(15.30 hodin)
(pokračuje Petrů)
Změny, které přináší novela zákona o veřejných zakázkách, lze rozdělit do pěti skupin.
První skupina je snížení limitu pro veřejné zakázky malého rozsahu a snížení limitu u zjednodušených podlimitních řízení pro veřejné zakázky na stavební práce. Je navrhováno snížení národních finančních limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu ze současných 2 milionů korun pro dodávky a služby a 6 milionů korun pro stavební práce na jejich polovinu, tedy 3 miliony korun od 1. 1. 2012 a na 1 milion korun pro všechny druhy veřejných zakázek od 1. 1. 2014. Tímto krokem by došlo k první fázi přesunu zhruba 20 tisíc veřejných zakázek malého rozsahu do zákonného režimu podlimitních veřejných zakázek. Dál je navrhováno snížení limitu u podlimitních veřejných zakázek na stavební práce v případě zjednodušeného podlimitního řízení, a to ze současných 20 milionů korun na 10 milionů korun. V takovém případě by veřejní zadavatelé u zhruba jednoho tisíce zakázek ročně nemohli již nadále využívat zjednodušené podlimitní řízení s mírnějším režimem zadávání.
Druhá skupina se týká posílení transparentnosti. V této skupině jsou zahrnuty nové povinnosti vyplývající pro zadavatele, které se týkají povinného uveřejňování určitých informací a dokumentů na internetu. Jedná se zejména o povinné předběžné oznámení veřejné zakázky s odůvodněním účelnosti zakázky, ekonomické zdůvodnění zakázky včetně nastavení kvalifikace a hodnocení, uveřejnění textové části zadávací dokumentace, písemné zprávy zadavatele o veřejné zakázce, kterou má již dnes povinnost zadavatel vyhotovit, dále uveřejňování smluv na plnění veřejných zakázek a skutečně uhrazené ceny za zakázku. Návrh zákona také prodlužuje dobu na uchování zadávací dokumentace, ruší ochranu důvěrných informací v rámci zadávacího řízení či upravuje vztah zákona o veřejných zakázkách k zákonu 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
Třetí skupina jsou protikorupční opatření. Mezi tato opatření lze zahrnout nový institut tzv. významných veřejných zakázek, které jsou charakterizovány podle výše předpokládané hodnoty u státu, krajů a obcí - od 20 milionů korun u obcí do 25 tisíc obyvatel až po 300 milionů korun u státu. Na tento institut navazuje povinnost obligatorního schvalování ekonomického odůvodnění takových veřejných zakázek příslušnými orgány, například vládou či zastupitelstvím, institut nezávislých hodnotitelů, kteří budou členy hodnotících komisí s právem podání podnětu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a povinnost vyhotovení nezávislého oponentního posudku.
Čtvrtá skupina jsou opatření směřující k posílení soutěže. Návrh zákona posiluje i konstrukci v rámci zadávání řízení. Jedná se zejména o zrušení možnosti omezovat počty dodavatelů v užším řízení a jednacím řízení, s uveřejněním včetně zrušení losování, nemožnost využívat ekonomické kvalifikační předpoklady a technické kvalifikační předpoklady spočívající v předložení certifikátu ISO, které byly často zneužívány pro omezení počtu dodavatelů, a povinnost zrušit zadávací řízení, pokud nebude moci zadavatel hodnotit alespoň tři nabídky, s výjimkou kdy na trhu neexistuje alespoň pět potenciálních dodavatelů. Pod tuto skupinu opatření se dá zahrnout i omezení možnosti zkrácení lhůt k podání nabídek a naopak prodloužení lhůt u významných veřejných zakázek. Soutěž by měla být posílena i obligatorním používáním elektronických aukcí u některých druhů zboží.
Poslední, pátou skupinou jsou změny aplikační praxe. Novela dále upravuje některé otázky ještě z praxe zadávání veřejných zakázek, jako například upřesnění některých protokolů, které je zadavatel povinen vyhotovovat v průběhu výběrového řízení, stanovení možnosti odstoupení od smlouvy přímo ze zákona a nemožnosti učinit takzvané podstatné změny smlouvy na plnění veřejné zakázky, zvýšení sankcí ukládaných úřadem na dvojnásobek či stanovení povinnosti postupovat v přísnějším režimu při zadávání zakázek v oblasti vodárenství veřejnými zadavateli, zejména obcemi. V případě veřejných zakázek na stavební práce jsou v novele upraveny nově další náležitosti zadávací dokumentace.
Ze základní kvalifikace v § 53 písmeno 1 zákona se přesouvá do povinných obchodních podmínek požadavek na předložení seznamu akcionářů u dodavatelů, kteří mají formu akciových společností. Takový dodavatel bude nadále povinen předložit seznam akcionářů, kteří drží více jak 10 % akcií. Tento požadavek je v současné době zařazen do základní kvalifikace nesystematicky, jelikož nepodává informace o schopnosti dodavatele vůbec splnit veřejnou zakázku, ale podává pouze informace o vlastnické struktuře dodavatele. Do jisté míry není jeho zařazení do základní kvalifikace ani v souladu s evropským právem. Nově bude také uchazeč předkládat prohlášení, že u dané veřejné zakázky neuzavřel kartelovou dohodu, týkající se nabídek s jinými subjekty.
