(16.10 hodin)
(pokračuje Heger)
A jestliže tady zaznělo, že ten zákon je úplně zbytečný, že můžeme zůstat u současné legislativy, tak proti tomu se musím ohradit tím, že od roku 1966 se velmi výrazně proměnilo nazírání na zdravotnický systém a na všechny systémy, které jsou ve světě. A v kultuře konce minulého a současného století naprosto jednoznačně převládla práva pacienta, možnost pacienta rozhodovat o svém zdraví, o službách, které jsou mu ze strany zdravotníků poskytovány, a o tom, které z těch služeb přijme a které ne. Zákon naprosto opouští bývalý paternalistický přístup. Ten přístup byl změkčován postupně v celé řadě novel jmenovaného zákona o zdraví lidu. Novely se ale nakonec staly tak nepřehlednými, že bylo potřeba pro porozumění zdravotníků, pro jasné právní definice a pro pochopení zákona celou řadu terminologických termínů předefinovat.
Pokud jde o tažení proti lékařům, které zde prezentoval pan prezident Rath, tak zde musím naprosto jednoznačně odmítnout to, že sankce byly do zákona vneseny jako nějaký naschvál proti lékařům. Ministerstvo zdravotnictví, vláda, a je to nakonec reprezentováno i ve vládním prohlášení, je si vědoma velkého významu zdravotníků, je si vědoma jejich práv, potřeb odborných i ekonomických a hluboce tyto potřeby respektuje. Na druhé straně je potřeba konstatovat, že jsme každý měsíc svědky určitých pochybení zdravotníků, určitých morálních selhání. Já bych jenom připomněl poslední kauzu nemocnice v Kyjově a zneužívání předepisování léků. Proti těmto nešvarům je potřeba bojovat, ne jenom o nich mluvit v době, kdy chceme kritizovat Ministerstvo zdravotnictví a kdy říkáme, že Ministerstvo zdravotnictví nic proti nešvarům nedělá a má je odstranit, a pak teprve reformovat zdravotnictví.
Dámy a pánové, to je nejhlubší omyl, který provází tuto zdravotnickou reformu. Uvědomte si prosím, že ty nešvary, které jsou, mají příčinu v lidském chování, a jestliže tomu chování nedáme taková pravidla, aby tyto nešvary, ať je to korupce, ať to jsou různá selhání, která se týkají ekonomiky nebo zneužívání postavení, jestliže nedáme taková pravidla, která by byla vynutitelná, tak tyto nešvary spíše podporujeme, než bychom proti nim bojovali. A ti lidé, kteří pravidla, která každý zdravotník v sobě zčásti má, a naštěstí většina je má hluboce zakotvena, pravidla morální, tak potom ti, kdo je dodržují, jsou za ty hloupé, kteří jsou jenom postiženi tím, že lidé, kteří je nedodržují, ten systém devastují, šidí pacienty a přinášejí morální skvrny pro všechny zdravotníky.
Konkrétně k těm pokutám, které zde byly kritizovány. Je potřeba respektovat ty částky jako maximální. My tady před sebou nemáme zákon, který pojednává zvlášť o praktických lékařích, nebo sólistech, kteří vykonávají zdravotnické povolání jako jednotlivci v soukromých ambulancích. My zde máme zákon, který řeší všechna zdravotnická zařízení, kde máme na druhé straně extrému nemocnice, které mají třeba dva a půl tisíce lůžek. Každá ta sankce musí být úměrná velikosti obratu toho zdravotnictví. Sankce jsou velmi dobře ošetřeny obecnou pasáží, která říká, že jsou aplikovány správním orgánem, který nejprve posoudí možnost nápravy, posoudí, jaká nápravná opatření byla přijata, a teprve pokud opakovaně jsou všechna ta opatření porušována, teprve potom se začíná přistupovat k sankcím, které jsou tudíž od nuly do těch příslušných definovaných tisíců za jednotlivé prohřešky.
A abychom byli úplně fér, tak je potřeba zdůraznit, že my jsme v našich reformních krocích přistoupili k sankcím, které se netýkají jenom zdravotníků. Týkají se celých nemocnic, ale týkají se i zdravotních pojišťoven, a to velmi bolestně. A zrovna tak jako se to nelíbí některým lékařům, tak se to nelíbí ani zdravotním pojišťovnám, tak jako se to nelíbí nikomu z nás, jestliže musíme řídit automobil a jsme pod sankcí pokut. Ale všichni dobře víme, že bez těch pokut to bohužel vždy nejde.
Na závěr vystoupení pana poslance Ratha zaznělo, že zákon přináší chaos, další problémy a zvyšuje napětí ve zdravotnickém systému. Ten zákon byl tvořen s právě opačným záměrem - aby chaos, který ve zdravotnickém systému je a který řada z vás nikdy neopomene Ministerstvu zdravotnictví přičíst na vrub, byl odstraňován a postupně ponižován, i když chaos v každém složitém systému je tomu systému vlastní a je potřeba proti němu účinně bojovat. (Vystoupení provázeno neustálým hlukem v sále.)
Pokud se týká vystoupení paní poslankyně Markové a pana hejtmana Novotného, tak já bych si prostřednictvím paní předsedkyně dovolil konstatovat, že opravdu řada těch věcí, které jste zde kritizovali, byla tady již probírána v souvislosti s novelou zákona 48, který vnáší ty věci, o kterých tu byla řeč, zejména definici nároku, definici standardu a nadstandardu, a přestože to nepatří k dnešnímu projednávání, tak musím zdůraznit, že novela 48 také přinesla věci, které jsou naopak ve prospěch systému. Jenom bych připomenul elektronické aukce na léky, které mají své generické varianty, které může provádět, nebo bude moci provádět, pokud novela nabude platnosti, Státní ústav pro kontrolu léčiv, pojišťovny budou moci ty vysoutěžené ceny přebírat a dojde k výraznému snížení. Já tuto jednotlivost zmiňuji proto, že vyvolala od té doby, co jsme zde zákon měli a co popošel dále do Senátu ve svém legislativním zpracovávání - objevily se velké protesty dotčených firem, které ukazují, že tento krok byl velmi správný.
Poslední poznámka, kterou si dovolím, je k panu poslanci Čechlovskému a ještě k paní poslankyni Markové, kteří zmínili problematiku dětí. Fakt, že jesle nemají být zdravotnickým zařízením, byl převzat ze zkušeností ze světa. A jestliže každá rodina, ať je to rodina, která je slabší -***