(9.50 hodin)
(pokračuje Grospič)
Chtěl bych také upozornit na jiný moment. Občanský zákoník slibuje svéprávnost již šestnáctiletým osobám. My jsme si prošli v souvislosti s trestním zákonem poměrně bohatou diskusí o snížení věku trestní odpovědnosti. Chtěl bych říci, že se nechci dočkat situace, kdy tady na základě občanského zákoníku budeme výrazně posouvat úpravu pracovního práva, a vnímám to, co tady řekl zpravodaj, že v jeho představách je pracovní právo relikt socialismu, s tím, že se bude také posouvat hranice pro práci mladistvých, bude se posouvat otázka zapojení osob do pracovního procesu, protože byť tyto věci občanský zákoník bezprostředně neřeší, stanovuje obecné parametry, které se budou muset promítnout do řady dalších pracovních předpisů. V této souvislosti vyjadřuji velké obavy o to, že onen posun zletilosti, uvolnění této hranice bude mít své konsekvence i do pracovního procesu. Koneckonců občanský zákoník také hovoří o tom, že takovýto člověk musí být ekonomicky samostatný. A v tento moment si myslím, že se snižuje standard životní úrovně péče o děti i mladistvé v celé České republice.
Možná, že by stálo za připomínku ještě tady zmínit další stanovisko, které je formulováno odbory, které mají velkou výhradu k navrženému občanskému zákoníku, kdy se v samotném stanovisku odborů hovoří o tom, že podle téměř všeobecně přijímaného názoru musí být na pracovněprávní vztahy civilní kodex subsidiárně, tedy podpůrně, aplikován. To znamená, že tam, kde zákoník práce nestanoví zvláštní pravidlo, použije se normy obecné, obecně obsažené v občanském zákoníku. A právě proto je z hlediska zaměstnanců a i odborů především významné, jakým způsobem dojde k provázání občanského zákoníku s pracovněprávním kodexem, tedy nakolik zákoník práce obhájí existenci zvláštních pravidel mající přednost před občanským zákoníkem. Způsob provedení tohoto navázání nového civilního kodexu na kodex pracovní však nelze posoudit.
Ano, předložený navržený občanský zákoník je možná dílem úctyhodným, dílem, které si zaslouží, když nic jiného, pozornost vůči svým zpracovatelům. Je to norma, která míjí realitu v České republice, norma, která výrazně ztíží situaci velké části obyvatel v České republice, norma, která možná má usnadnit další útok na pracovní právo, na takzvaný relikt socialismu, jak zde řekl pan poslance Marek Benda. Nesdílím tento názor. Myslím si, že občanský zákoník v této rovině, jak je zpracován a navržen, by měl být vypracován znovu. Domnívám se, že v této souvislosti právě občanský zákoník, jak je navržen a předložen do Poslanecké sněmovny, i způsobem nedostatečného času na seznámení se s touto materií, na doložení, jak si vláda představuje promítnutí občanského zákoníku do celé řady dalších oblastí správního práva, pracovního práva, rodinného práva, jak si vláda představuje řešit v té velice krátké době seznámení právnické veřejnosti, kvalifikované proškolení soudců k přípravě tohoto občanského zákoníku, mě vede k jedné skutečnosti. Tak jako tento občanský zákoník, tak zákony, které budeme projednávat po něm, si, myslím, v současné době a současném momentu nezaslouží nic jiného, než je navrhnout k zamítnutí.
Dovolte, abych tedy navrhl zamítnutí předloženého občanského zákoníku, pokud neprojde toto zamítnutí, podmíněně navrhl jeho vrácení předkladateli k přepracování a vyjádřil přesvědčení, že tyto důvody, které jsem zde řekl, byť v obecné rovině, ale myslím si v dostatečně hlubší rovině, než odůvodnili nutnost nového občanského zákoníku jak pan ministr, tak pan zpravodaj, budou přijaty alespoň v jedné variantě Poslaneckou sněmovnou. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Nyní se hlásí s faktickou poznámkou pan poslanec Polčák.
