(17.00 hodin)
(pokračuje Drábek)
Dále senátní návrh znamená, že by i nadále valorizaci, výši všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu stanovovala vláda, nikoliv jak se navrhuje pro budoucnost, že by se tyto položky stanovovaly odvozením ze statistických veličin, to znamená jednoznačně dané zákonem bez možnosti zásahu exekutivy do třetiny státního rozpočtu, to znamená bez toho dnešního zasahování exekutivní moci do oblasti, která je svěřena moci zákonodárné.
Poslední, na co bych chtěl upozornit. Senátní návrh znamená, že by se maximální vyměřovací základ zvýšil ze čtyřnásobku na pětinásobek průměrné mzdy, nicméně zachovává maximální částku pro výpočet nároku z důchodového zabezpečení na čtyřnásobku. To znamená navrhuje tam disproporci, kdy strop odvodů na důchodové pojištění by byl ve výši pětinásobku průměrné mzdy, kdežto strop pro výpočet důchodu by byl ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy. Kromě té disproporce, která je naprosto neracionální, tak by se část příjmu, z kterého jsou potom předepsány odvody na důchodové pojištění, nezohledňoval tento příjem do nároku na důchod, což by bylo podle mého názoru v přímém rozporu s nálezem Ústavního soudu.
Na závěr mi dovolte konstatovat, že úprava, která byla schválena Poslaneckou sněmovnou, je vyvážená. Ty prvky, které jsou v ní obsaženy, jsou navzájem provázané, a pokud bychom přistoupili na návrh, který předložil Senát, tak bychom vytrhli jednu záležitost z celého kontextu. A z hlediska dlouhodobé stability důchodového systému a odpovědnosti vůči následující generaci by to bylo nezodpovědné. Proto vás prosím o to, abyste podpořili původní vládní návrh schválený Poslaneckou sněmovnou.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu ministrovi Drábkovi. Zeptám se paní poslankyně Chalánkové, která je zpravodajkou výboru pro sociální politiku, zda se chce vyjádřit k návrhům Senátu. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jitka Chalánková: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, slyšeli jsme již velmi podrobné a pregnantní vysvětlení, proč budeme schvalovat znění schválené Poslaneckou sněmovnou. Když dovolíte, tak bych jen krátce vás chtěla upozornit na tabulku na straně 7 ve sněmovním tisku, kdy všichni si mohou najít velice přesně, kdy budou odcházet do důchodu. Protože v poslední době jsme velice často slyšeli, že důchodový věk bude i 70 let a více a takto nás budou vozit řidiči a strojvůdci, tak je možné se podívat, že současní řidiči, strojvůdci a podobní lidé narození například v roce 1955 půjdou do důchodu v 63 letech a 4 měsících a podobně řidiči narození a jiní podobní narození v roce 1956 půjdou do důchodu v 63 letech a 6 měsících. Říkám to proto, že naše tabulka ukazuje odchod věku do důchodu pro ročníky narozené 1977 na 67 roků. Dále je predikce již samozřejmě velmi vzdálená.
Máme možnost tyto důchody dobrovolně a volně upravit tak, že si můžeme stanovit věk pro odchod do důchodu třeba na 50 roků, ale ty důchody by byly ve výši třeba 2 000. Takže buď se budeme chovat zodpovědně k budoucnosti a řekneme pravdu a připravíme takovou úpravu důchodového pojištění, které umožní spořit, event. se připravíme na jiné varianty ohrožení budoucích generací a budeme o tom hovořit, anebo nemáme řešení žádné.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji paní zpravodajce. Otevírám rozpravu. Zeptám se pana senátora Zdeňka Škromacha, zda chce vystoupit jako první v této rozpravě. Prosím, pane senátore.
