(11.40 hodin)
Poslanec David Rath: Přes spoustu slov, která řekl tady pan ministr, bych chtěl, aby nezapadlo jeho konstatování, že chce odstátnit nemocnice. Odstátnit znamená vlastně privatizovat. Takže na jednu stranu říkáte, že to nechcete, na druhou stranu chcete odstátnit nemocnice.
Pane ministře, právě proto, že akcionář nemůže řídit akciové společnosti, tak právě proto Středočeský kraj chce transformovat své nemocnice z akciových společností na neziskové. Prosím, abyste si přečetl obchodní zákoník o právech a možnostech akcionářů. Pokud jste akcionář ČEZu nebo čehokoli jiného, tak neřídíte ČEZ. Akciovou společnost neřídí právě akcionář. Čili máte pravdu, že já jako představitel - samozřejmě dočasný, na jedno volební období - veřejné správy, chci řídit nemocnice, ale nemohu. Já bohužel nemohu řídit ani tu nemocnici v Mladé Boleslavi, protože akcionář nic neřídí. Řídí pouze ten, který má k tomu ze zákona nějaké kompetence, a to má třeba zřizovatel právě toho neziskového zařízení.
Čili vy jste tady použil příklad, který právě je příkladem pravého opaku. Vy jako ministr můžete řídit příspěvkové organizace aspoň tak, že můžete řediteli vyhrožovat, že ho odvoláte. Že ani jako zřizovatel příspěvkové organizace nemůžete přímo zasahovat do řízení. To naopak do určité míry právě umožňuje zákon o veřejných neziskových nemocnicích. A mě nesmírně mrzí, že se tady ministr zdravotnictví přiznává k tomu, že jeho ambicí není řídit základní sytém lůžkové nemocniční péče. K čemu pak to ministerstvo je? Vy přece jste odpovědný naplňovat dikci ústavy. To je vaše povinnost, pane ministře! Naplňovat dikci ústavy a zajišťovat občanům zdravotní péči. Jak jinak to chcete udělat než přes síť nemocnic, kterou přímo ovlivňujete a můžete ji řídit?
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Další faktickou poznámku pronese pan ministr zdravotnictví Leoš Heger.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Děkuji. Budu již jen opravdu stručný. Já si nemyslím, že řídit zdravotnictví lze jedině tak, že se řídí direktivním, příkaznickým způsobem nemocnice od zeleného stolu. Na ministerstvu nakonec, myslím, že i sám pan poslanec Rath mnohokrát toto řízení v minulosti kritizoval.
Ale musím se velmi důrazně ohradit proti jednomu konstatování, které pokládám v této atmosféře za mimořádně manipulativní. Odstátnění - odstátnění - nemocnic není prosím privatizace. K odstátnění došlo u vysokých škol, vysoké školy byly převedeny na neziskové organizace sui generis a zatím jsem si nevšiml, že některá dříve státní vysoká škola by byla zprivatizována, neřkuli rozkradena či vytunelována. Je to regulérní proces, můžeme mu říkat odstátnění, deetatizace nebo jak budeme chtít, ale není to privatizace, kterou bychom my, jak jste nás, pane poslanče prostřednictvím paní předsedající, nazval slintajícími psy, tak těmi rozhodně nejsme. (Potlesk v pravé části jednacího sálu.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji a ještě faktická poznámka pana poslance Ratha.
Poslanec David Rath: Víte, pane ministře, ono existuje takové anglické přísloví - nevím, jestli ho přesně cituji správně, které říká: Vypadá jako kachna, kejhá jako kachna, chodí jako kachna. Je to kachna. Čili když vypadáte jako slintající psi, příměr, kteří běhají kolem těch nemocnic a nemůžete se dočkat, jak jejich majetky a peníze vyvedete od státu, tak bohužel, takto vypadáte.
Ale k vlastní věci. Samozřejmě stát, protože je povinen z ústavy zajistit zdravotní péči občanům, tak k tomu musí mít nástroje. Samozřejmě, že nikdo nečeká, že Ministerstvo zdravotnictví bude řídit každou ordinaci, každou nemocnici. Ale mělo by mít základní nástroje, kterými naplní svoji povinnost vůči občanům, vůči lidem. Proto to ministerstvo máme, proto tu vládu máme! To je přece ten rozdíl.
Mně přijde, že někteří neoliberálové mají pocit, že vládu máme jen proto, aby se dobře měli ministři, jejich náměstci a ministerští úředníci a nesmí je obtěžovat zbytek společnosti! To přece tak není! Vy tady máte povinnosti a ty povinnosti musíte vykonávat jednak prostřednictvím řízení zdravotních pojišťoven vůči základní zdravotní péči a vůči řízení a dohledu nad základní sítí nemocnic. Prostě to přece nemůžete házet na někoho jiného.
Samozřejmě, že nikdo nechce po ministerstvu ani po krajích, aby dělaly denní agendu! To ani zákon o neziskových nemocnicích přece takto neříká. Ten jenom umožňuje Ministerstvu zdravotnictví dohled nad kvalitou péče a nad ekonomikou péče v těchto neziskových nemocnicích. A to považujete, pane ministře, za nesprávné? Vás to nezajímá? Kvalita péče a ekonomika péče v základní síti nemocnic? To je vám jedno?
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Tak. Nyní vystoupí s řádnou přihláškou paní poslankyně Emmerová, připraví se pan poslanec Dolejš.
Poslankyně Milada Emmerová: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážení kolegové a kolegyně. Já jakoby nechci navazovat na svoje předřečníky a hlavně proto, že mám pauzu jedno funkční období, co jsem nesledovala tak pozorně z pozice poslance vývoj politiky v tom ohledu, zda chce, nebo nechce respektovat zákon o nestátních neziskových zdravotnických zařízeních.
Tento zákon byl přijímán anebo byl podán jako poslanecký návrh v předminulém funkčním období a opravdu trvalo delší dobu než byl přijat. Potom ještě byl posuzován Ústavním soudem a jeho další historii už jste tady slyšeli.
Já chci říct úplně něco jiného. Jednak chci zopakovat to, co tady řekl teď v poslední zmínce pan kolega Rath, že stát je skutečně gestorem úrovně a dostupnosti zdravotní péče, samozřejmě i efektivity. To je skutečně úlohou státu, aby plnil jednu ze základních služeb sociálního státu, který se vlastně touto péčí i vyznačuje. To je nepochybné a tato funkce nezmizela ani po převodu zadlužených okresních nemocnic na úrovně krajů, které se tak staly určitou prodlouženou rukou v tomto úsilí státu, v tomto povinném úsilí státu.
Chtěla bych říci, že v tom roce, kdy byly tyto nemocnice převedeny, tak došlo k jejich usilovnému převodu v některých krajích na akciové společnosti. Já pocházím z Plzeňského kraje a my jsme měli prvenství v tomto, takže tam kromě fakultní nemocnice a některých jiných organizací pod ministerstvem, léčeben, psychiatrické a léčebny pro respirační choroby, tak všechna ostatní zařízení lůžkového typu jsou akciovými společnostmi nebo společnostmi s ručením omezeným.
Tehdy se mi někteří kolegové zdravotníci vysmívali, že není prostě k dispozici zákon o neziskových organizacích, tak oni že tedy by rádi, ale prostě musí převést tyto nemocnice na akciové společnosti. Jinými slovy na obchodní společnosti, už to tu bylo řečeno. A podle příslušného obchodního zákona má akciová společnost, ať je jakéhokoli založení, přímo za úkol zvyšovat a dbát na co nejvyšší zisk. A teď se ptám, za jakých okolností. ***