(16.50 hodin)
(pokračuje Putnová)
Všichni jsme se shodli na tom - koneckonců, tato Poslanecká sněmovna také - že státní maturita je krok správným směrem a že v tomto budeme pokračovat. Shoda byla také v tom, že státní maturita vyžaduje změnu. Shodly se na tom dokonce i dokumenty, které vydalo Ministerstvo školství, a v dlouhodobém záměru, který byl datovaný v březnu 2011, je ustanovení, které praví o tom, že se budou zabývat změnami, které vyplynou z požadavků na změny po ukončení prvního ročníku státních maturit. Změny jsou tedy nutné a otázkou je, jak je načasovat.
Pokud chceme řídit změnu, musíme vědět, že změna je přijatelná a že je dobře načasovaná. Dotazovali jsme se pana ministra, zda jsou schopni na Ministerstvu školství připravit administrativně a odborně státní maturitu ve znění dřívějších předpisů, tedy maturitu ze tří povinných předmětů, už během příštího roku, a byli jsme ujištěni, že Ministerstvo školství tento úkol zvládne.
Druhou podmínkou úspěšného řízení změn je dobré načasování. A tady bych chtěla říct, že společnost, školská veřejnosti i žáci jsou po prvním ročníku připraveni přijmout změny. Neměli bychom tento potenciál, potenciál pro změnu, nechat vyšumět. Neměli bychom promeškat správnou chvíli a začít požadavkem na změnu tím, že změnu odložíme. Máme příležitost, abychom v krátkém čase dokázali, že jsme připraveni jednotně se postavit za to, aby maturity byly efektivní, moderní, finančně méně náročné, aby byly méně náročné administrativně, aby nezatěžovaly tolik učitele, nestresovaly tolik studenty a abychom to udělali v nejkratším možném čase, což je jeden rok.
Připravili jsme proto pozměňovací návrh, který bude součástí podrobné rozpravy, a žádám vás, abyste tuto možnost zvážili, abychom šanci, kterou dnes máme, přijali, abychom umožnili studentům maturovat moderně, maturovat způsobem, který odpovídá 21. století, a abychom ukázali, že to můžeme udělat s mnohem menším finančním zatížením a náročností na učitele středních škol. Závěr tedy školského výboru byl, že bychom měli posunout maturitu, třetí předmět, pouze o rok a tento rok využít plně k tomu, aby se nastavila nová forma, která už bude mít všechny parametry, o kterých jsem mluvila.
Těch důvodů bylo mnoho a nechci Poslaneckou sněmovnu zatěžovat detaily, ale věřím, že studenti přivítají tuto zprávu. Každopádně pro ně je důležité, že v příštím roce budou maturovat stejným způsobem a že ministerstvo je připravené akceptovat změny, které vycházejí z požadavků školského výboru.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji, paní poslankyně. Další přihlášenou je paní poslankyně Marta Semelová.
Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Dobré odpoledne, vážené kolegyně a vážení kolegové.
V mnohém, co tady moje předřečnice řekla, souhlasím. Souhlasím s tím, že jsme se, a že je to dobře, shodli na tom, že státní maturita je potřeba. Souhlasím s tím, že je potřeba následující roky řádně připravit. Ale výhrady mám ke zkrácení na jeden rok.
Příprava státní maturitní zkoušky trvala roky. Všichni víme, že při tom vládly značné emoce, a nebylo tomu jenom v těch předcházejících letech, ale bylo tomu i v roce minulém, kdy byla spuštěna generálka, poté jarní ostrá verze a kdy i emoce mnohdy živila různá média. V minulém školním roce tedy proběhla poprvé státní maturitní zkouška, pokud můžu použít tento zjednodušený název, a všichni víme, s jakým výsledkem - že zhruba 20 % studentů neprospělo, dalších 9 % nebylo připuštěno nebo se nedostavilo k této maturitní zkoušce. Nesvědčí to o tom, že chyba by byla v tom, že jsme zavedli maturitu, ale svědčí to o tom, že pokles vzdělání byl u nás značný, a koresponduje to i s mezinárodními průzkumy. Myslím si však, že státní maturita, která byla spuštěna, a mluvili jsme tady o tom opakovaně, měla spoustu chyb, dlouho se o ní diskutovalo, měla nedostatky, v průběhu této přípravy docházelo k různým změnám, na školách vládl chaos jak mezi učiteli, tak mezi studenty.
Proto považuji za velice nutné, abychom se skutečně seriózně zabývali vyhodnocením tohoto prvního ročníku maturitní zkoušky. Zároveň vím, že na Ministerstvu školství už se pracuje na úpravách, které by ji měly zjednodušit, které by měly zjednodušit administrativu, se kterou se školy musely potýkat. Pokud k tomuto nedojde a přistoupíme na příliš urychlené zavedení povinného třetího předmětu, tak školám, studentům, učitelům nepomůžeme. Je potřeba nejdříve připravit školy tak, aby státní maturita nenahrávala pouze studentům gymnázií, ale aby tuto maturitní zkoušku mohli dobře připravení studenti zvládat i na středních odborných školách, na školách technických.
Čili jsou tady značné problémy, které nejsme schopni vyřešit a Ministerstvo školství není schopno vyřešit v průběhu jednoho roku. To je, myslím, velice známo. Velký problém je s cizím jazykem, ze kterého by museli všichni studenti maturovat povinně. Tady jsou značné rozdíly na školách a je tady potřeba i sjednotit klasifikaci a další důležité věci.
Moje předřečnice mluvila o tom, že Ministerstvo školství ústy pana ministra nás ujistilo, že je schopno připravit za rok maturitní zkoušku v tom novém pojetí, to znamená, že stačí pouze roční odklad. To je sice pravda, ale zároveň bylo řečeno panem náměstkem Němcem, že tato příprava bude s chybami, že bude urychlená a že bude opět potom nespokojenost na školách. Proto považuji za důležité, aby se zabránilo dalšímu chaosu, aby se zabránilo dalším nejistotám, ale také zpochybňování státní maturitní zkoušky jako takové, připravit tu verzi se třemi povinnými předměty skutečně dobře a na to je podle našeho názoru optimální doba dvou let, jak je to v předloženém návrhu.
Já bych vás proto, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěla požádat o podporu tohoto návrhu novely školského zákona a požádat vás i o podporu zkrácení lhůty tak, jak tady zaznělo, na 48 hodin. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, paní poslankyně. Z místa se do rozpravy přihlásil pan poslanec Pavel Bém.
Poslanec Pavel Bém: Paní předsedající, dámy a pánové, dovolte i můj krátký pohled na věc. Realitu je vždycky možné popsat různými jazykovými výrazy. A můžeme říci, že jedna samá událost, skutečnost, může být hodnocena například slovem, termínem, "z půlky plná sklenice". Ta samá sklenice ale může být také poloprázdná a díváme se a měříme sklenici, ve které je stejný objem vody. A já uvádím tento příklad, tuto metaforu, protože navážu na předsedkyni školského výboru. ***