(16.30 hodin)
(pokračuje Ohlídal)

K návrhu této novely nás vedla také skutečnost, že při jednání obecních zastupitelstev dochází často ke střetům a sporům, které se týkají jedné takové základní skutečnosti. Běžný zastupitel musí nejen oznámit střet zájmů, ale o tomto střetu zájmů se hlasuje a hlasováním zastupitelstvo rozhodne, jestli tento zastupitel je z jednání o daném bodu vyloučen, nebo ne. V případě uvolněných funkcionářů obecních zastupitelstev, to znamená starostů a místostarostů, se často uplatňuje zákon o střetu zájmů, kde je řečeno, že tento uvolněný zastupitel, tedy starosta nebo místostarosta, může pouze oznámit tento střet zájmů. Samozřejmě je to poněkud, mírně řečeno, podivné, protože pokud by toto oznámení a projednávání střetu zájmů mělo mít nějaký výrazný vliv, třeba by mělo bránit případnému možnému korupčnímu jednání zastupitele, ať už uvolněného, nebo standardního, tak potom samozřejmě k tomu případnému korupčnímu jednání má větší možnost uvolněný zastupitel než obyčejný zastupitel. Takže vzniká jakýsi rozpor v uvažování o této situaci a také rozpor v praxi, která se týká potom takovéhoto projevu o střetu zájmů.

Navíc si samozřejmě uvědomujeme, že situace není sjednocená v obecních zastupitelstvech, takže často dochází k různým výkladům. Často se zastupitelstva řídí zákonem o obcích, často upřednostňují zákon o střetu zájmů. Takže by bylo rozumné podle našeho názoru situaci sjednotit.

Samozřejmě si uvědomujeme problematičnost této naší novely v souvislosti s poslanci a se senátory. Tam je situace mnohem komplikovanější a vyskytují se názory, že by při případném přijetí této novely mohlo dojít k tomu, že by se bránilo, i když jenom po určitou dobu, ve vykonávání mandátu daného poslance a senátora. Samozřejmě byly ještě i jiné kritické názory na tuto novelu v souvislosti právě s poslanci a se senátory.

Abychom přišli k jakémusi kompromisu, tak jsme se - předkladatelé - rozhodli, že pokud projde tato novela do druhého čtení, tak jsme sami ochotni navrhnout pozměňovací návrh k této novele, který by vyjmul poslance a senátory z platnosti této novely. Samozřejmě současně bychom vzali v úvahu v rámci toho pozměňovacího návrhu i případné technické nedostatky spojené s touto novelou.

To je zhruba vše, co jsem chtěl jako navrhovatel k tomuto návrhu říci. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Ivanu Ohlídalovi. Prosím nyní o slovo zpravodaje k tomuto tisku. V prvém čtení je určen pan poslanec Stanislav Polčák.

 

Poslanec Stanislav Polčák: Opakovaně hezké odpoledne, vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně a vážení kolegové. Já bych svoji zpravodajskou zprávu zaměřil právě na problematického body předložené novely a začal bych zřejmě tam, kde skončil pan předkladatel, a tj. skutečně významným rozporem, na který musím upozornit tuto Sněmovnu v případě postavení členů zákonodárného sboru, to znamená poslanců a senátorů, neboť stávající návrh této předlohy tím, že míří i do zákona o střetu zájmů, ve svých důsledcích by vedl k tomu, že mnohdy by mnozí poslanci a senátoři nemohli hlasovat o různých návrzích zákonů, kde by byl konstatován většinou, a teď nemyslím ani vládní, prostě momentální většinou v dané komoře Parlamentu jejich poměr k věci, to znamená klasifikován jejich střet zájmů. Je třeba říci, že v tu chvíli by se podle mého právního přesvědčení tato norma dostávala do rozporu s ústavou, protože ta garantuje poslanci a senátorovi právě osobní výkon mandátu a žádné takovéto upření tohoto práva hlasovat o řekněme zásadních návrzích, ale nejen o zásadních, ale i těch nezásadních, ústava neobsahuje.

