(15.00 hodin)
(pokračuje Novotný ml.)
Stejně tak si myslíme, že z hlediska stanovení minimálního počtu přijímaných uchazečů, tak tady doporučujeme, aby byla řediteli školy dána zákonem kompetence rozhodnout o změně předpokládaného počtu přijímaných uchazečů, pokud se v prvním kole přijímacího řízení ke vzdělávání nepřihlásí alespoň například 12 nebo 6 uchazečů splňujících kritéria přijímacího řízení. Současně by měl být zákonem stanoven minimální počet přijímaných uchazečů, při jehož dodržení může být třída otevřena. Zejména z hlediska ekonomického, ale i organizačního je nízký počet žáků ve třídě velkým problémem škol.
Další diskutovaná věc byla a je konkurzní řízení na ředitele školy. Tady si zase myslíme, že je to posun dopředu, ovšem co se týče návrhu, kdy může navrhnout školská rada odvolání nebo konkurz na ředitele, tak tady si myslíme, že je potřeba o tom ještě diskutovat, nebo já si to osobně myslím z toho důvodu, že ne vždycky školská rada je orgán, který by k tomu byl kompetentní. Někdy tam může dojít k tomu, že tam budou osobní vazby a já nevím co všechno. Takže tady si myslím, že je potřeba o tom ještě mluvit.
Pro mě ovšem to zásadní, a pro řadu ředitelů středních škol, zejména středních odborných škol, je vlastně problém týkající se velkého počtu žáků přijímaných do osmiletých gymnázií. Já jsem to s panem ministrem diskutoval někdy před půl rokem. Bylo mi slíbeno, že se tím ministerstvo bude zabývat. Bohužel v této novele jsem nic takového nenašel. A řeknu, proč je to problém. Už vlastně na základní škole dojde k tomu, že obrovské množství žáků, těch nejlepších žáků, odejde na osmileté gymnázium. To znamená, že třídy jsou vykradeny, když to řeknu takto, těmi nejlepšími žáky a motivace pro ostatní a pro učitele samozřejmě pokulhává. Jestliže původní záměr byl nastavit osmiletá gymnázia pro 3 % nejlepších žáků, když to řeknu takto, a dneska jich je tam 12 %, tak jsme to posunuli úplně někam jinam.
Moje životní zkušenost je taková, že žáci, kteří se před 20 lety hlásili do oboru elektrikář, dneska suverénně udělají maturitní obor. Ti, co se hlásili dřív pouze na zedníka, v uvozovkách, tím nechci snižovat tento obor, tak dneska suverénně vystudují elektrikáře. To znamená došlo k celkovému posunu úrovně. Takže tady si opravdu myslím, že je potřeba začít tento problém řešit, a nelze to řešit od prostředka, to znamená maturitní zkouškou. Já vítám státní maturitní zkoušku jako takovou, ale myslím si, že tady chybí takové věci, jako kdybychom měli prověřovat úroveň v 5. třídě, v 9. třídě, maturitní zkouška, výuční list a maturitní zkouška, pokud tedy má být k něčemu, tak na to musí navazovat vysoká škola, která řekne: ano, žáci, kteří udělali maturitní zkoušku z vyšší úrovně, tak mají možnost nebo budou přijímáni na vysokou školu, a to tady není v této novele.
Chápu, že celá řada práce byla vykonána, ale myslím si, že je potřeba v tom pokračovat. Nechci tady teď hodnotit státní maturity jako takové, protože je brzy, na to opravdu v tuto chvíli není doba, ale myslím si, že tak jak jsem měl možnost se seznámit s testy, tak je potřeba to opravdu vyhodnotit, protože by se nám mohlo stát, že nejenom že nezvedneme úroveň středního školství, ale že nám půjde dolů, že nám maturita jako taková půjde dolů.
Takže to jsou připomínky. Jinak si myslím, co se týče administrativních věcí a podobně, že novela patří do druhého čtení. Jsem rád, že se to posouvá, protože věřím tomu, že ubude práce ředitelům škol, ta administrativní práce, kterou byli zahlceni, a že to přivítají.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Novotnému mladšímu. Nyní je přihlášena paní poslankyně Anna Putnová, po ní pan kolega Walter Bartoš. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Anna Putnová: Vážená paní předsedkyně, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, dovolte, abych přičinila několik poznámek k novele, kterou máme teď před sebou.