Poslanec Stanislav Polčák: Vážená paní předsedající, já bych pouze fakticky poznamenal k návrhu, který zazněl na zamítnutí textu, že si rozhodně nemyslím, že úprava je bez chyb. To ostatně řekl i pan ministr, že dozná určitých změn, a vzhledem k tomu, jak je úprava rozsáhlá, že je to přes tři tisíce paragrafů, tak tomu bude asi odpovídat určitý zvýšený počet připomínek k návrhu. Nicméně dílo jako takové je bezesporu způsobilé být propuštěno do druhého čtení.
Ale pokud se argumentuje tedy prizmatem nové úpravy podmínek nabývání zletilosti s tím, že mají negativní dopad do pracovního práva, tak já chci upozornit na to, že dnes hranice 18 let není bezvýjimečná a sňatkem lze zletilosti nabýt dříve než v 18 letech. A ani tato úprava, která už dnes platí, nemá negativní vliv do pracovního práva. Takže rozporovat kodex nového občanského zákoníku s tím, že se stanoví nové úpravy podmínky zletilosti, je poněkud nepřiléhavé, pokud již dnes podmínky nejsou stanoveny tak, jak o nich hovořil můj předřečník. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To byla faktická poznámka pana poslance Polčáka. Nyní s přednostním právem dostane slovo místopředsedkyně Sněmovny Vlasta Parkanová. Prosím.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, máme před sebou velmi ambiciózní návrh zákona nového kodexu občanského práva, který se s dosavadní právní úpravou rozchází jak hodnotově, tak koncepčně. Návrh občanského zákoníku se rozchází s právní tradicí totalitarismu, a proto se hlásí k diskontinuitě vůči socialistickým občanským zákoníkům z let 1950 a 1964. Tvůrci zákoníku chtějí naopak navázat na tradici prvorepublikovou, která kontinuálně vycházela z rakouského a středoevropského právního myšlení. Ideovým zdrojem rekodifikace jim proto byl občanský zákoník, respektive jeho návrh z roku 1937, který byl revidován jak z hlediska vývoje občanského a soukromého práva na našem území, tak s ohledem na vývoj evropských občanských kodexů a samozřejmě i s ohledem na příslušné směrnice a nařízení Evropské unie.
Uvedená východiska a principy, kterými se tvůrci návrhu nového občanského kodexu řídili, se odrazila i v užitém názvosloví, které mnohdy působí archaicky. A já musím říci, že mně zní sympaticky a zajímavě. Co je ale dle mého soudu podstatnější, v některých případech se návrh kodexu terminologicky míjí s úpravami, které na soukromoprávní úpravu navazují v oblasti veřejnoprávních vztahů. Já zde nechci z tohoto pohledu rozebírat celý návrh zákona, ale chci se zastavit u problematiky, která je mi velmi blízká a která se týká pojetí zvířat v novém občanském zákoníku.
Podle předkladatelů má mít soukromé právo pro své účely svoji kategorizaci zvířat, která sleduje účel ve vazbě na základní soukromoprávní instituty zejména spojené s existencí, vznikem a zánikem vlastnického práva ke zvířeti a otázky spojené s povinností nahradit škodu způsobenou zvířetem. Předkladatelé se sice odvolávají na skutečnost, že rozdělení zvířat, které pro občanský zákoník zvolili, zná i veřejné právo, poukazují však přitom na právní předpisy, které jsou z hlediska postavení zvířat v právním řádu zcela marginální nebo o zvířatech obsahují jediné ustanovení s nevhodnou terminologií. Jako příklad mohu uvést zákon o krmivech, o pozemních komunikacích, či dokonce sdělení Českého statistického úřadu. Naproti tomu předkladatelé zcela ignorovali kategorizaci zvířat ze zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, který je jediným právním předpisem zabývajícím se v Ćeské republice otázkami zvířat komplexně. ***