(13.20 hodin)
(pokračuje Parkanová)
Dalším bodem, kterým se budeme zabývat, je
54.
Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb.,
o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným
celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní),
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 209/ - prvé čtení
Stanovisko vlády nám bylo doručeno jako sněmovní tisk číslo 209/1 a z pověření Senátu předložený návrh zákona uvede pan senátor Vítězslav Jonáš. Já ho srdečně vítám a prosím, aby se ujal slova.
Senátor Vítězslav Jonáš: Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovoluji si vám předložit návrh novely zákona, jehož cílem je dosáhnout v zákoně č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, ve znění pozdějších předpisů, úpravy postavení dotčených krajů a obcí, na jejichž území je umístěna významnější výrobna elektřiny.
Důvodem pro zavedení daně z elektřiny v roce 2007 bylo zpoplatnit externality z výroby elektřiny. Z tohoto důvodu je logické a správné, aby část výnosů skončila v místech, kde se externality nejvíce projevují, tj. v místě její výroby. Navržená novela reaguje na opakované připomínky obcí a krajů, do jejichž rozpočtu podle současné právní úpravy nespadá příjem z výnosu daně z elektřiny. Nově zavedená daň z elektřiny, účinná od 1. ledna 2008, má zohlednit dopady výroby elektřiny, které nejsou zahrnuty v ceně elektřiny. Největší dopady z výroby elektřiny jsou v bezprostředním okolí a v kraji, kde se výroba elektřiny nachází. Cílem novely je možnost kompenzovat jisté znevýhodnění krajů a obcí plynoucí z umístění velkých výroben elektřiny na jejich území, především jaderných a uhelných elektráren. Tato území jsou omezena zejména ve svém dalším rozvoji a příjem z výnosů daně z elektřiny jim pomůže tato omezení kompenzovat.
Navrhovaná úprava přinese krajům a obcím každoročně stabilní a zákonem zaručený objem finančních prostředků, umožní jim tak lépe plánovat svůj rozvoj a nebýt závislé na nahodilých a nenárokových příspěvcích od elektrárenských společností. Tento princip uplatňovaný v mnoha zemích EU bude podkladem dlouhodobého dobrého sousedství velkých výroben elektřiny se svým okolím na základě vzájemně stimulovaného rozvoje a prosperity. Dnes výrobci elektřiny dávají nahodilé příspěvky jen obcím, které potřebují pro své další podnikatelské rozhodnutí. Obce jsou v nevýhodném postavení handlování o výši příspěvku jen v okamžiku rozhodování o rozšiřování či změně fungování elektrárny.
Jelikož tato novela zákona je vám předkládána ze Senátu již podruhé, nebudu vás zatěžovat, jakým způsobem jsou vypočteny jednotlivé příspěvky obcím a krajům. V novele zákona se prakticky mění jen účinnost, podle které by měly obce a kraje obdržet příjmy poprvé v roce 2012 podle údajů za rok 2010.
Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem ČR, navrhovaná úprava je v souladu s právem ES a s ostatními mezinárodněprávními závazky ČR. Předpokládaný dopad na státní rozpočet je přibližně 500 mil. Kč, což představuje zhruba 50 % celkového výnosu daně z elektřiny za rok. Předpokládaný dopad na ostatní veřejné rozpočty je pozitivní. Přibližně částka 0,5 mld. Kč se ze státního rozpočtu přesune do rozpočtů obcí a krajů. Dopad na podnikatelskou sféru bude pozitivní, neboť zvýšený objem finančních prostředků v dotčených regionech bude stimulovat rozvoj výstavby veřejných služeb a drobného podnikání, což přinese další pozitivní multiplikační efekty pro kvalitu života v regionech. Z navrhované právní úpravy nevyplývají žádné dopady na životní prostředí, sociální dopady ani dopady na rovnost mužů a žen.
