, transplantuje srdce, tak nejde o zdravotní péči, ale o jakousi službu. Stejné služby, znovu říkám, poskytují i pracovnice vykřičených domů. Ty poskytují také služby. Už nejde o zdravotní péči, ale o jakousi službu. A pacient už není člověk, který potřebuje péči a potřebuje pomoc, ale jen jakýsi příjemce té služby, jakýsi zákazník. Jako asi když přijdete do obchodu s pečivem, tak jste také zákazník, tak když ležíte na operačním stole, tak jste také zákazník.
Jistě, není to asi nic zásadního, proč by se musel zbořit svět. Když měníme desetiletí, možná staletí zavedenou terminologii, proč by nemohli přijít a vstát noví pravicoví revolucionáři, kteří předělají veškerou ustálenou terminologii na jinou terminologii? Vždyť konečně jsme to zažili i v minulosti, i v 50. letech, zase po jiné fázi naší historie se také ustálené termíny opustily a vymýšlely se proto termíny nové, které lépe vyhovovaly představám tehdejších ideologů. Dnes jsme v podobné situaci, máme ale pravicové ideology, takže tato terminologie, která je a bude zaváděna, lépe vyhovuje pravicovým ideologům, dělá jim asi dobře, že lékař už není lékař, ale jen poskytovatel služby, že pacient není pacient, ale klient, a zdravotní péče už není zdravotní péčí, ale pouze službou. Také vidíte, jak se zákon jmenuje, o službách a o těchto věcech.
Kdyby šlo jen o tyto termíny, tak bychom se nad tím mohli pousmát a říci, bohužel to tak bývá, lidé někdy kladou význam a důraz na věci, které jsou málo podstatné a bezpodstatné, více méně spíše symbolické. Udělají s tím trochu paseky, protože než se v tom všichni zorientují a naučí se to znát, bude to stát nějakou korunu, protože ustálená terminologie se bude tím pádem měnit a budou se přepisovat různá razítka a formuláře postupem času, aby se přizpůsobily této nové terminologii a nové řeči naší nové pravice. Za pár let si na to buď zvykneme, nebo zase přijde jiná vlna a zase to přejmenuje na něco jiného, třeba zase zpátky na zdravotní péči, zdravotníky a pacienty. Tak už to v životě bývá.
V podstatě to tedy mimo chaosu v terminologii nepřináší žádné zlepšení ani pro pacienty, ani pro lékaře. Tyto novely vyvolají jenom velkou řadu různých otazníků a debat, jako jsme třeba zažili debatu nad tím, zda nebude omezeno právo pacienta, přijímat návštěvy svých příbuzných během hospitalizace. I takové úvahy se objevily, že tento zákon omezuje práva pacientů na celkem široké, neomezené návštěvy jeho blízkých v nemocnicích. A bude o tom diskuse nejenom mediální, ale i odborná, že se bude debatovat, jestli oproti současnému stavu jde o změnu zásadní, změnu kosmetickou, nebo totéž. Prostě jen proto, že se to pojmenovává trochu jinak, popisuje trochu jinak a vyvolá to spoustu otazníků. A samozřejmě se najdou vykladači, tak jak jsme to viděli v médiích, kteří jasně řeknou, že ano, že současná práva pacientů budou omezena a příbuzný pacienta bude ho moci navštěvovat v nemocnici jen třeba v úředních hodinách, nikolivěk mimo úřední hodiny. Já si dokonce myslím, že ten zákon to takto ani nemyslí, ale je to napsáno tak chaoticky, tak nejasně, že to obdobné debaty vyvolá. A těch obdobných debat můžeme čekat desítky v každém jednotlivém případě. Protože tyto novely úplně nesmyslně mění, jak říkám, desetiletím ustálenou terminologii, na kterou si zvykli pacienti, kterou znají lékaři, kterou znají zdravotní sestry, kterou znají právníci, kteří ošetřují a starají se o dodržování pravidel v rámci zdravotnictví.