Senátor Zdeněk Škromach: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, vážená vládo, dovolte, abych krátce uvedl změny, které naprosto konzistentně s návrhem vlády provedl Senát a hledal určitý kompromis mezi vládním návrhem a pohledem opozice. Myslím, že se nám to celkem dobře povedlo. V zásadě jsme vycházeli z principů, že tento návrh má řešit nález Ústavního soudu. Z toho důvodu byly vypuštěny všechny změny, které vlastně přímo s nálezem Ústavního soudu nesouvisely, jako například otázka prodlužování důchodového věku na 67 let a další pokračování navyšování důchodového věku i nad tuto hranici a některé další věci, které vlastně se týkají změn v důchodovém systému.
Vycházeli jsme taky z hlediska toho, že každá taková změna je dlouhodobá a znamená i z minulosti mnohé nespravedlnosti, které se už vlastně objevily a projevují. Nový zákon o důchodovém pojištění z roku 1995 vytvořil tzv. staro- a novodůchodce, ten problém, kdy při stejném základu se vypočítávají i různě důchody, stejně tak jako existují určité nespravedlnosti např. v pracovních pojmech, jako je mladé a staré vdovy z hlediska toho, že jsou jinak vypočítávány vdovské důchody u vdov před a po opatřeních v zákoně.
Stejně tak tento zákon by v zásadě znamenal, pokud by byl přijat v té původní podobě, to, že reflektuje nález Ústavního soudu, a jsme přesvědčeni o tom, že takový zákon musí být schválen, a zároveň tedy na to reaguje tím způsobem, že zvyšuje 10 % lidí s nejvyššími důchody tyto jejich důchody a 20 % s nejnižšími důchody důchody zachovává, ovšem těch 10 % navýšení se musí na to 70 % důchodců složit. Problém je, že tento návrh souvisí se stanovením důchodu do budoucna a velmi těžko půjde zpětně upravit výpočet důchodu, čili tato nespravedlnost prakticky od 1. 10. by tady vznikala. Proto Senát navrhl dvě věci, a to jednak tedy úpravu výpočtu nového způsobu základní výměry důchodu, a sice tím způsobem, že zachovává celý ten vládní návrh, pouze se navrhuje, aby základní výměra nečinila vládou navrhovaných 9, ale 10 % průměrné mzdy. To by ve svém důsledku znamenalo, že u lidí, u těch 10 % s nejvyššími výdělky, dojde k vyššímu nárůstu vlastně nároku na důchod, u 20 % s nejnižšími důchody dojde k mírnému nárůstu a u těch 70 % by v zásadě měly zůstat, jak se říká, na svém, čili nemělo by dojít k poklesu při stanovení výše jejich důchodu.
Je tam dále zakotven nový způsob mechanismu zvyšování důchodů ve vazbě na nově stanovený způsob určení základní výměry, což respektujeme, ovšem z hlediska toho, kdo to má určovat, tak tady se Senát domnívá, že by to nemělo být pouze ministerstvo svojí vyhláškou, ale že by to měla být transparentně vláda vládním nařízením.
Poslední úprava se týkala toho, aby tento návrh byl i finančně vyrovnaný, to znamená, že bylo navrženo, aby se maximální vyměřovací základ zaměstnanci, osobě samostatně výdělečné činné, proplacení pojistného za kalendářní rok ve výši šedesátinásobku průměrné mzdy, to je měsíčně ve výši pětinásobku průměrné mzdy. Oproti současnému návrhu, kdy se má snížit ze šesti- na čtyřnásobek k 1. lednu, to snížení by bylo mírnější, pouze ze šesti- na pětinásobek průměrného výdělku. To samozřejmě je věc, která by znamenala, že tento návrh je i finančně vybalancovaný a neměl by znamenat žádný deficitní dopad do státního rozpočtu, spíše naopak.
Věřím, vážené poslankyně a vážení poslanci, že tento senátní návrh oceníte jako výrazný vstřícný krok Senátu k tomu, aby se našel široký konsenzus, který přetrvá i další a další volební období a bude svým způsobem nezakládat další nespravedlnosti v důchodovém systému.
Děkuji za pozornost. ***