Úvodem chci říci, že jako mnoho mých kolegů považuji tuto novelu za krok správným směrem. Je to novela, která modernizuje řadu ustanovení v našem školství a je to novela, která má skutečně snížit byrokratickou zátěž škol. Přesto bych chtěla přičinit několik poznámek, o kterých se domnívám, že tady ještě nebylo mluveno a dovolím si začít tématem, které sice zaznělo, ale je to téma, se kterým já se osobně nemohu ztotožnit, a to je rušení školských rad.
Podle předloženého návrhu by měly být školské rady fakultativní. Vyjdeme-li z toho, že za vzdělání našich dětí jsou primárně odpovědní rodiče, domnívám se, že naopak by mělo být naším zájmem, aby byli v co nejvyšší míře vtaženi do vzdělávacího procesu. A nabízí se otázka, zda bychom neměli školské rady naopak posílit, zda by nemělo být redefinováno jejich poslání a školské rady posíleny.
Druhou oblastí, o které už tady byla řeč, ale ke které bych se také ráda vyjádřila, je funkční období ředitelů škol. Podle současné úpravy není možno odvolat ředitele, nejsou možné personální změny v případě, že je škola špatně vedená. Současný návrh navrhuje šestileté funkční období, čímž se překrývá vlastně funkční období komunálních politiků. Ať chceme nebo nechceme, činíme tím pádem z ředitele politickou figuru. Měli bychom se nad tím vážně zamyslet a možná lépe definovat možnosti odvolání a nevázat to příliš na mandáty komunálních politiků.
Další oblast, která bude vyžadovat podrobnější rozpravu, je otázka zrušení povinného hodnocení školy. Ruší se povinné vypracování vlastního hodnocení školy jako samostatného dokumentu a vlastní hodnocení bude součástí pouze výroční zprávy. Požadavky na formu vlastního hodnocení stanovené dosud prováděcím předpisem nebudou závazné, tak zní návrh v novele. Já se naopak domnívám, že by školám prospělo, kdyby měla vycházet ze závazných ukazatelů, které by byly striktně dány požadavky na vyhodnocení ekonomických rozborů, zhodnocení kvality výstupů, naplněnosti školy plus zhodnocení nadstandardních výkonů školy v oblasti výchovy a vzdělávání.
Témat k diskusi by bylo ještě mnohem více, týkalo by se to zahraničních škol na našem území, také v zahraničí. Týkalo by se to odchylek od správního řádu nebo otázek, které jsou spojené s povinností vydávat výstupní hodnocení. Myslím si, že je to diskuse, která proběhne na školském výboru, případně na podvýboru pro regionální školství.
Za náš klub i za sebe doporučuji propustit tuto novelu do druhého čtení.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji paní poslankyni Putnové. Prosím dalšího vystupujícího. Je jím pan poslanec Walter Bartoš. Faktická poznámka pan kolega Bém? Ne, prosím, slovo má Walter Bartoš.
Poslanec Walter Bartoš: Vážená paní předsedkyně, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, novela zákona 561/2004 jde podle mého názoru správným směrem, nicméně já bych zopakoval to, co jsem řekl panu ministrovi v minulém projednávání novely 561, že by bylo lépe začít už konečně pracovat na novém školském zákonu, neboť vládní programové prohlášení s tímto počítá. Jak pan ministr, tak paní zpravodajka, totiž ve svém úvodním vystoupení zmínili, že tato novela se týká širokého rozsahu vztahů upravujících oblast vzdělávání jak předškolního, základního, středního, tak vyššího odborného a podle mého názoru nějakým způsobem vylepšovat zákon, který už byl tolikrát novelizován, není úplně dobře. Přesto říkám tento zákon podporuji a přesto říkám, že některá ustanovení, která v zákoně jsou, podle mého názoru jdou správně. ***