(20.20 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď ještě poprosím pana poslance Jana Chvojku, protože ústavněprávní výbor má také usnesení. Prosím ho, aby nás seznámil s jednáním výboru.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. 63. usnesení ústavněprávního výboru z 27. schůze konané dne 22. srpna 2011 zní takto: Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb.,, zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Po odůvodnění náměstka ministra práce a sociálních věcí doktora Petra Šimerky, zpravodajské zprávě poslance doktora Jana Chvojky a po rozpravě ústavněprávní výbor:
1. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila,
2. pověřuje místopředsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu,
3. zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona ve schůzi ústavněprávního výboru.
Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, děkuji, pane poslanče. Teď bych tedy otevřel obecnou rozpravu s panem poslancem Grospičem, který by vystoupil jako první. Prosím, pane poslanče, můžete začít.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych na úvod řekl, že Komunistická strana Čech a Moravy má vážný problém s předloženou novelou zákoníku práce.
Vláda opírá svou důvodovou zprávu a předložený návrh zejména o nález Ústavního soudu publikovaný pod číslem 116/2008, kde uvádí v důvodové zprávě, že chce reagovat především na tento nález v základních systémových přístupech a promítnout do zákoníku práce i formálně podpůrnou působnost občanského zákoníku v pracovněprávních vztazích. Vláda také dále v důvodové zprávě uvádí, že chce reagovat nejen na programové prohlášení ze dne 4. srpna 2010 vlády, ale také akcentovat obecný princip autonomie vůle účastníků základního pracovněprávního vztahu, to jest zaměstnavatele a zaměstnance, při zachování nezbytné míry ochrany zaměstnance a provést další podrobnější změny, které nebyly realizovány předchozími změnami zákoníku práce, a uvádí, že jsou potřebné a je potřeba provést také adekvátní legislativně technické úpravy, které navazují na změny, které jsou uvedeny jak v důvodové zprávě, ale také v transparentnosti s normami Evropské unie. V této souvislosti bych chtěl říci, že zákoník práce byl novelizován téměř sedmnáctkrát od svého přijetí. Hlavní argument podle názoru klubu Komunistické strany Čech a Moravy neobstojí a nesplňuje své požadavky, že je třeba a že předložená novela reaguje především na nález Ústavního soudu č. 116 z roku 2008.
Velký problém, který zákoník práce, nebo novela zákoníku práce otevírá a vytváří zcela specifickou otázku, je právě vztah zejména k občanskému zákoníku, kde bych chtěl v této souvislosti upozornit na moment, který se v současné době otevírá. Spočívá v tom, že souběžně s touto novelou je projednáván nový návrh občanského zákoníku, který by měl vstoupit v účinnost mnohem později než tato novela. Přesto tato novela zákoníku práce odkazuje v podstatě na tento občanský zákoník a předpokládá úpravu řady momentů v pracovněprávních vztazích podle institutu navrhovaného nového občanského práva. Vzniká tedy otázka, jakým způsobem bude vyplněna mezera od nabytí účinnosti této novely zákoníku práce v případě jejího přijetí a nového navrhovaného občanského zákoníku.
Pro Komunistickou stranu Čech a Moravy je také nepřípustná obrovská míra liberalizace pracovněprávních vztahů, která je prodchnuta celým návrhem této novely zákoníku práce, a domníváme se, že ani úprava legislativně technická či pojmová neodpovídá potřebám ochrany míry zaměstnanců v jejich nerovném postavení vůči zaměstnavateli. Pokud bude tato novela zákoníku práce přijata, zcela určitě se promítne do zhoršujícího se stavu na trhu práce, vystaví zaměstnance ekonomickému tlaku přijímat hůře placenou práci, práci v režimu, který bude nahrazovat hlavní pracovněprávní poměr, zejména v pracovněprávním poměru na dobu určitou, kde zcela míjí základní práva a postavení zaměstnanců, a také bude směřovat k tomu, že budou tyto pracovní poměry nahrazovány obdobnými pracovními poměry, to znamená dohodami o pracovní činnosti nebo dohodami o provedení práce.
Velký problém má Komunistická strana Čech a Moravy s tím, že také dochází k dalšímu oslabování postavení odborových organizací, a to zejména v kolektivním vyjednávání, kdy na druhou míru oslabování institutu ochrany zaměstnanců zákoníku práce se přenáší, a poukazuje na to, že by tyto věci měly být napříště řešeny právě v kolektivním vyjednávání.
