(17.00 hodin)
Poslanec Ladislav Šincl: Já se moc omlouvám za jiné. Je tam tiskařský šotek, nejsou to problémy s dopravou na Karlovarsku, ale na Karvinsku. Není to mou vinou - je to možná mou vinou, vinou mého škrabopisu, že jsem to tak prostě napsal a tak to ti písaři přepsali. Nicméně já zahájím svojí interpelaci. Mohu? (Předsedající: Ano, prosím, můžete.)
Vážený pane ministře, dovolte mi, abych se na vás obrátil s aktuálním problémem karvinského regionu a města Karviné, kterou trápí nejhorší ovzduší ve střední Evropě. Nevím, jestli víte, ale za loňský rok byl v tomto městě denní limit prachu v ovzduší překročen podle údaje Českého hydrometeorologického ústavu 109krát. Jednou z hlavních příčin tohoto stavu je i problematická silniční doprava. Tímto městem vede jediná silnice 1. třídy, která spojuje trasu od Ostravy, na druhou stranu vede směrem k Českému Těšínu a dál na Slovensko, resp. do Polska. Bohužel tato jediná silnice vede přímo centrem města a tranzit znamená hluk a exhaláty z desítek tisíc aut denně, včetně nákladních. V materiálu z vaší dílny, z Ministerstva dopravy, pod názvem tzv. superkoncepce se uvádí, že obchvaty měst a obcí jsou vaše priorita. Ve zmiňované superkoncepci se ale se stavbou obchvatu Karviné bohužel vůbec nepočítá. Na problém u nás ukázaly loňské povodně. Voda tehdy zaplavila trasu na Ostravu, poničila most přes Olši a strhla část cesty na druhou stranu, na Český Těšín. Byli jsme totálně odříznuti od světa a nic se s tím nedalo dělat. Nyní od 1. 5. začala stavba nového mostu přes Olši na silnici na Ostravu. Od tohoto dne se zde velice dramaticky zhoršila dopravní situace. Jenom tak pro dokreslení, do města trvá dojet hodinu a více.
Obchvat města je pro to město životně důležitý a čekat na něj další desetiletí nebo dvacetiletí by znamenalo další prohloubení izolovanosti Karviné a Karvinska a další zhoršování životního prostředí v této oblasti. Z tohoto důvodu se na vás, pane ministře, obracím s dotazem, zdali tento problém budete řešit a kdy. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana ministra o odpověď. Prosím.
Ministr dopravy ČR Radek Šmerda: Takže problém silnice 1/67 Karviná obchvat - co mi připravili na ministerstvu, tak se jedná o úsek zhruba 3 km a ta předpokládaná cena je zhruba 450 mil. korun. Bohužel na rozdíl od té předchozí interpelace musím říci, že na tuto stavbu je v tuto chvíli pouze zpracovaná dokumentace pro stavební povolení, které nebylo vydáno, a rovněž tak tato akce není v tuto chvíli zařazena v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2011. Ve střednědobém výhledu 2012 a 2013 se s touto stavbou také nepočítá.
Pokud mám odpovědět na otázku, jestli se tím budu zabývat, tak samozřejmě se tím zabývat budu, tak jako i dalšími velmi potřebnými stavbami po celém území České republiky, ale samozřejmě je to otázka zdrojů a peněz. Pokud se týká té strategie, je to materiál, který doposud nebyl schválen, a vaši kolegové z hospodářského výboru vám jistě potvrdí, že za posledních 14 dní jsme absolvovali několik jednání, která budou pokračovat i příští týden, a já se s nimi právě chci domluvit na tom, jaký zvolit klíč na to nejbližší období, to znamená to tříleté, co by se do toho rozpočtu mělo dostat nebo dostat nemělo. Shodou okolností byl zásadně obměněn i výbor Státního fondu dopravní infrastruktury, a to rozhodnutím vlády minulý týden. Tento výbor bude zasedat, předpokládejme, v průběhu 14 dnů a to budou ty věci, protože ze zákona tomuto výboru předsedám, tak to budou přesně ty věci, na které se tam budu ptát.