S těmito změnami zákona o veřejných zakázkách jsou však spojena i negativa. Legislativní opatření týkající se snížení limitu, posílení transparentnosti a protikorupčních opatření budou mít totiž značný finanční dopad na veřejné rozpočty, respektive na všechny zadavatele, z důvodu zvýšení administrativní zátěže při zadávání veřejných zakázek, kdy dojde k nárůstu finančních prostředků potřebných pro realizaci samotných zadávacích řízení. To se týká jak nákladů na povinné uveřejňování, zde jde zhruba o 90 milionů korun, tak i například náklady na personální zajištění činnosti zadavatelů. Předkladatel odhaduje, že jedno zadávací řízení se prodraží až o 50 tisíc korun v závislosti na skutečnosti, zda dojde ke změně režimu zadávání konkrétní zakázky, či nikoliv. Dále například náklady na ekonomické zdůvodnění s oponentními posudky a činnosti nezávislých hodnotitelů se odhadují na několik desítek milionů korun ročně. Snížením limitů dojde také ke značnému nárůstu případů řešených Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, což přináší další požadavky na finanční zajištění jeho činnosti ve výši kolem 70 milionů korun ročně.
Na závěr si dovolím doporučit postoupit tento tisk k projednávání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a tolik mé úvodní zpravodajské vystoupení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji, otvírám rozpravu a do ní se s právem přednostního vystoupení hlásí paní místopředsedkyně Kateřina Klasnová, které uděluji slovo.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, paní poslankyně, páni poslanci, jsem velmi ráda i v kontextu dnes dalších projednávaných zákonů, že nyní jednáme o návrhu novely zákona o veřejných zakázkách, a mrzí mě, že se těší takové malé pozornosti a že tady chybí tolik poslanců, protože tato norma má potenciál uspořit státu desítky miliard korun. Je to norma, která výrazně omezí všudypřítomnou korupci a která zvýší průhlednost přidělování zakázek.
Manipulace při rozdělování a realizaci veřejných zakázek jsou dnes natolik rozšířeným jevem, že je i například Transparency International označuje za systémový problém. Mé informace a analýzy ukazují, že tato oblast je dnes klíčovou oblastí české politické a ekonomické korupce. A bohužel v objemu korupce a neprůhlednosti veřejné správy je Česko na úrovni banánových republik typu Zimbabwe.
V rámci veřejných zakázek jsou vynakládány prostředky v rozsahu 17,5 % hrubého domácího produktu, což je 635 miliard korun v roce 2009, z toho z veřejných rozpočtů 14 % HDP, což je 508 miliard korun v roce 2009. David Ondračka z Transparency International odhaduje, že až 90 miliard se v případě veřejných zakázek takzvaně ztratí, ať už kvůli korupci nebo nehospodárnosti. Ekonom Pavel Kohout již dříve poukázal na to, že kdyby nebylo těchto zbytečných výdajů při zadávání státních a veřejných zakázek, nemusel by dokonce existovat schodek státního rozpočtu.
Vidím, že vás to všechny velmi zajímá (s úsměvem), tak jen tak dál.
Sama coby opoziční zastupitelka Prahy 1 vím, jak neuvěřitelné manipulace a plýtvání dnešní stav legislativy umožňuje. Praha 1, nejbohatší, v uvozovkách, obec na počet obyvatel v republice, prohospodařila na neprůhledných a předražených zakázkách téměř všechen svůj majetek. Proto vítám návrh ministra Věcí veřejných Kamila Jankovského a z pohledu komunální političky oceňuji, že od roku 2014 bude výběrové řízení vypisováno u každé zakázky nad sjednocenou hranici jednoho milionu korun. Zruší se tak nešvar tzv. podlimitních veřejných zakázek, které umožňují obcházet klasické výběrové řízení a klasické standardní výběrové řízení a které má ráda, nebo oblíbila si nejedna radnice, včetně Magistrátu hlavního města Prahy. Tento snížený limit půjde ruku v ruce s vyšší publicitou veřejných zakázek a výběrových řízení.
Zcela nově budou významné veřejné zakázky s hodnotou od 300 milionů korun podléhat schválení vlády či zastupitelstva a musí k nim být vypracován oponentní posudek.
Novela zavádí elektronická tržiště pro nákup vybraných komodit u zakázek určitého rozsahu. Zde jenom připomínám, že na některých resortech Věcí veřejných, ať už to bylo Ministerstvo dopravy nebo Ministerstvo vnitra ještě za exministra Radka Johna, se už k těmto elektronickým aukcím přistoupilo a ušetřily se tak desítky, ne-li stovky milionů korun.***