Dovolte tedy, abych za klub Komunistické strany Čech a Moravy i za sebe i za odborové organizace uvedl, že v podrobné rozpravě navrhnu zamítnutí této předložené novely zákoníku práce. Domníváme se, že z hlediska práv zaměstnanců je tato novela nepřijatelná, poněvadž výrazně zhorší do budoucna jejich postavení. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Kdo další do obecné rozpravy? Pokud už nikdo, tak můžeme obecnou ukončit a rovnou požádám pana poslance Grospiče, aby tedy zahájil podrobnou.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Dovolte, abych tedy navrhl v podrobné rozpravě návrh na zamítnutí předložené novely zákoníku práce.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To bylo zamítnutí. Teď požádám pana poslance Jana Chvojku, aby vystoupil v rámci podrobné. Prosím.
Poslanec Jan Chvojka: Dámy a pánové, já bych se chtěl přihlásit k souboru pozměňovacích návrhů, které máte na svých lavicích, na svých stolech, a chtěl bych je krátce odůvodnit. Týkají se v podstatě tří oblastí, u kterých si myslím, že si zaslouží změnu.
První blok těchto změn. Body, které navrhuji ke zrušení, mají v zákoníku práce upravit možnost zaměstnavatele rozvázat pracovní poměr se zaměstnancem, který v době dočasné pracovní neschopnosti porušil režim dočasně práce neschopného pojištěnce. Přijetí takové úpravy by dle mého znamenalo nekoncepční a s ohledem na stanovisko Legislativní rady vlády i protiústavní prokřížení soukromoprávní a veřejnoprávní úpravy.
Druhá oblast. To je ta, kde novela zákoníku práce má přinést koncepci, podle níž by pracovní smlouva měla být uzavírána jen v písemné formě. Nedodržení formy má mít za následek absolutní neplatnost smlouvy. Přijetí tohoto návrhu by znamenalo otevření prostoru pro vznik takzvaných faktických pracovních poměrů. Pokud by totiž zaměstnanec vykonával pro zaměstnavatele závislou práci bez řádně uzavřené písemné smlouvy, nevznikl by právem uznaný pracovněprávní vztah, nýbrž právě jen vztah faktický. To by znamenalo ohrožení a narušení právní jistoty osob zapojených v pracovním procesu. Navrhuji proto pravidla týkající formy právních úkonů směřujících ke vzniku pracovněprávního vztahu přepracovat. Právní úkon směřující k uzavření pracovněprávního vztahu může být podle navrhovaného řešení platně učiněn i ústně, ovšem v případě ústavního uzavření vznikne zaměstnavateli povinnost předat zaměstnanci nejpozději v den nástupu do práce písemné potvrzení o obsahu pracovněprávního vztahu. Toto potvrzení bude muset obsahovat alespoň podstatné náležitosti příslušného právního úkonu. Jeho nevydání nebude znamenat neplatnost úkonu, který byl učiněn předem ústně.
Třetí oblast se týká novely zákoníku práce v těch bodech, kdy má přinést pravidlo, podle nějž bude odborová organizace působit u zaměstnavatele jen tehdy, pokud jsou alespoň tři zaměstnanci zaměstnavatele členy této odborové organizace. Ve vládou navržené podobě by tato právní úprava dle mého způsobila vyloučení ústavně chráněného práva zaměstnanců na sdružování k obhajobě hospodářských a sociálních zájmů u zaměstnavatele, který zaměstnává jen jednoho či dva zaměstnance. Zákon by totiž bránil tomu, aby u takovéhoto zaměstnavatele působila odborová organizace, a tím by došlo k odepření ústavně chráněného a ratifikovanými mezinárodními smlouvami garantovaného práva jeho zaměstnanců na odborové sdružování. Za účelem odstranění tohoto zjevného rozporu s ústavním pořádkem a s mezinárodními smlouvami tedy navrhuji, aby odborová organizace působila u zaměstnavatele tehdy, pokud je alespoň jeden zaměstnanec zaměstnavatele členem této odborové organizace.
Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Teď bych požádal paní poslankyni Lesenskou, aby vystoupila.
Poslankyně Vladimíra Lesenská: Já bych se pouze chtěla přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který máte předložený písemně ve svých lavicích, a to včetně odůvodnění, které tam je docela podrobně popsáno. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím. Teď nevím, kdo dřív, ale pan ministr může vystoupit okamžitě. Prosím. ***