Takže v tuto chvíli to rozpočtově kryté není, ta akce, může se to zásadně změnit, já to nechci tady planě slibovat. Ale je to vždycky otázka těch zdrojů a je potřeba si uvědomit, že na příští rok je tam jakási rezerva, v uvozovkách rezerva, pouze 2 mld. korun na doposud nezahájené akce. Jinak je všechno pod smlouvami, a to nechci ani mluvit o tom, že jsem zdědil zhruba 23 mld. korun závazků z minulých let, na které taky není ani koruna. To už jsou podepsané, odsoutěžené záležitosti, které vzhledem k tomu, že se smlouvy musí dodržovat, tak je taky otázka, jak je budeme řešit.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak ještě pan poslanec Šincl se jednou zeptá.
Poslanec Ladislav Šincl: Pane ministře, já vím, že to nemáte lehké, že těch peněz, těch financí, nemáte hodně, ale také zkuste pochopit ten náš region, kde jsou běžně překračovány denní limity prachu v ovzduší, a jak jsem řekl, bylo to za minulé období 109krát, což je prostě šílené číslo. Ti lidé se neustále ptají, jak to budeme my politici řešit, a proto se obracím na vás a slibuji, že se na vás budu obracet dál a dál, dokud budete ve funkci, a věřím, že se zasadíte svou silou ve vládě, aby do těch pořadníků tam bylo toto nějakým způsobem zařazeno. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak stačí? Takže můžeme ukončit a teď prosím, paní poslankyně Květa Matušovská chce interpelovat ministra Martina Kocourka ve věci nepánevních elektráren v energetice. Prosím.
Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, vážené kolegyně, kolegové, pánové ministři, vážený pane ministře.
Již několik měsíců se na veřejnosti v tisku objevují zprávy o možném prodeji nepánevních elektráren ČEZu. Konkrétnější informace proběhla i kolem elektrárny Chvaletice, která již byla vyčleněna na samostatnou akciovou společnost, což je organizační předpoklad k jejímu možnému prodeji. Ale také je diskutována otázka uzavření elektrárny.
Z tohoto důvodu mám na vás několik dotazů: Jak jednání pokročila a jaké řešení je reálnější? Jak zapadají tyto kroky do koncepce energetické bezpečnosti České republiky? Jakým způsobem bude elektrárna či elektrárny nahrazeny z pohledu zajišťování potřebného výkonu v sítích, pokud by byla uzavřena či uzavřeny? Počítá stát v případě uzavření elektráren s jistou kompenzací či řešením sociální situace? Neboť elektrárny jsou významným zaměstnavatelem určitých regionů. Nehrozí v případě prodeje elektrárny Chvaletice, že bude nový majitel dovážet uhlí ze zahraničí, třeba i horší kvality?
Pane ministře, děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana ministra, aby reagoval.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek Vážený pane místopředsedo, vážená paní poslankyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi nejprve několik základních informací o naší nepánevní elektrárně Chvaletice.
Elektrárna Chvaletice, chtěl bych jen připomenout, byla postavena v letech 1973 až 1979. Její celkový instalovaný výkon je 800 MW neboli čtyři bloky po 200 MW, které byly postupně uváděny do provozu od konce roku 1977 do roku 1978. S výstavbou této elektrárny souviselo i dobudování labské vodní cesty, po které se až do polovinu roku 1996 dopravovalo hnědé uhlí z Lovosic. V roce 1997 se začalo s výstavbou odsiřování elektrárny, které bylo dokončeno v roce 1998. Elektrárna též provozuje dvě stanice měření emisí, které jsou zapojeny do systému automatického imisního monitoringu Českého hydrometeorologického ústavu. Elektrárna je vybavena průtočnými dvoutahovými kotli s granulačním ohništěm. Zařízení dosahuje při jmenovitém výkonu účinnosti až 88 %. Tolik tedy k základní charakteristice.
Nyní k vašim dotazům. V současné době probíhají jednání mezi společností ČEZ jako vlastníkem tohoto energetického zdroje a potenciálními zájemci ve věci možného prodeje elektrárny Chvaletice včetně zhruba kontraktu na 2,3 mil. tun uhlí ročně ze Severočeských dolů, které by tímto mohl potenciální zájemce získat zároveň - tyto energetické zdroje.***