Já si neumím představit, jaké řešení ve formě pozměňovacího návrhu by předkladatelé mohli v rámci případně dalšího čtení tohoto návrhu zákona předložit. Jediné řešení by bylo zcela vypustit změnu zákona o střetu zájmů, jak je předkladatelem navrhována, protože tato norma dopadá na všechny zvolené představitele státní moci, tak jak je definován funkcionář v § 2 zákona o střetu zájmů. To znamená, na úrovni členů zákonodárného sboru podle mého názoru tato novela nemá řešení a nebylo by ji možné upravit tak, aby vyhovovala ústavním požadavkům, jedině by šlo celý tento novelizační bod vypustit.

A pokud jde o tu část, která dopadá na krajské zastupitele, je skutečností, a pan předkladatel to zde již uvedl, že v zákoně o obcích obdobná úprava, kterou předkladatelé navrhují, je obsažena. Ovšem je otázkou, jak tuto skutečnost vnímáme, zda ji vnímáme jako právě důvod pro sjednocení, to znamená zavedení tohoto institutu, navrácení, protože měli bychom se skutečně bavit o navrácení - a vysvětlím proč - do zákona o krajích, do krajského zřízení. Důvod zde ze strany předkladatele nezazněl, ale je skutečností, že právě zákon o krajích byl změněn tak, že zmiňované ustanovení bylo novelou zákona o krajích vypuštěno. To znamená to, co se navrhuje, již minulá Sněmovna v součinnosti se Senátem v rámci legislativního procesu vypustila ze zákona. Nejednalo se tedy o jakési opominutí nebo negativní úmysl ze strany zákonodárce, ale jednalo se o zřejmý úmysl dané problematické ustanovení ze zákona o krajích vypustit. A naopak si myslím, a je na to poukázáno i ve vládním stanovisku a já s ním souhlasím, že zřejmým opominutím tato úprava zůstala i v zákoně o obcích.

Co já považuji za důležité, tak je nezbytné sdělit, že každý člen zastupitelského sboru, ať na úrovni obecní, městské, krajské nebo samozřejmě na úrovni zde ve Sněmovně či v Senátu, by měl vždy v danou chvíli, kdy je probírána problematika, v níž on má určitý střet, tak aby tuto skutečnost veřejně deklaroval před jednáním takovéhoto zastupitelského sboru. To znamená, je zde nezbytně nutno poukázat veřejně ostatním kolegům: já mám v určité věci spor. Teď prosím neberte, že já mám střet. Neberte prosím, že já, ale skutečně každý člen takového zastupitelského sboru by měl na danou skutečnost veřejně poukázat. Měli by totiž ostatní kolegové být si vědomi toho, že jeho hlasování může být právě tímto střetem ovlivněno.

Tato povinnost zdůraznit svůj střet zájmů před hlasováním je kryta přestupkovou sankcí. Můžeme se bavit o tom, jestliže tato úprava by například byla nedostatečná, jestli ji nezvýšit, jestli tu sankci výrazným způsobem nezpřísnit, ale já ji považuji při řešení konfliktu zájmů za dostatečnou. Není to tedy věc, která by byla právem neupravená, a sankční mechanismus je zde v zákoně již obsažen.

Chtěl bych poukázat dále na to, že samozřejmě měli bychom k tomuto návrhu přistupovat neideologicky a podívat se na skutečné důvody a dopady této předlohy, které by mohly vést při jednání různých zastupitelských sborů, které mnohdy mají skutečně velmi malé množství členů, bavíme se třeba na úrovni krajů o 45 lidech, by mohly vést až k určité destrukci při práci těchto zastupitelských sborů. Já sám bych skutečně spíše plédoval pro to, aby střet zájmů byl veřejně vyřčen před hlasováním daného orgánu, ale aby nebyl ani deklaratorním rozhodováním zastupitelského sboru takovýto střet konstatován s účinky na vyloučení při hlasování daného zastupitele.

Snad jsem poukázal na věci, které jaksi jsou negativní v této normě, a obávám se, že je nelze ani změnit v dalším legislativním běhu, tak potom obecné rozpravě, pokud by tento návrh nepadl ze strany vystupujících přispěvatelů do této diskuse, bych se nepřikláněl k návrhu na vrácení předkladateli k pozměnění, ale spíše k zamítnutí daného návrhu. Děkuji vám. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP