(10.20 hodin)
(pokračuje Němcová)
Nyní návrh na zemědělský výbor.
Zahajuji hlasování číslo 176. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?
V hlasování číslo 176 přítomno 169, pro 102, proti 32. Také tento návrh byl přijat.
Nyní hlasujeme o přikázání výboru ústavněprávnímu.
Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti návrhu?
V hlasování číslo 177 přítomno 169, pro 30, proti 70. Tento návrh přijat nebyl.
Konstatuji tedy, že návrh zákona byl přikázán k projednání výboru hospodářskému, výboru pro životní prostředí a výboru zemědělskému. Tím končí projednávání tohoto bodu, bodu 44, sněmovního tisku 369 v prvém čtení. Děkuji panu ministrovi, děkuji též panu zpravodaji.
Zahajuji projednávání bodu číslo 50. Je to
50.
Vládní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb.,
Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů
/sněmovní tisk 351/ - prvé čtení
Z pověření vlády tento návrh uvede ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Prosím, pane ministře, o vaše slovo. (Stálý hluk v sále.)
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl novelu ústavy, která se týká v zásadě jediného bodu, a to změny působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu.
Vláda ve svém vládním prohlášení jasně konstatuje, že jedním bodem, který má posílit kontrolu nakládání s veřejnými prostředky, je i změna působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu, a to v té rovině, že má dojít k rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu. Dnes Nejvyšší kontrolní úřad podle ústavy a podle speciálního zákona nemůže kontrolovat hospodaření územních samosprávných celků ani jiných právnických osob, které mají veřejnoprávní charakter a které nakládají s veřejnými prostředky.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Promiňte, pane ministře. Já požádám všechny kolegyně a kolegy, aby věnovali pozornost vám, anebo opustili jednací sál. Děkuji.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Děkuji. Je třeba konstatovat, že takto nastavená působnost Nejvyššího kontrolního úřadu ve srovnání s obdobnými institucemi například v jiných státech Evropské unie je opravdu spíše ojedinělá. Většina zemí má nastavenou působnost takovéhoto orgánu šířeji, než je tomu v České republice. Proto také vláda předkládá tento návrh, který, pokud ho mám stručně charakterizovat, zpřesňuje dosavadní působnost NKÚ v oblasti při kontrole hospodaření se státním majetkem, a to například tak, že může NKÚ také kontrolovat hospodaření státních fondů nebo může kontrolovat hospodaření s prostředky poskytnutými státu ze zahraničí. Nicméně co je důležité, jak již jsem naznačil, zcela nově je do ústavy inkorporováno to, že NKÚ může provádět kontrolu hospodaření územních samosprávných celků, a to z pohledu zákonnosti, a dále pak hospodaření vybraných právnických osob veřejnoprávní povahy, a to ve formě, jak to upraví zákon.
Je třeba říci, že zde byla vedena výrazná kontrola, nakolik působnost NKÚ má být vztahována i na další právnické osoby, které mají co do činění s veřejnými prostředky. Bylo zvoleno toto kompromisní ustanovení, kdy ústava fakticky umožňuje NKÚ kontrolovat hospodaření právnických osob veřejnoprávní povahy s tím, že výčet těchto právnických osob již bude jaksi dán zákonodárci, aby je upravil na zákonné úrovni, nikoliv na úrovni ústavy. To znamená, zákon o NKÚ bude taxativně vyjmenovávat jednotlivé právnické osoby, které by měly této působnosti NKÚ do budoucnosti podléhat. Co je k tomu ještě vhodné říci, že právě součástí změn je i zákon, který za chvíli budeme projednávat, který na toto navazuje.
Je třeba také přiznat, že v rámci připomínkového řízení byly k tomuto zákony vzneseny mnohé připomínky zvláště z úrovně samospráv, a to jak z úrovně obecních samospráv, tak z úrovně krajských. Předkladatel tyto připomínky akceptoval pouze v rovině formulační, nikoliv v rovině ideové, že by se působnost NKÚ vůbec neměla rozšiřovat na oblast územní samosprávy, a to právě z toho důvodu, že se jedná o evropský trend. Rozdíl mezi kontrolou státního majetku a kontrolou působnosti samosprávy, územní samosprávy, je dán tím, že zatímco u kontroly státního majetku nebo státu jako takového má NKÚ možnost kontrolovat vedle zákonnosti také věcnou správnost, hospodárnost atd., u územní samosprávy bude možno kontrolovat pouze zákonnost. Je tak respektována jistá autonomie územní samosprávy a právo územní samosprávy na své rozhodování, kde se předpokládá, že efektivitu jednotlivých kroků zhodnotí voliči v komunálních volbách nikoliv NKÚ.
Dámy a pánové, já vám děkuji za pozornost a žádám vás o propuštění tohoto materiálu do dalšího čtení. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu ministrovi spravedlnosti. Prosím o slovo zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Stanislava Polčáka.
Poslanec Stanislav Polčák: Vážená paní předsedkyně, vážení kolegové, vážené kolegyně, po této obšírné zprávě pana ministra už mám ulehčenou úlohu, tudíž bych se zaměřil pouze na zásadní momenty navržené novely ústavy a upozorním, že samozřejmě na to navazuje i nadcházející bod, který provádí navrženou novelu ústavy do zákonné podoby.
Je třeba říci, že navržená novela ústavy vychází z respektu Limské deklarace, která je mezinárodním standardem, mezinárodní úmluvou, podle níž mají vlastně veškeré veřejné prostředky, které jsou předmětem veřejné správy, býti, podléhati kontrole, kontrolním mechanismům daného státu.
Navržená úprava představuje zásadní změnu přístupu kontroly nakládání s veřejnými prostředky. Ten významný posun představuje z hlediska kvalitativního nejen kontrola územních samospráv, ale také veřejnoprávních institucí, a to dokonce tedy i médií, zdravotních pojišťoven, regionálních rad soudržnosti. Dalším významným posunem je, že nově bude Nejvyšší kontrolní úřad oprávněn kontrolovat využívání prostředků přijatých ze zahraničí povinnými osobami, které podléhají této kontrole. Jedná se zejména o aspekt kontroly nakládání s fondy EU. Kontrola územně samosprávných celků by ovšem neměla znamenat právě ten zásah do ústavně zaručeného práva na samosprávu, to znamená, jak zde řekl pan ministr, a já to skutečně podtrhuji, nejedná se o věcnou správnost, nejedná se o to, zda by NKÚ mohl kontrolovat, zda obec či město si správně naplánovaly výdaj, efektivně zhodnotily, že je právě na tento konkrétní účel má být tento výdaj použit, ale jde pouze o hledisko zákonnosti, jde o hledisko dodržení formálně procesních předpokladů, které stanovují zákony.
Chci ovšem upozornit na určité riziko nebo nebezpečí, aby se právě následně nepřímou novelizací jiného zákona nedošlo k tomu, že se toto hledisko formální zákonnosti nebude dále rozšiřovat, protože si myslím, že takovéto případné další rozšíření by vyžadovalo i změnu ústavy právě v části osmé, která upravuje práva územně samosprávných celků.
Chtěl bych říci, že tím, že se významně rozšíří působnost kontrolních pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu proti stávajícímu rozsahu, kdy bylo pouze kontrolováno hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu, se bezesporu poskytuje lepší služba daňovým poplatníkům. ***