(16.50 hodin)
(pokračuje Hašek)
Použil jste tady také mnoho statistických dat. A tak já vám připomenu alespoň tři výroky, které se týkají statistiky anebo pravdy, vládnutí a moci. Winston Churchill řekl: Věřím pouze těm statistikám, které jsem si sám zfalšoval. Lev Nikolajevič Tolstoj řekl: Blud nepřestává být bludem, i když ho zrovna sdílí většina. A já mám takový pocit, vážený pane premiére, že vy a vaše vládní koalice stále ještě žijete v bludu. V bludu, který možná přežívá v chodbách Strakovy akademie, vašich ministerstev, ve vládních lavicích v Poslanecké sněmovně, ale lidé mimo tyto objekty v České republice už na to mají úplně jiný názor. Šedesát procent veřejnosti chce konec této koalice, chce konec vaší vlády, pane premiére! A to není žádný blud.
Konečně připomenu ještě jeden výrok stran statistiky. Ten výrok řekl Benjamin Disraeli (?vysloveno "dyršach"). A ten řekl, že existují tři stupně lži: lež, hnusná lež a statistika. A já se potom musím ptát: který z těchto údajů nebo který z těchto stupňů jste tady, vážený pane premiére, používal ve vašem emotivním projevu? Rozumím tomu, že vy chcete obhájit práci vašeho kabinetu, že vy chcete obhájit práci vaší vlády, ale máte problém, pane premiére. Kromě vás a možná 115 poslanců v této Sněmovně vám to v České republice už vůbec nikdo nevěří.
Od roku 2006 vidíme ve vládních lavicích známé tváře. Petr Nečas - ministr, vicepremiér, premiér. Miroslav Kalousek - ministr financí. Ministři Vondra nebo Schwarzenberg.
Bohužel, problém je, že po pěti letech mají lidé v této zemi oprávněný pocit, že se jim nežije líp, ale že se jim žije hůře. Klesá životní úroveň většiny občanů. Zdaleka neplatí, že by větší část občanů České republiky brala více než 19 000 hrubého měsíčně. A také, pane premiére, platí, že polovina důchodců má v naší zemi důchod nižší než 10 000 měsíčně. Zdravotně postiženým vaše vláda snižuje příspěvek na péči a na zdravotní pomůcky. Mohou lidé při stále se zvyšujících životních nákladech vést důstojnější život? A v případě pokračování vašeho vládnutí je čeká další zdražování: nájmy, energie, potraviny, léky nebo vyšší poplatky u lékaře.
Na druhé straně platí, že bohužel v zemi bují korupce. Ekonomika spíše stagnuje, země se dále zadlužuje, ve zdravotnictví je zatím chaos a privatizují se skrytě i otevřeně veřejné služby. Vaše vláda a koalice mění svá rozhodnutí během týdnů či dnů. A špatná rozhodnutí mění, bohužel, za ještě horší. Připomenu, jaký chaos provázelo jednání vládní koalice na téma DPH. Kdy něco platilo ráno a něco úplně jiného platilo odpoledne. S čím mají počítat občané? S čím mají, pane premiére, počítat municipality, kraje, prostě všechny subjekty, které jsou závislé na tom, jakým způsobem vláda nastaví daňovou politiku? Politika vaší vlády je nečitelná, je nepředvídatelná a bohužel je zcela nepoužitelná pro život běžných lidí v České republice. Oni se bojí budoucnosti a bohužel po tom, co vládní koalice předvádí, jsou lidé z politiky jako celku zklamáni a frustrováni.
Od roku 2006 tak v České republice bohužel platí, že každá další vláda, jakkoli se to může zdát, dámy a pánové, nemožné, je vlastně horší než ta předcházející. My jsme si mysleli, že po Topolánkově vládě už nás větší pohroma nemůže potkat. Přiznávám, mýlili jsme se. Přišla vaše vláda, pane premiére Nečasi!
Po čtyřech letech vlády pravice tak kromě dalších problémů, o kterých budu ještě hovořit, například hrozí, že Česká republika bude krácena nebo nebude mít možnost čerpat až stovky miliard korun vyjednaných prostředků z Evropské unie, které měly být použity do roku 2013 k rozvoji České republiky a také k posílení výkonnosti naší ekonomiky. Namísto skutečných a kvalitně připravených reforem však bohužel vláda produkuje spíše - a teď hledám vhodné označení, ale bohužel musím použít slovo paskvil. Protože například důchodová reforma bez návaznosti na klíčová demografická data, bez širší společenské diskuse nebo bez dialogu s opozicí je jedním z těch mnou na začátku zmiňovaných bludů. Možná si teď většinově myslíte, že máte pravdu, ale bohužel je to pouze blud.
