(14.50 hodin)
(pokračuje Nečas)
Musíme si uvědomit, že v případě exekucí soudy rozhodují bez stanoviska žalované strany. Ta pak má právo své důkazy předložit v rámci odvolání. Čili z tohoto pohledu česká strana nic nezanedbala. A já jsem přesvědčený, že všechny nezbytné instituce činí správné a všechny nezbytné kroky, které jsou v této věci nutné. Jsem také přesvědčený, že v této věci je společným zájmem české politické reprezentace napříč politickým spektrem bez ohledu na to, zda je tato politická reprezentace momentálně ve vládě, nebo v opozici, aby tento právní spor dopadl ku prospěchu České republiky a ku prospěchu českých daňových poplatníků. A velmi prosím, abychom své chování tomuto zájmu, společnému zájmu, o kterém nepochybuji, podřídili.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu premiérovi. Místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek má možnost pro doplňující dotaz. Prosím, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Nezlobte se, pane premiére, ale to bylo opravdu zábavné. Podstata mé interpelace byla, že jsem na vás apeloval, abyste si pohlídal ministry vlády, kteří si přece nemohou dovolit říkat nesmysly, protože to může poškodit zájem státu. A ministr zahraničí, snad pokud není kompetentní a není schopen respektovat to, co je zájem státu, tak ve své funkci nemá co dělat. A vy mi na to odpovíte tím, že apelujete na všechny poslance, aby si oni hlídali pusu. To přece nemá logiku! Já jsem vás tady přece upozornil na to, že ministr zahraničí poškodil zájem státu. Ne já jako místopředseda ani žádný poslanec! To učinil on! A vy naprosto nemáte pravdu, že to říkal obecně. Vždyť přece vám mohu doložit, že reagoval konkrétně na kauzu Diag Human. Tak se prostě podívejte pravdě do očí. Váš ministr v téhle věci selhal. A netvařte se, že se tady chystáme selhat všichni my, poslanci. A to tady nemluvím o takových věcech, jako jsou vazby mezi panem Šťávou, Kalouskem a pak tedy možná i panem Schwarzenbergem. Tak nám tady nelakujte růžové nesmysly! (Potlesk poslanců sociální demokracie.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Čas. Zeptám se pana předsedy vlády, zda chce využít možnost odpovědět na tento doplňující dotaz. Prosím.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem tady jednoznačně řekl, že si této věci máme všichni, když použiji slova pana kolegy Zaorálka, dát pozor na pusu. To znamená jak členové Poslanecké sněmovny, tak Senátu, tak členové vlády. Jedná se tady o právní pozici. Je to spor založený na slovech. Je to spor založený na výrocích. Je to spor, který byl dán právě tím, že něco bylo řečeno, ne že něco bylo uděláno. A právě proto je velmi důležité, aby vyjadřování nás všech bylo velmi uměřené, velmi racionální a velmi beroucí v úvahu to, že každý krok, který máme učinit, má být učiněn ku prospěchu posílení právní pozice České republiky v této kauze.
Znovu opakuji, já jsem přesvědčen, že pan ministr zahraničí měl na mysli obecné tvrzení, které reflektovalo právě to, že tady rozhodovaly soudy v první instanci, rozhodovaly bez stanoviska české strany. Rozhodovaly tak, že Česká republika samozřejmě tuto věc napadne v rámci odvolacího řízení. A jak jsem již řekl, informace odborníků, kteří se touto záležitostí zabývají v české veřejné správě, plus těch, kteří jsou najati jako právní odborníci, je taková, že považují argumenty České republiky v této kauze za velmi silné. A to já považuji za rozhodující.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: (Již jako předsedající.) Ano, děkuji panu premiérovi. A pustíme se do další interpelace. To je interpelace paní poslankyně Kateřiny Konečné, která chce interpelovat premiéra ve věci války v Libyi. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, páni ministři, kolegyně a kolegové, již téměř 90 dní trvají nálety NATO na Libyi a vedení Aliance prodloužilo tuto vražednou misi o další tři měsíce. Absurdní politika prosazování míru prostřednictvím bombardování a násilného strhávání režimu pomocí intervencí má jen v této zemi již stovky, možná tisíce nevinných obětí. Mandát rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 1973 byl již dávno překročen. Opět jsme se nechali zatáhnout do válečného konfliktu, který vůbec nesouvisí s našimi národními zájmy, ba je přímo v protikladu s nimi, mj. proto, že NATO zjevně porušuje mezinárodní právo.
