(18.10 hodin)
(pokračuje Heger)
Považuji za nutné ještě zdůraznit, že zákonem budou zdravotní služby vymezeny obecně. Tato obecná úprava je bez konkrétností, na konkrétní návaznosti, na úhradu z veřejného zdravotního pojištění.
Stejně tak zdravotní služby zakotvené v zákoně o specifických zdravotních službách nebo v zákoně o zdravotnické záchranné službě mají ve vztahu k právním předpisům upravujícím veřejné zdravotní pojištění obecnou povahu. Rozsah úhrady budou stanovovat pracovní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění.
Uvádím, že jsem se seznámil s usnesením výboru pro zdravotnictví a pozměňovacími návrhy k tomuto zákonu a podporuji je.
Děkuji vám za pozornost a v další rozpravě požádám o zkrácení lhůty mezi prvním a druhým (?) čtením na 48 hodin. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane ministře. My jsme tento návrh v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro zdravotnictví. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk číslo 405/1. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Boris Šťastný.
Poslanec Boris Šťastný: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, v rámci zpravodajské zprávy v prvním čtení bylo řečeno vše podstatné a v rámci předkládací zprávy též vše podstatné v prvním i druhém čtení panem ministrem zdravotnictví.
Za důležité pokládám, že po projednání v prvním čtení byl tento sněmovní tisk projednán na celkem dvou zasedáních výboru pro zdravotnictví, a to na 9. schůzi dne 23. 8. 2011, kdy proběhla obecná rozprava a došlo k načtení jednotlivých pozměňovacích návrhů, následně pak byl tento tisk velmi podrobně projednán na následující schůzi číslo 10, a to o dva dny později, tedy 25. 8. 2011. Bylo přijato usnesení číslo 50, které doporučuje přijmout tento návrh zákona a současně obsahuje všechny schválené pozměňující návrhy.
Tolik ve stručnosti má zpravodajská zpráva. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Do ní se hlásí paní poslankyně Soňa Marková a já jí dávám slovo.
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, dovolte mi, abych se ve druhém čtení tohoto zákona vrátila ke způsobu projednávání této takzvané zdravotnické reformy. Já bych tento způsob projednávání označila za nehorázný, zvlášť co se týká projednávání ve výboru pro zdravotnictví.
Výbor pro zdravotnictví minulý týden se sešel za velkého zájmu veřejnosti a projednával šest zásadních zákonů týkajících se druhé fáze takzvané zdravotnické reformy. Bohužel musím konstatovat, že se toto jednání v žádném případě nedá označit za seriózní snahu aspoň částečně nahradit zcela nedostatečné projednávání takto závažné materie ještě před předložením do vlády a následně do Poslanecké sněmovny. Odborná i občanská veřejnost na tomto výboru mohla být svědkem - a já jsem to označila za arogantní plivnutí do tváře nejen poslanců a poslankyň zdravotního výboru, ale všech občanů České republiky. Na prostudování stovek stran pozměňovacích návrhů, na prostudování stovek stran nevyslyšených připomínek odborných společností, profesních organizací, odborů, Ligy lidských práv, veřejného ochránce práv a dalších - tyto pozměňovací návrhy jsme většinou dostali na stůl těsně před jednáním - na prostudování těchto stovek stran pozměňovacích návrhů nám vládní koalice milostivě přidělila jeden celý den. Přitom už teď jsme opět svědky toho neblahého zvyku, který tady je v poslední době, že těsně před hlasováním ve výboru nebo ve druhém čtení se objevují mnohastránkové pozměňovací návrhy, které většinou jsou částečně z pera Ministerstva zdravotnictví, které si vládní poslanci a poslankyně bez mrknutí oka jako bezduché ovce přisvojují, schvalují a odhlasují.
Myslím si, že právě proto, že řada pozměňovacích návrhů je vlastně oprava legislativně technických chyb a také závažných věcných chyb, jde o to, aby se ve spěchu napravilo to, co bylo způsobeno tím, že do Poslanecké sněmovny byly předloženy ne seriózní návrhy zákonů, ale paskvily, které nebyly projednány.
Myslím si, že v tuto chvíli jsme svědky toho, že dostáváme na lavice neustále další a další pozměňovací návrhy, které neprošly ani zdravotním výborem. V tuto chvíli tady podle mne nesedí nikdo, kdo by věděl, jak ve skutečnosti budou zdravotnické zákony vypadat a jaké přinesou škody - no tak jedině že by přinesly ty škody -, které mohou takto připravené zákony napáchat.
Já jsem v prvním čtení za KSČM velmi podrobně hovořila o podstatě tohoto návrhu zákona a také jsem vysvětlila, proč u pěti ze šesti návrhů navrhuji za KSČM zamítnutí.
Mimochodem, i do prvního čtení jsme dostali zákony tak, že jsme je dostali pár dnů před prvním čtením a nebyl dostatek prostoru na jejich prostudování. Bohužel se nestalo, aby byl alespoň delší čas na prostudování. Právě naopak. Koalice si s arogancí sobě vlastní prosadila dokonce zkrácení lhůty pro projednání ve výboru a nyní se opět snaží zkrátit čas mezi druhým a třetím čtením tak, aby v podstatě asociální vize, které odmítá nejen KSČM, ale většinově odborná i laická veřejnost, prosadila do této schůze Sněmovny. Mimořádné schůze. Myslím si, že to je především proto, aby nikdo nepřišel na ukryté "miny" typu minule nadstandardně prohlasovaného přílepku v podobě pozměňovacího návrhu o právu na informace o odměnách a platech ve veřejné sféře a další a další.
Jen pro připomenutí, protože tady nechci opakovat to, co jsem říkala v prvním čtení, krátce dodávám dva hlavní důvody, proč odmítáme zdravotnickou reformu jako celek, a tedy i tuto takzvanou druhou část. Je to ze dvou hlavních důvodů. Je to kvůli neodůvodněnému navyšování spoluúčasti pacientů bez sociálních kompenzací pro ty, kteří již dnes mají problémy s přístupem k potřebné kvalitní zdravotní péči. Druhý významný důvod je zavádění dvojí péče. Péče pro bohaté a pro ty, kteří nebudou mít dostatek finančních prostředků a budou ohroženi takzvanou řízenou péčí, tedy tím, že o jejich potřebách ve skutečnosti nebude rozhodovat lékař, ale jejich zdravotní pojišťovna a samozřejmě množství finančních prostředků, které budou mít buď u sebe, nebo na připojištění.
Teď ještě konkrétně k některým věcem právě k zákonu o zdravotních službách. Myslím si, že každý z poslankyň a poslanců jste obdrželi rozsáhlé rozbory např. Ligy lidských práv, kde se pozastavují nad některými velmi důležitými body tohoto zákona. Jen ve stručnosti vám připomenu.
Zdravotní péče může být beztrestně poskytována na nedostatečné úrovni z důvodu nové definice postupu tzv. lege artis. Zákon totiž zakotvuje i problematický dovětek - s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. To může znamenat, že i nedostatečně vybavené a podfinancované nemocnice bez ohledu na množství kvalifikovaného personálu budou poskytovat péči na náležité odborné úrovni. Pokud by takovou péčí byla způsobena škoda, nebude se moci pacient úspěšně domoci odškodnění. ***