Namísto boje s korupcí je vláda stíhaná jednou aférou za druhou. A tak tady místo balíčku protikorupčních opatření například dohodnutých loni všemi politickými stranami na půdě Americké obchodní komory a Transparency International spíše řešíme jenom problémy. Tu je to provize u Promopra, tu je to provize u čističky odpadních vod v Praze a nebo u nějakých nákupů na Ministerstvu obrany. Současné kroky koaličních stran tak bohužel zcela zásadním způsobem likvidují důvěru lidí v demokratický politický systém. Prostě už dochází k destrukci politiky jako takové, nejenom pravicové politiky v České republice. To, čeho jsme bohužel svědky, nezažila Česká republika za doby žádné vlády po roce 1989. Jakože jsme měli velké výhrady k některým vládám, které tady v minulosti byly, zejména vlády pravicové, tak skutečně takovýto stupeň rozkladu, takovýto stupeň destrukce české politiky ještě Česká republika od roku 1989 nezažila.
Jaká vláda dnes reprezentuje Českou republiku? Jsou tady ministři za Věci veřejné, o které druhé dvě koaliční strany prohlašovaly v minulých dnech, že je největším ohrožením demokracie od roku 1989 a že jejím cílem je privatizace veřejného prostoru. To, co teď budu říkat, pouze cituji představitele této vládní koalice, jejich výroky, které tady padaly v měsíci dubnu 2011. Dalšími členy vlády jsou pak ministři z Občanské demokratické strany, to je strana, kterou vede pan premiér Nečas, strana, kde minimálně dva její místopředsedové nyní čelí podezření, možná jeden už i obvinění z mrhání veřejnými prostředky, možná korupce. A strany, u které se vznáší minimálně nad její částí podezření, že tak trochu pomáhala k vnitřnímu puči u svého koaličního partnera. No a nakonec tady sedí ministři z TOP 09. TOP 09, která se v té krizi držela tak trošku zpátky. Samozřejmě měla tady spoustu skvělých přednášek o morálce, o pravdě, ale jak se ukazuje, tak ve skutečnosti je tato politická strana schopna sedět v jakékoli vládě a za jakoukoli cenu.
Toto má být záchranný tým pro Českou republiku, dámy a pánové? To je tým, který chtěl vrátit slušnost do české politiky? Jakými metodami, jste nám předvedli v uplynulých týdnech. Smrští vzájemných trestních oznámení, sledováním, nahráváním a vydíráním.
Přesto, že zde sedí inovovaná vláda, která má symbolizovat nově nalezený soulad mezi koaličními stranami a také ukončení bratrovražedné války, která téměř tři týdny paralyzovala celou zemi, tak je tady stále celá řada otázek, na kterou představitelé vládní koalice odmítají odpovědět a tváří se, jako by neexistovaly. Přitom to byli právě kolegové z ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, kteří tyto otázky svým koaličním partnerům pokládali a nyní na ně nejenom nechtějí znát odpovědi, ale tváří se, jako by tyto otázky nebyly nikdy ani položeny. Ministr John povýšil teď na protikorupčního vicepremiéra. Vít Bárta bude dál řídit Ministerstvo dopravy přes pana Šmerdu, jako to dělal předtím, když byl pan Šmerda náměstkem. A pan ministr Vondra ve vládě zůstává. Koalice se tváří, jako by jedna z největších politických krizí v České republice po roce 1989 nebyla. Možná podle hesla: Co si nepamatujeme, to se nestalo.
Tlustá čára je však, dámy a pánové, v této věci zcela nepřijatelná. Otázky zůstávají. Nejenom sociální demokracii jako opoziční straně, ale celé české veřejnosti tak dlužíte odpovědi na následující otázky:
Jsou stále ještě Věci veřejné, respektive ABL, největším ohrožením demokracie od roku 1989, jak řekl předseda TOP 09 Schwarzenberg? A jde o projekt privatizace veřejné moci jako něčeho, co ohrožuje demokratický stát v jeho základech, jak řekl Miroslav Kalousek?
Jaký bude další postup vlády v deabelizaci státní správy, když jeden z ministrů, který předtím pracoval přímo v ABL, nadále zůstává ve vládě? Mám na mysli pana ministra školství Josefa Dobeše. ***