Obracím se proto na vás s několika dotazy, vážený pane premiére. Protože Česká republika je členem NATO, jistě byla vyzvána k zaujetí stanoviska k této vojenské akci. Můžete Poslanecké sněmovně a veřejnosti sdělit, zda tuto problematiku projednávala vláda, kdy a s jakým výsledkem? Jaké bylo případné zdůvodnění toho, že jsme se svým souhlasem s intervencí Aliance de facto zapojili do války proti suverénní zemi? A byl o postoji české vlády informován velvyslanec Velké libyjské arabské lidové socialistické džamáhírije, s jehož územím stále udržujeme diplomatické styky? Co Česká republika činí pro to, aby byl válečný konflikt v Libyi ukončen? Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. A opět požádám premiéra, aby odpověděl na tuto interpelaci v onom čase stanoveném. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pozice České republiky k vojenské akci NATO v Libyi vychází ze základního předpokladu, že Kaddáfího režim svým tvrdým postupem vůči demokratickým aspiracím libyjského lidu ztratil jakoukoli legitimitu. Svou reakcí na protestní akce obyvatel své země se diskvalifikoval z pozice partnera demokratických a svobodných zemí. Použití brutální síly proti vlastnímu obyvatelstvu a represe jsou pro nás nepřijatelné a Česká republika je několikrát odsoudila.
Česká republika přivítala přijetí rezolucí Rady bezpečnosti OSN číslo 1970/2001 a 1973/2011, jejichž cílem je ochrana civilního obyvatelstva a jím obývaných oblastí, ustavení bezletové zóny a vynucení dodržování zbrojního embarga. Rezoluce pro nás znamenají dobrý právní základ pro zásah mezinárodního společenství, který v konečném důsledku povede k odstranění nebezpečí, jež pro obyvatele Libye představují brutální Kaddáfího jednotky a samozřejmě celý Kaddáfího režim. Z tohoto důvodu jsme politicky podpořili vyhlášení bezletové zóny za podmínek uvedených v rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1973 i převzetí velení vojenských operací NATO. Právě tyto rezoluce Rady bezpečnosti tvoří mezinárodně právní základ, který opravňuje tuto vojenskou akci.
Operace NATO vedou k postupnému vojenskému oslabování režimu, který ale nadále ovládá západní část země. Podle dostupných zpráv se na územích pod kontrolou režimu začíná projevovat nedostatek pohonných hmot a potravin. Poměr sil se díky značné mezinárodní podpoře i pod tlakem vojenských operací NATO pomalu přesouvá ve prospěch povstalců. Libye ale prozatím zůstává de facto rozdělena na dvě části - západní Kaddáfího a východní povstaleckou. Je proto třeba dále pokračovat jak ve vojenském tlaku, tak i v politické a ekonomické izolaci Kaddáfího režimu.
Česká republika plně podporuje přijaté ekonomické sankce proti lidem a firmám spjatým s Kaddáfího diktaturou. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu vydal zatykač na Muammara Kaddáfího, jeho syna Sajf al-Isláma a šéfa rozvědky Abdalláha Sanúsího pro podezření ze spáchání zločinu proti lidskosti. Proto mě poněkud mate a znepokojuje, vážená paní poslankyně prostřednictvím pana předsedajícího, že trošku vyvoláváte dojem, že se Kaddáfího režimu zastáváte.
Česká republika vítá a podporuje to, že zločiny režimu proti lidskosti začal Mezinárodní soudní dvůr vyšetřovat. Podporujeme rovněž použití nástrojů společné bezpečnostní a obranné politiky Evropské unie pro humanitární účely, jak vyplynulo ze závěru mimořádné Evropské rady dne 1. dubna letošního roku. ***