(17.40 hodin)
(pokračuje Rath)
Na podkladě čeho jste na ni poslali taková komanda a počkali, až tam budou televizní kamery, až to všechno pěkně natočí? Na podkladě toho, že jeden pán, starší pán, starosta, říkal v jakési hospodě, říkal něco jako: abysme tu dotaci dostali, tak musíme dát milion Věře. (Důrazně:) Na podkladě tohoto kecu vy jste tu ženskou nechali zhruba dva měsíce hnít ve vazbě! Já bych vám přál ty dva měsíce ve vazbě! Vy byste tam měl za ni si teď jít dva měsíce sednout a vyzkoušet si to na vlastní kůži, abyste věděl, co to je. Já tu paní v životě neviděl, resp. potkal jsem ji až potom, ale to je čistě lidský příběh a mně to vadí jako doktorovi, mně to vadí jako člověku. Jakým způsobem vy se chováte. Tady někdo kritizujete StB, ale vy jste měl a máte metody estébáků! Já se nebojím to říct. To jsou metody Státní bezpečnosti, které používala za minulého režimu. Hnusné, odporné šikanování a trápení lidí! Lidí, kteří se nakonec ukážou jako naprosto nevinní! Mě by zajímalo, jestli máte trochu svědomí v těle, jestli máte nějaké svědomí, jestli aspoň vás to občas budí, kolika lidem jste třeba zničil život. Já jako lékař bych se s tím nikdy nesrovnal, mít za sebou tolik poškozených a zničených životů.
Výsledek je, že tento člověk, který by v normální demokracii se zodpovídal za zneužití pravomoci veřejného činitele, který by se zodpovídal za to, že zničil životy a kariéry řadě lidí bezdůvodně, kdy na podkladě nějakých, řekněme, keců nebo nepřímých důkazů, chcete-li - prostě pošlapali jste opět základní principy demokracie vůči lidem, kterými jsou třeba presumpce neviny. To byl jediný váš způsob práce. Prostě někoho zavřít do vazby s tím, ať změkne, a pak se přizná i k tomu, co neudělal. Ano, estébácké metody! Vy jste používali estébácké metody a vy jste ten útvar řídil a nesl za tyto metody plnou, jak profesionální, tak lidskou zodpovědnost.
Dámy a pánové, a to je nová posila této vlády!
Chtěl bych se zeptat pana premiéra, jestli to myslí vážně, nebo si z nás všech dělá legraci. Pokud si z nás, pane premiére, děláte legraci, tak je to hodně nepovedený a hodně černý humor. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Stanislav Křeček se hlásí s faktickou, dvouminutovou.
Poslanec Stanislav Křeček: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Také já mám tisíce důvodů pro to, že budu hlasovat pro vyslovení nedůvěry této vládě. Ale proto, aby ta naše debata zachovala alespoň zdání serióznosti, abychom argumentovali skutečně věcně, tak bych vás chtěl ujistit, že podle názoru Nejvyššího správního soudu rozhodnutí 1AFS90/2001 ze dne 23. února letošního roku se pan kolega Bárta nedopustil žádného trestného činu ani přestupku, protože na půjčky v hotovosti se limit stanovený zákonem nevztahuje.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dalším přihlášeným je pan poslanec Jiří Dolejš a připraví se Stanislav Grospič.
Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolte i mně, abych ve vší stručnosti připomněl některé parametry vládnutí za posledních deset měsíců, protože tyto parametry jsou pro mě rozhodujícím důvodem, proč dneska - věřím tomu, že to bude dneska, že to nepřetáhneme přes půlnoc - budu hlasovat pro nedůvěru vládě.
Já jsem samozřejmě očekával, že dnes se tady bude hodně kádrovat, kádrování je veselá činnost. Bohužel to, co se říká, to není příliš nových věcí, protože čtenáři bulváru se s tím mohli seznámit ať v poloze objektivní, či subjektivní. A musím říct, že když mluvím s lidmi na ulici, tak už je to přestává bavit. Ti lidi jsou udeptaní svým životem, a aby řešili, na koho vlezlo jaro a kdo ho přitom fízloval, tak to je skutečně velmi, velmi nezajímá. Já chápu, že když moc je v úzkých, tak se uchyluje k určitým metodám, a že určitý druh médií to s potěchou komentuje. Koneckonců policejní práce, ať již ta legální, nebo ta méně legální, provází lidstvo dějinami a samozřejmě jsou tady takové vzory jako ministr Bonapartovy vlády Joseph Fouché, který vybudoval velmi vlivnou policii a těmito metodami pracoval. Jsou tady i méně populární jména jako maršál Berija Lavrentij Pavlovič, který také pracoval těmito metodami. Nejsem si jist, jestli chceme se dorovnávat s těmito vzory. Já se obávám, že by z toho byl zase jenom takový ten český trapný nepodarok, jak říkají naši bratia Slováci. Zkrátka, že si myslím, že tyto metody ukazují na slabost a že v tom kádrování to není. Protože to je důsledek a nikoliv příčina.
V čem já vidím hlavní příčinu. Troufnu si říct, že tato vláda, která usedla do svých křesel s mandátem, který tady snad vláda za posledních dvacet let žádná neměla, musela svým příznivcům připravit velké zklamání, protože tento mandát nepřinesl stabilitu, a dokonce ani to pravicové pojetí reforem, které logicky levicová opozice kritizovala, ani to se této vládě nedaří. Zkrátka místo aby vládli, tak se začali přít. Ten spor byl v podstatě o dělení kořisti. Tato vládou není vládou odpovědnosti. Tato vláda není vládou protikorupční. Tato vláda je vládou, která chce dokrást, co tady zbylo ještě po těch dvaceti letech, a kolonizovat veřejný sektor, veřejný prostor, aby i tyto zbytky mohly být kontrolovány někým jiným, a ne občany této země.
Co je problémem, věřit této vládě, pokud dnešek toto aprílové hlasování přežije, věřit jí do budoucna? Především že neprokázala schopnost pozitivní práce. Slyším jenom reformní rétoriku. Absentuje reálná hospodářská politika, i když někteří ministři se nám tady prezentují jako odvážní skauti, kteří našetřili něco málo korunek, samozřejmě ne z vlastní kapsy, a někteří vystupují v roli ochránců, ochránců boje s mafií, ale bohužel v podobě směšných maskotů. V kořenech této impotence je oligarchizace ekonomie a od ní se odvíjející oligarchizace politiky. Pokud si toto neuvědomíme, tak nenajdeme recept na omezení jak apetýtu starých dinosaurů, tak apetýtu nových chobotnic.
Nyní se vláda, která zpytlíkovala jakous takous dohodu, snaží politickým mediálním marketingem uklidnit veřejnost. Vždyť se vlastně nic neděje. Jediné, co nám hrozí, je možná ten řecký bankrot. Ale opakovaný vtip není vtipem. Možná, že většina občanů už pochopila, že to, co bylo použito před volbami, teď už nezabere a spíše že bychom si měli říct, jak bránit české zájmy v evropském prostoru, protože ty bankroty hrozí jinde, ale dopadnout na ekonomický rozvoj mohou přesto. Jestli tedy nejde o odvážné reformy, tak o co jde. ***