Vážené poslankyně a poslanci, možná dnes si asi nedovedeme představit, jaký dopad bude mít havárie elektrárny Fukušima v Japonsku na rozvoj jaderné energetiky ve světě. Dobře víte, že abychom zajistili v ČR dostatek elektrické energie, a tím zaručili energetickou bezpečnost ČR, neobejdeme se bez výstavby dalších jaderných bloků v Temelíně a Dukovanech. Možná že paradoxně tragédie v Japonsku urychlí potřebu výstavby dalších, moderních a bezpečných jaderných bloků elektrárny s pasivní ochranou před prodlužováním životnosti stávajících elektráren z 80. let. Věřte, že jedním z významných aspektů pro akceptování nových jaderných a uhelných energetických zdrojů veřejností je zákonný, chcete-li pravidelný daňový příjem obcí v blízkosti takovýchto zařízení.
Proto vás, vážené poslankyně a vážení poslanci, žádám o možnost tuto předlohu projednat ve vašich věcně příslušných výborech, tj. o posouzení zákona ve druhém čtení. Zde jsme připraveni společně s ostatními předkladateli zodpovědět všechny vaše dotazy a případně provést změny, které by vedly ke zkvalitnění této zákonné předlohy.
Bylo mi ctí vás seznámit s touto novelou zákona. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu senátorovi a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Vladislav Vilímec.
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, senátní návrh zákona dle sněmovního tisku 209 k novele rozpočtového určení daní je totožný s obdobným senátním návrhem, který byl podán Sněmovně v minulém volebním období jako tisk 1002. Cílem tohoto návrhu je převést část finančních prostředků, jak pravil pan předkladatel, z výnosu daně z elektřiny krajům a obcím, na jejichž katastrálním území, případně sousedícím katastrálním území jsou umístěny velké výrobny elektřiny s produkcí více než 100 gigawatthodin.
Obecně návrh vychází z určitého principu finanční kompenzace z umístění velkých výroben elektřiny na území obcí a krajů. Předkladatelé také uvádějí v důvodové zprávě, a potvrdil to i pan předkladatel, že novela zohledňuje opakované připomínky obcí a krajů, do jejichž rozpočtu nespadá příjem z výnosu daně z elektřiny.
Vláda také opakovaně - nejen tato, ale i předchozí Fischerova vláda - s tímto návrhem nesouhlasí, a to především z důvodu technicky velmi obtížné aplikovatelnosti této předlohy. Platný zákon o rozpočtovém určení daní totiž vychází ze stanovení procentuálních podílů na tzv. sdílených daních, tj. dani z přidané hodnoty a dani z příjmů fyzických a právnických osob, a to ve vazbě na průběžné inkaso daňových výnosů. Navržený způsob určité finanční kompenzace příslušných obcí a krajů v závislosti na vyrobeném množství elektřiny v předminulém kalendářním roce nemá fakticky vazbu na inkaso výnosu daně z elektrické energie, ale v zásadě se jedná o platbu ze státního rozpočtu, jejímž finančním zdrojem je, připusťme, výnos daně z elektrické energie. Implantovat tento navržený způsob finanční kompenzace do systému rozpočtového určení daní pak vytváří skutečně těžko řešitelné technické i legislativní problémy.
Nebudu opakovat veškeré připomínky, které jsou uvedeny ve sněmovním tisku 209/1 jako připomínky vlády. Nechci zde zmiňovat ani legislativně právní vazby tohoto návrhu na energetické zákony. Chci pouze uvést, že samotnou myšlenku určité kompenzace s umístěním velkých výroben elektřiny nelze úplně pominout, jakkoliv částečně ta kompenzace je zohledněna v zákoně o dani z nemovitostí. Prosazení této myšlenky však vyžaduje určitě komplexnější analýzu a pravděpodobně zcela jiný způsob řešení, než jak je navrhováno v tisku 209.
Tento předložený návrh se zcela odchyluje od stávajícího systému rozpočtového určení daní a pravděpodobně i od budoucího systému založeného na stanoveném podílu výnosů ze sdílených daní ve vztahu k běžnému inkasu těchto daní v daném roce. Návrh by se musel tedy ve druhém čtení výrazně přepracovat, aby odpovídal vůbec stávajícímu systému rozpočtového určení daní, pokud bychom uvažovali o takovém způsobu řešení, což za situace, kdy se vláda zavázala předložit zcela nový zákon, resp. větší novelu zákona o rozpočtovém určení daní, nepovažuji za příliš racionální.
V obecné rozpravě tedy podám návrh na zamítnutí tohoto tisku v prvním čtení. Děkuji za pozornost. ***